Na tradiční běžecký závod Běh podél Halštrova jsem se v sobotu 18. října 2025 vydal s dětmi. Nevídaná věc – přijeli jsme včas. V prostorách zázemí sportovního areálu na vrchu Háj jsme se na základě předchozí e-mailové registrace přihlásili a již se startovními čísly se vydali na hřiště. Tam jsme prioritně zkoumali, v jaké kategorii je Ráďův kašel: zda jakože kašel, ale běžet se dá, anebo zda to už není dobrý nápad. Testovali jsme tedy běhy na různých úsecích a reakci dýchacího traktu. V půl desáté proběhla rozprava a kolem 9:45 odvezl autobus na start dospělé. Po desáté byl zpět a již jsme nastupovali. Ráďa sdělil, že sám v autobusu do cíle nepojede, a tak bylo vše pořád ve hvězdách.
Dojeli jsme do Dolních Pasek (zastávka „LAš, Dolní Paseky“). Holky svlékly bundy a vydaly se s davem pěškobusem cca 600 m na start po zelené značce podél Bílého Halštrova (Dolní Paseky – min. pram.). Ráďa ukázal psychickou odolnost a že to tedy v autobuse zvládne: posadil jsme jej k řidiči a ten jej následně dovezl do cíle, nechal chvíli v busu a pak už nás synáček vyhlížel v cílové rovince.
Na startu jsme měli čas se rozcvičit, rozběhnout. Těsně před startem jsem převzal bundy, umístil do univerzální lidlácké nákupní tašky. Písk – a dav dětí vyrazil kupředu. Já tašku předal pořadateli do auta a vyběhnul za dvěma děvčaty, jež jsem měl doprovázet. Po startu byl avizován kopec. Byl to pořádný krpál. V zadní části startovního pole především trenérky doprovázely nejmladší svěřence. Jedna již slečna si dle svých slov zvrtla kotník. Slzy a bolest ašské nezastaví: po pár kilometrech nás již předbíhala.
Neteř mi předala dceru a běžela již sama směr Doubrava. S dcerunkou jsme si to indiánským během štrádovali lesem – a stejně jako ostatní jsme si ani nevšimli, že běžíme jinudy. Zřejmě nějaký neřád přeznačkoval trasu. Odměnou za úvodní kopec s bahnitými kolejemi od lesní techniky bylo, že většina trasy následně vedle po rovně ši z kopce. S dětmi jsme si na trase povídali a společně to dotáhli až na cílový most přes Bílý Halštrov v Doubravě. Nádherný pocit.
Nějakou chvíli po nás se začali sbíhat dospěláci. Děti si pochutnaly na párcích, sušence, čaji i limonádě. Hrály si na hřišti a pozůstatcích papírny. Chvíli svítilo slunko, chvíli bylo pod mrakem. Těplé převlečení se každopádně velmi hodilo. I dočkali jsme se vyhlášení a všechny děti byly vyhlášené a měly obrovskou radost. Ohlášené házení bonbónů nakonec pro ně bylo jako magnet.
A pak jsme autobusem vyrazili zpět na vrch Háj, kde jsme ještě projeli traily, sbírali kaštany, zkusili minigolf a objeli asfaltový okruh na inlinech. Já tu Aš miluju :-).
Fotky ze závodu
Webové stránky pořadatele LK Jasan Aš
Výsledky Běh podél Halštrova 2025 (PDF)