Druhou záříjovou neděli roku 2009 se tým CK Sport Blažek.cz zúčastnil IRT maratonu v tyrolském Schwazu. Tak jako minulý rok, provázelo i letošní již 4. ročník deštivé a chladné počasí. Na startu závodu se objevili cyklisté domácího Rakouska, dále pak závodníci z Německa a Itálie. Nelze opomenout ani Glena Hutchinsona z daleké Austrálie. Sestavu týmu CK Sport Blažek.cz pak tvořili: Miroslav Rajšl, Jiří Blažek, Martin Vodák a Jiří Musil. Start závodu byl naplánován na desátou hodinu, ihned po odstartování TOP RAD ligy, rakouského národního poháru.
Již na startu doprovázel borce silný a vytrvalý déšť. Závod se skládal ze tří totožných okruhů a v každém z nich čekaly na závodníky dva kratší kopce. Rovinatý profil trati však vynahrazoval technicky náročný charakter tratě. Kruhové objezdy, ostrůvky, ostré zatáčky, to vše v kombinaci s mokrou tratí dávalo jezdcům hodně zabrat. První kilometry závodu se odehrávaly ve znamení vzájemného oťukávání soupeřů. Nástup střídal nástup. Nechyběly ani pády. Průměrná rychlost prvního ze tří kol se tak vyšplhala na 42,5 km/h, což je na amatérský podnik opravdu dost.
V dalším kole se tempo relativně zklidnilo a přibližně na deset minut přestalo i pršet. Nadále se však pokoušely o nástupy menší skupinky. V jednom krátkém úniku se objevil i závodník CK Sport Blažek Martin Vodák, nenašel však podporu, a tak se zhruba po třech kilometrech vrátil zpět do pelotonu. Na konci tohoto druhého okruhu byly už bohužel dva naši jezdci (Jiří Blažek a Martin Vodák) díky technickým problémům ze hry venku.
Třetí okruh byl ve znamení taktizování a příprav na závěrečný spurt. Z původně 140 – ti členného startovního pole zbyla v čele zhruba 40 členná skupina, ze které se přibližně kilometr před cílem oddělila desítka jezdců. Tomu ovšem předcházel pád na jednom z kruhových objezdů. Zde jsme si svůj kalich hořkosti vypili do dna. Za tímto pádem totiž zůstali uvězněni poslední dva jezdci našeho týmu Miroslav Rajšl a Jiří Musil. Nezbylo jim tak než bojovat o umístění ve druhé desítce celkového pořadí, ve své kategorii však obsadili výborné 4. (Jiří Musil) a 5. (Miroslav Rajšl) místo.
Obecně lze říci, že byl tento podnik velmi dobře organizován a zabezpečen a českým pořadatelům by mohl jít vzorem. Našemu týmu nezbývá než doufat, že příští rok se nám vyhnou problémy a nezbrzdí nás žádný pád, tak jako naše dva členy těstě před cílem.
Horské soustředění Arzl – údolí Pitztal
Ihned po závodě jsme se odebrali do přibližně 80 km vzdáleného Arzlu v údolí Pitztal. Ubytování bylo zajištěno, již tradičně, v chatě Selber Haus, která poskytla všechno potřebné pohodlí a sloužila k plánovaným horským túrám a cyklistickým „švihům“. Zpočátku pobytu nám opět nepřálo počasí. První den jsme tak putovali pouze v blízkém okolí městečka. Postupně nám alpské počasí začalo ukazovat s svoji přívětivější tvář, a tak jsme se vydávali zkoumat místní terén.
Jako první jsme se vydali pokořit vrchol Hochzeiger vysoký okolo 2600 metrů. Po zdolání byli všichni „horolezci“ plni humoru a odhodlání, a tak bylo rozhodnuto zdolat i sousední Wildgrat. Přibližně 150 metrů pod vrcholem postihla bohužel jednoho člena slabost a tak jsme se společně vrátili dolů do údolí.
Další den byl v plánu silniční „švih“ údolím Otztal do Söldenu, kde se jeden nejmenovaný cyklista (já) rozhodl, že bude pokračovat k místnímu ledovci do výšky 2700 m.n.m. Toho však dodnes lituje, jednalo se totiž o cca 12 km kopec s průměrným stoupáním okolo 12% a vrcholovou teplotou, troufám si odhadnout, okolo 5 stupňů.
Po dnu regenerace jsme podnikli další výjezd, tentokrát do sedla Küthai ve výšce 2000 m.n.m.. Tento výjezd byl v nejprudší pasáži okořeněn „kulturní vložkou“ (spíše cyklokrosovou) v podobě rozkopané silnice. V následném sjezdu pak někteří členové lámali své rychlostní rekordy, naštěstí však ne rámy či vidlice
Týdenní pobyt jsme pak zakončili pro změnu výškovým rekordem v podobě výstupu na Hohe Geige (3400 m.n.m.), kde jsme měli možnost projít se i po menším ustupujícím ledovci.
I přes počáteční nepřízeň počasí se pobyt vydařil. Myslím si, že pokud bude možnost, tak se sem za rok všichni jistě rádi vrátíme, už jen proto, abychom napravili pro nás nepříliš podařený letošní ročník IRT maratonu.