V neděli jsme se sebrali a vyrazili jsme směr Bayreuth, jedno kolo na střeše a jedno v kufru. Hned ráno bylo pěkně teplo a počasí zaručovalo pěkně pernej den. Měli jsme namířeno do kopců před Bayreuthem, lákal nás hlavně Ochsenkopf a Schneberg, na kterých jsou vysílače, které jsou vidět z Chebu když je pěkné počasí. Auto jsme zaparkovali v lyžařském středisku Bischofsgrun hned u lanovky. Parkování bylo sice placené ale euro pade na den je v pohodě.
Napřed jsme šli pěšky obhlídnout okolí a u lanovky jsme zjistili že je tam taky letní bobová dráha, a tak jsme neváhali a zaplatili jsme si každý 4 jízdy. Video je v galerii…. Bylo to super nejlepší byly jízdy na deblu, Karel řval jako blázen málem sem z toho ohluchnul… Potom jsem si šli vybalit kola a šli jsme bajkovat, naštěstí jsme si s sebou nakoupili dost vody, protože se i tady v kopcích udělalo pěkné vedro. Jako první cíl jsme si určili vrchol Ochsenkopfu, nahoru jsme to vzali kolem bobové dráhy, nesadili jsme na začátek celkem rozumný tempo, ale stejně sem to nějak neustál a z toho vedra se mi udělalo nějak šoufl, tak jsme trošku zvolnili a po chvilce už to bylo v pohodě. Zkrátka celej tejden sem neseděl na kole a pak si hned dáme takovýhle kopce… Karlos si ke konci stoupání vymyslel že nahoru to dojedem po sjedovce, a tak sme teda jeli, cestou jsme se nechali vyblejsknout od jednoho němce, kterej šel nahoru pěšky a byl skoro rychlejší než mi na kolech… Tak to byl náš ten den první výjezd na Ochsenkopf, nahoře jsme se rozhlídli a trochu to tam prozkoumali, do krajiny je tam spousta pěknejch výhledů, u lanovky na druhé straně kopce jsme potkali dva německý mtébéčkaře, který zrovna odjížděli po značené MTB trase dolů smrem na městečko Fichtelberg.
:-). Po chvilce pokukování jsme vyrazili za nimy ale za chvilku sjme ty němce dojeli, protože stejně jako mi i oni zjistili že ta trasa je pro downhill a na horském kole tam toho moc nezmůžeme. Tak jsme se pustili dolu z kopce po sjezdovce, dole jsme najeli na značenou trasu, která vedla zpátky nahoru po druhé straně kopce, po cestě jsme udělali pár fotek a po šotolinové trase jsme vystoupali zpátky na Ochsenkopf, nahoře jsme vylezli na Goethovo skály stojí to určitě za to, je z nich pěkně vidět na okolí a na vedlejší kopec Schneberg, na který jsme taky chtěli vyjet.
Od Goethovo skal jsme se vydali po kamenité cestě k prameni řeky Bílý Main. Od pramene jsme pak po šotolinové cestě sjeli dolů do vesničky Karches, přejeli jsme hlavní silnici a začali jsme stoupat po lesní cestě vzhůru směrem na Schneberg. Kopce jsou tady hodně skalnatý a tak i na cestách je tu všude spousta kamenů, takže dost často naše jízda připomínala spíš trial. Jedna pasáž byla tak náročná , že už to Karel nevydržel a …. posuďte sami:
Vystoupat nahoru na Schneberg ale stojí za to, nahoře je volně přístupná dřevěná rozhledna, ze který je jak jinak než již hodněkrát zmiňovanej krásnej výhled, tedy aspoň když je hezký počasí :-).
Ze Schnebergu jsme se vydali přibližným směrem na pramen Ohře, nevěděli jsme kde přesně je a tak jsme se párkrát ptali kolemjdoucí a jedoucích, nikdo ale přesně nevěděl kudy jet, nikdo nebyl zdejší. Poslední bajker, starší chlapík, kterého jsme se ptali na cestu, nám dokonce dal svou mapu podle které jel, a pak že němci nejsou ochotní. Poděkovali jsme a nad mapou jsme se dohodli, že pramen Ohře necháme na příště, sice to bylo jen kousek,ale Karel už tam byl před týdnem, tak jsme se vydali směr jezero Fichtelberg. Před jezerem najednou bylo všude hodně turistů, okolo jezera se jezdí po dřevěných mostcích a je to tam fakt pěkný. Jezero je ale umělé, je to přehrada pěkně zasazená do krajiny a na jejím břehu je pěkná hospoda s molem na kterém se sedí.
Od jezera jsme sjeli do městečka Fichtelberg a protože sme se pořád nechtěli dívat do mapy, jeli sjme kudy nás cesta vedla (do kopce) po chvíli jsme zjistili že jedeme podle značení opět na Ochsenkopf. Z fichtelbergu je to 3,5km a nastoupali jsme tu asi 300 metrů a to ještě nebylo naposledy. nahoře jsme udělai poslední fotky na dalších skalách na severozápadní straně kopce, a potom jsme to vzali přímo pod lanovkou dolů. Místy jsme museli kola vést, ty šutry tam byly fatk hodně velký, ale převážně sme si užívali hodně obtížný skalnatý úseky, který vyžadovvali velkou zručnost. Když jsme dojeli dolů na parkoviště, byli sjme rádi, že jsme udrželi řidítka a že jsme nikde nespadli. U auta jsme doplnili vodu, v tom vedru jsme toho vypili opravdu hodně. Koukli jsme na hodinky a řekli sjme si že ještě domů nepojedem, a tak jsme to vzali skrz městečko Bischofsgrun, na náměstí jsme na mapě u kostela objedvili další cestu nahoru na Ochsenkopf a tak jsme se rozhodli dát ho ještě jednou, co s volným časem že… Po ca. dvaceti minutách jsme byli nahoře a teď už zbývalo jen sjet po sjezdovce dolů.
Dole jsme při balení probírali zážitky tohoto dne, kdy jsme přes počáteční bídnej začátek nakonec dali 5 výjezdů na kopce (1x Schneberg 1053mnm., 4x Ochsenkopf 1024mnm.) Po cestě domů jsme už plánovali jak a kam se podíváme příště, cest je v těhle místech tolik, že jsme jich neprojeli ani polovinu, takže bude určitě zase co objevovat.