Čus kluci. Jelikož už jsem vás dlouho neviděl a asi ještě pár týdnů neuvidím, posílám vám pár fotek na zasmání. Celou zimu člověk trénuje a stačí málo a se vším je konec. Přitom ty Kašny mám jako závod hrozně rád. A takhle mě zřídily. Navíc otoky z ramene sa přestěhovaly do břicha! Uf, jak se to bude zase těžce shazovat! Naštěstí jsem měl štěstí, že na závodech byla i Jirky Blažka manželka, která mě ošetřila a postarala se o mojí operaci v Sokolově. V Chebu totiž neměl nikdo čas a chut. Tímto jí hrozně moc děkuji a jsem velmi zavázán. Každopádně jsem si ty dny nicnedělání užíval. Můj jídelníček se rázem rozrostl o takový hrozný věci jako je grilování, vepřový řízek, tlačenka (kvůli hojení vaziva), piva (na hojivý spánek) a sladkostí zase proti stresu. Připadal jsem si konečně po letech zase jako opravdovej hobík, který má radost taky i z něčeho jiného než z najetých kilometrů za den a rok. Vím že to zase zapadne do starých kolejí, budu číst viněty na jogurtech a koukat kolik je tuku paštice light. Zatim si to ale užívám. Dneska mám svátek, byla roláda, zákusky a za chvilku jdu slavit někam do šumu na pivís. Blíží se totiž konec mého (zranění) a já zase osedlám to milovaný kolečko, co mě stálo už tolik osobního času a odříkání, kilometrů v dešti, zimě, nečasu, dřiny na závodech a spousty peněz. Je to dvoukolová sviňa, ale přesto ji mám strašně rád a jen tak jí neopustím. Vozí mě totiž i za váma po závodech, za bezvadnou partou šílenců, který za to stojí. Tak brzo na závodech. Santini.
lubin napsal/a:
Ahoj Pali,
pěkný psaníčko si poslal. Držim ti moc palce, ať si brzo fit. Si pro mě taková motivace,když vidim, jak ti to lítá po čtyřicítce. Sem měl tuhle zimu krizi, že se mi už moc nechtělo jezdit :-) Taky je to znát, ale nějak mě to zaze nakoplo na závodech v Německu, kde sem dostal na prdel. Teď mě to zase baví, jak už dlouho ne. Těšim se, až do toho zase naskočíš a proženeš nás na závodech…
ciao lubin