1000miles: hlavně aby klukům nedošla mastička…

Minisérie rozhovorů s partnerkami – a v tomto případě, pozor, manželkami – účastníků extrémního vytrvaleckého cyklistického počinu 1000miles pokračuje. Vyzpovídali jsme Danu Kopeckou a Olgu Panzerovou, které zastupují tandemisty Milana Panzera a Lukáše Kopeckého, a dále Míšu Hubenou, manželku chodce Pepy Hubeného ze Sokolova.

Milan Panzer a Lukáš Kopecký
Milan Panzer a Lukáš Kopecký

Dádo, doma jsi sama s dětmi, vzpomínáte na manžela a otce?

Lukáš koupil před startem dětem mapu ČR a Slovenska a mám za úkol dělat tečky, kde každý večer jsou. Tak to dodržujeme, přibližně ;).

Popiš prosímtě, na základě dostupných zpráv, jak kluci valí.

Vyrazili v neděli v 16:00 (vlak s hodně účastníky měl zpoždění, tak se start posunul o hodinu) a kolem 20:00 června měli cca 54 km. To si Lukáš ještě všechno chválil. Další den už psal, že mají zadky na maděru a trápí je úžeh, úpal a dehydratace, ale popřál mi vše nej k výročí svatby, sice o den dýl, ale vzpomněl si (on nebo svědek Panzi, to je jedno, teď jsou jedno tělo, jedna duše :D). To byli na 208 km.

Další večer psal, že jsou na 308. km a další den ujeli jen 70 km. Asi z toho měli depku, tak místo večeru v přírodě to šli propíchnout do hospody s Plzní. No a další 2 noci už spali v penzionech, srabi. Včera (13. 7.) konečně zdolali 500 mil a už jsou za půlkou (vítěz je v cíli). Mají co dělat, protože Panzi má jen 14 dní dovolené. Lukášovi jako OSVČ je to jedno, ale říkal, ať moc neutrácíme.

6

Tak doufám, že jste ho poslechli. A co technika? Kluci jedou na dvojkole s vozíkem, čili jde o nadměrnou soupravu.

Tandem celkem drží. Zatím řešili jen Panziho prasklou sedlovou objímku, prasklý upínák a osu u vozíku, měnili kotouč, 3x brzdové destičky a zadní plášť. Taky se o tandem hezky starají. Když brodili Váh, nejdřív Panzi přenesl nad hlavou vozík, pak se vrátil pro Lukáše a spolu nesli tandem nad hlavami, aby se nenamočil. Medvědy ani vlky (kromě těch na zadcích) nepotkali, ale jednou ve tmě ve sjezdu „prokličkovávali“ mezi stádem divočáků a užívají si s komáry. Od začátku si Lukáš stěžoval na vedro a sucho, tak ho sv. Petr vyslyšel a od včerejška jim prší. Jen nevím, jak moc z toho budou nadšené jejich zadnice, snad jim nedošla mastička ;). Jo a říkají jim Limuzína :).

3

Oli, a jak u Vás, ozývá se Milan?

Milča se nám hlásí pravidelně, aby se nám s Maruškou večer klidně usínalo.

Sděl nám prosím nějaké zajímavosti z trasy.

S Lukášem se šlape dobře, kluci jsou spolu parádně sehraný. To vedro na startu byl průšvih, ale kluci to zvládli bravurně, pili dost. No, a už třeba zjistili, že spaní na nádraží má své – vždy po 20 minutách něco jelo, takže spali dohromady asi 2 hodiny, taková kvalitní noc, ale přibrzdili si pak za odměnu na delší polední klid. Milča je nadšený z výhledů, krajiny a trasy. Příjezd do Čech oslavili plzničkou hned ve druhé hospůdce, v té první byl nějaký bručoun výčepní. Včera Milča vyprávěl, jak vynášeli tandem do schodů, raz dva tři teď… a kolo se nepohnulo ani o milimetr – bude to mazec s tím nabaleným tandemem.

5

Oli, jak odhaduješ jejich šance na dokončení závodu?

Myslím, že jestli vydrží kolo, tak kluci do cíle došlapou :-). Právě dorazila SMS: kluci 15. 7. vyrážejí z Teplic nad Metují bez (neopravitelného) vozíku, už jako drsňáci jen se spacákem.

Nyní bych se rád zastavil u Pepy, který se na trasu vydal pěšky. Míšo, shrň prosím Pepovy zážitky.

Pepa musel bohužel po dvou dnech vzhledem k zdravotním problémům vzdát. Vedra, neschopnost cokoliv pozřít, puchýře díky ulevování obrovské bolesti kolen a kotníků… Za dva dny ušel 160 km a z Košic jel domů vlakem.

11739657_10204658709404561_853202020_n

— Děkuji Vám za rozhovor a posádce tandemu držím palce!


1000miles a Svobodovi: začal jsem chrápat a nohama šlapu ještě 2 hodiny po usnutí

Jak jsme zde již uvedli, na extrémní vytrvalostní závod vedoucí z východního Slovenska téměř do západních Čech (Skalná) se vydali bratři Svobodovi, tandemisté Milan Panzer a Lukáš Kopecký a chodec Pepa Hubený. Kocouři jsou pryč a myšky mají pré, pročež jsme tedy partnerky po drátu porůznu vyzpovídali. Začneme s ašandou Týnou Hlinákovou a mnichovandou Marcelou Krejčířovou. Pokud byste nevěděli, tak Jirka náleží k Týně a Petr k Marcele ;-).

Kluci na startu
Kluci na startu

Fotogalerie kluků ze závodu

Cesta na start byla pro kluky logisticky poměrně zajímavá, neboť Jirka, toho času na prázdninách doma v Aši, se vydal za bratrem do Mnichova, kde doladili zbývající detaily ohledně výbavy na dlouhou a náročnou cestu. Na východ Slovenska je pak odvezl kamarád. Podle Týny byl Jirka nervózní neznatelné, leda z obav, „jestli mají všechno, aby jim neselhala kola a hlavně aby měli dost sil to zvládnout. Do teď nepřišel na nic, co by doma zapomněl, tak snad byla příprava dostačující.

Jak jste si jistě všimli, jak Jirka tak Pecan jsou flegmatici, čili výlevy do telefonu ze spacáku se nekonaly. „Ohledně nebezpečí nepadla ani zmínka, takže setkaní s medvědy se nekonalo,“ dodala s úsměvem Týna. Ohledně cíle hochů se děvčata v interpretaci shodla: „Jejich ambice jsou asi takové, že to chtějí dojet,“ řekla Týna. Marcela dodala: „Kluci to jedou na pohodu a spíš si to užívají. Nejedou na čas a nic je nehoní.

Setkání s klukama ke konci závodu na Božáku. Zarostlý a spokojený.
Setkání s klukama ke konci závodu na Božáku. Zarostlý a spokojený.

Marcelo, máš nějaké informace provozního charakteru?

Péťa celý závod píše, že pohoda, že jediné, co ho bolí, jsou ruce (brnění prstů). Před týdnem v pátek za nimi byli rodiče, tak měli hotel se saunou a dali se dohromady. Jirovi bylo v pátek zle a ani prý nemluvil a byl přešlej, ale po pořádném jídle a vyspáni načerpal energii a v neděli dali kolem 160 km. Peta je pořád plný energie a myslím, že je tahoun. A na Slovensku jak byly tropy, tak se mazali opalovacím krémem s faktorem 50 a pili 12 litrů vody denně.

Máco, nějaké potíže stechnikou Ti byly nahlášeny?

Jířa si dal někdy minulý týden na držku a rozbil navigaci, tak teď musí jet podle navigace z mobilu.

Jaké to je, spát pod širákem?

Marcela: Oni to se spaním ani moc náročné nemají. Vyráběli si žďáráky, ale moc v nich nespali. Většinou si našli nějaký penzion či ubytovnu. Celkem spali venku třikrát a předevčírem prý celou noc lilo a měli promočené spacáky. A strašně žerou, k obědu není problém spořádat tři hlavní jídla.

Napadlo mě, zda v době nepřítomnosti kluků holky využívají mezičas k intenzivnímu tréninku. Co na to říkáš, Týno?

:-). Ano, občas se jdu na kole projet. A od letošních vánoc dokonce dostávám i cyklistické dárky jako byly např. nášlapy, což mi asi naznačuje, že na kole trávím opravdu málo času a měla bych přidat :D.

Roklinka
Roklinka

Týno, jak si myslíš, že Jirka zvládá ten cyklistický kolotoč? Ráno k soustruhu a večer domů…

Jednak si myslím, že kluci předvádějí obrovský fyzicky výkon, a mimořádnou psychickou odolnost vůči všem nepříznivým vlivům, jako bylo např. extrémní horko v prvních dnech. Sama za sebe, jak znám Jirku, si při tom všem myslím, že si to ze začátku užíval. Poznával krajinu, kde nebyl, projížděl terén, který doposud nejel atd. Ale s přibývající únavou a denním stereotypem, že každé ráno znovu musí do sedla a točit nohy celý den a znovu a znovu, si myslím, že už se těší domu na svoji postel a že bude moci jít na kolo, až se mu bude chtít, a ne protože musí, aby se dostal domů.

Marcelo, máš k tomu něco?

Ohledně kolotoče… výsledkem je, že Péťa děsně chrápe, ač normálně nechrápe, a Jířa říkal, že ve spánku ještě dvě hodiny točí nohama. Kluci to dávají v pohodě a s úsměvem.

Jirka se ukládá ke spánku
Jirka se ukládá ke spánku

Týno, když tedy budy Jirka strávil na kole posledních… kolik, téměř 14 dnů, tak by mohl být od kola na chvíli klid…

Každopádně jsem předpokládala Jirkovu reakci, že až dojede, zahodí kolo aspoň na chvíli a bude se věnovat i něčemu jinému. Bohužel :-). V neděli se chystá hned odjet na závody do Kutné Hory. Psala jsem bohužel, ale není to tak, jsem ráda, že jezdí a jsem pyšná na jeho výsledky. Myslím, že překonává v určitých extrémních závodech i sám sebe, což ho posouvá dál. Radši budu přítelkyní vyznavače extrémních závodů, cyklisty, kterého potkávám jen u snídaně a večeře, než člověka, který sedí od rána do večera u televizi a jeho jediným koníčkem je přepínaní televizních programů ;-).

Marcelo, máš k tomu nějaký komentář?

Kluci už jsou prý rádi, že je to za nimi. Pecan předevčírem psal, že jim do Skalné chybí ještě 360 km, že plánují dojet k přehradě Fláje a pak už domů. Napsal pak: „Už se na tebe těším… Ale abych ještě věděl, co se ženou… mé potřeby se za poslední dny zúžily na šlapání a přijímání potravy :-).“ Jsem na Banána strašně pyšná, protože, jak jsi sám psal, už nejezdí jako dřív (to jsou samé skialpy a hory), a přesto takhle dupe… prostě borec :-).

Pecan seřizuje náhradní kolo
Pecan seřizuje náhradní kolo

Takže závěrem, kluci už jsou skoro doma…

Marcela: V neděli/pondělí nenaspali nic, lilo a spalo se na louce. Tak jsme je s Týnou jeli na Božák podpořit, takže se vyspí v pěkném prostředí.

Týna: ano, a pak v úterý v 6:30 ráno volal Jirka, ať jim s Marcelou přivezeme jiné kolo, Péťovi praskl rám na kole (Specialized Epic). Takže je 6:47 a my už jedeme vstříc našim manželům jim dát suché věci a kolo.

Marcela: Praskla mu zadní stavba rámu a dojíždí na starém Treku s tretrama bez nášlapů. Už ho však chtěl hodit ze skály… Nálada je prý celou dobu super, jen kola občas zlobila a dost náročný je prý terén.

— Týno a Marcelo, děkuji za odpovědi! Fotografie kluků najdete zde ve fotoalbu.

A takhle to vypadalo po vichřici
A takhle to vypadalo po vichřici

Pátým závodem pokračoval seriál ČP MTB 2015 v Brně

David Zadák svým brněnským vítězstvím v kategorii kadetů vede s náskokem 95 bodů na druhého, a tak je vlastně již vítězem ČP horských kol pro rok 2015, a to i bez ohledu na poslední závod Mistrovství ČR ve dnech 17 – 19. 7. v Kutné Hoře. David zvítězil v Brně suverénně s náskokem 42,6 sek.

David Zadák (v čele)
David Zadák (v čele)

Karolína Poláková 8. (žákyně II)
Karel Tyrpekl 9. (kadeti)
Hana Ježková 6. (ženy)


Pozvání na závod se neodmítá

Honza na Bahňáku
Honza na Bahňáku

Ve vedru, jež sužuje Českou republiku, může přijít vhod čtivá reportáž ze závodů, kde o zimu a vlhko nebyla nouze. Honza Jiříček (Goofy Team) v krátkém rozmezí zvládnul dvojnásobného Bahňáka, Karlovarský půlmaraton, ostrovskou xterru a Chodovský bike: „Panuje neskutečná atmosféra. Po celé délce trati spousta lidí a všichni fandí i těm posledním. Nad námi po celou dobu vrtulník. Docela mě to dostává a začínám být rád, že tu jsem.


Jaký byl Dětský duatlon a triatlon pro dospělé – Bublava 2015

O víkendu 20. – 21. června 2015 na Bublavě pořádal místní Ski klub Bublava ve spolupráci s VSC Klingenthal závody v duatlonu pro dětské kategorie a terénním triatlonu pro kategorie od juniorů až po dospělé.

Víkend byl deštivý a na horách obzvláště chladný, ale i přesto se našlo dost drsných odvážlivců, kteří se do závodů pustili.

Nejvíc jich bylo v sobotu v dětském duatlonu, který proběhl v bezprostředním okolí bublavského obecního úřadu a konal se v rámci letního Krušnohorského pohárku.

Foto: M. Hýsková
Foto: M. Hýsková

V neděli to bylo slabší, snad kvůli bikerskými závody a triatlony napěchovanému víkendu. A vliv jistě měla i představa plavání v horském koupališti.
Plavalo se totiž v přírodním koupališti pod přehradou Muldenberg u Klingenthalu (při teplotě vzduchu 9°C, vodu radši nikdo neměřil, ale o moc víc neměla), na kole se překonávaly hory-doly-černý les směrem k Bublavě a běhalo se opět v okolí bublavského obecního úřadu. Tedy horský X-triatlon jak má být, aspoň že při něm už nepršelo.

Ledová kouel... Foto: TJ Slavia KV
Ledová kouel… Foto: TJ Slavia KV

Za zmínku stojí výkony dvou slávistů: Zuza Ficenecová startovala jako jediná v obou závodech (v sobotu svou kategorii vyhrála a v neděli byla tou rychlejší ze 2 žen), a Jirka Hadrava byl absolutním vítězem v nedělním závodě, ze kterého si díky tomu odnesl putovní pohár.

Zuzka Ficenecová běží do cíle. Foto: TJ Slavia KV
Zuzka Ficenecová běží do cíle. Foto: TJ Slavia KV

Další informace nejen o tomto závodě můžete sledovat na www.ski-klub-bublava.czvýsledky a fotografie. Další fotografie pořídili závodníci Slavie KV a jejich doprovod.


Bratři Svobodovi se připravují na 1000miles

„Svoboda Brothers“ z Aše kdysi začali závodit a od té doby je vídáme na předních příčkách výsledkových listin – samozřejmě, jak čas dovolí. Zatímco Pecan žije s Marcelou v Mnichově, Jirka Svoboda dokončil druhý ročník na ČVUT v Praze a celé jaro/léto válí na závodních tratích. V rozhovoru Jirka přiznal, že mu s tréninkem pomohl přiznivý školní rozvrh. Níže si můžete přečíst celý rozhovor s Jirkou.

Jirka Svoboda na Františkolázeňském kritériu 2015. Foto: Karel Rous
Jirka Svoboda na Františkolázeňském kritériu 2015. Foto: Karel Rous

Na Březové jsi mi říkal o extrémním vytrvaleckém zážitku s bráchou v Krušných horách. Popiš prosím, jak jste tedy cestovali přes Přebuz a po trase Stonemana?

IMAG0145

Už někdy vloni jsme si chtěli Stonemana objet, ale nějak nám to nevyšlo, tak jsme to odložili na letošek. Rovnou jsme to spojili s testem vybavení na 1000miles. Ani jeden jsme nikdy nejezdili s brašnama, tak jsme si to museli někde vyzkoušet a hlavně zjistit, jestli to naše vyrobené brašny vůbec přežijí.

20150604_061555

V plánu bylo vyjet někdy ve středu v podvečer, až brácha přijede z Mnichova, ať nejedeme celou dobu za tmy. Jenže ten cestou chytil zdržení, tak jsme vyráželi až někdy okolo 22:00. Jeli jsme napřímo přes Aschberg někam poblíž Božího Daru, abychom se mohli druhý den napojit na trasu Stonemana co nejdříve. Přespali jsme kousek za přehradou u Carlsfeldu, kam jsme dorazili po jedné ráno. Našli jsme si budku, vytáhli spacáky, karimatku a vyrobený žďárák. Spali jsme asi v 950 m.n.m, já si vzal až moc lehkej spacák, takže jsem se půl noci klepal zimou a moc se nevyspal, takže první nedostatek na míle jsem odhalil brzy =D.
​​
20150604_061621

Pak přišla hlavní část…

IMAG0167

Ráno jsme vyjeli asi v 7 a napojili se na trasu Stonemana u Johanngeorgenstadtu. Celou trasu asi nemá cenu popisovat, je to moc pěknej okruh. Celej je dobře značenej, snad až na jednu výjimku jsme nemuseli vytáhnout mapu. Je to vlastně taková prohlídka rozhleden, za ten okruh jsme jich viděli minimálně 10. Terén není nijak náročnej, na většině trasy převažují šterkový a polní cesty. Pěkná je část na Ravensbergu, kde trasa vede po místních singltrailech. Jeli jsme to celé pohodovým tempem, měli jsme několik přestávek na jídlo a řešení technických problémů. Celej okruh nám hodil cca 180 km (podle Stravy) za 10 hodin čistý jízdy (i s přestávkama to udělalo asi 14 hodin). Pokud si to někdo chce užít a taky se někde cestou porozhlídnout, tak rozhodně doporučuji jet to aspoň dva dny. Trase vede přes plno zajímavých míst.

IMAG0161

To už se ale přiblížil večer, takže jak jste se s tím vypořádali?

20150605_072450

Jak jsme projeli celý okruh, tak jsme jeli směr Přebuz, vytipovali jsme si v mapě jeden přístřešek, kde bychom mohli strávit noc. Pár cest, co byly v mapě, v reálu už neexistovaly, takže jsme se k přístřešku nakonec brodili bažinou. Samozrejmě už ani přístřešek zde nebyl a místo něj zde byly pouze lavičky… Tak jsme bádali v mapě, k jakému jinému se vydat. Našli jsme nějaký vzdálený asi 10 km, už se nám moc nechtělo, ale bylo to přívětivější než spát jen tak pod širým nebem. Do budky jsme dorazili okolo půlnoci a byla parádní.

20150605_072521

Tak snad Ti nebyla úplná kosa. A ráno domů?

V pátek jsme už nikam nespěchali a jeli napohodu domu, abych o víkendu nějak objel závody na Březové. Vzali jsme to přes Přebuz, Špičák, sjeli do Kraslic. Pak jsme se vydali ještě na Cibulku, jelikož jsme ji ještě ani jeden nenavštívili.

Okruh na mapě – zde

S Pecanem se chystáte na 1000 Miles. Kdo s tímto nápadem přišel?

IMAG0176

Už nějaký rok spolu objíždíme některé extrémní závody (survivaly) a přemýšleli, co bychom ještě mohli objet. A přejet celou republiku a Slovensko je více než lákavé =). Byli jsme okouknout loňský start a vydali se kus s nimi. A tam jsme se rozhodli, že to příští rok taky zkusíme.

Z výsledků je vidět, že jsi momentálně v laufu. Vzhledem k tomu, že jsi jistě dost času trávil ve škole a v Praze, by mě zajímalo, jak jsi přes zimu a jaro trénoval? Měl jsi nějakou zvláštní motivaci?

Díky příznivému rozvrhu jsem v Praze nemusel zůstávat celý týden. Přes zimu jsem něco naběhal a doma jsem si občas sednul na válce, ale moc jsem tomu nedal. Začal jsem pořádně až z jara. Motivace nějaká výrazná nebyla (možná tak, abych zase stíhal klukům tady u nás v kraji), jezdil jsem, jak mě to bavilo. Je fakt, že jsem spíš jezdil tréninky na biku, a to převážně nad 100 km, abych si na to zvykl směrem k 1000miles.

Jak se na závod připravuje Pecan? Z fotek vidím, že hodně spoléhá na nachozenou fyzičku a polahávání na pláži… no nevím ;-).

Petr Svoboda (uprostřed) na soustředění v Itálii (3/2013). Foto: RF
Petr Svoboda (uprostřed) na soustředění v Itálii (3/2013). Foto: RF

Brácha měl zimní/jarní přípravu učitě lepší než já, každý víkend byl někde v Alpách na skiaplech nebo ledopádech. Jednou jsem byl s nimi na skialpach, trošku nás tlačil čas a musím říct, že mě tam po pár hodinách utavili, že jsem s nimi ani na vchol nedošel. Takže vytrvalost mu rozhodně chybět nebude. Poslední měsíc začal i víc jezdit na kole. Na Stonemanovi bylo vidět, že ani kolo mu stále nedělá žádný problém.

Pecan s Marcelou. Foto: FB
Pecan s Marcelou. Foto: FB

Jsou ve škole na ČVUT v ročníku nějací cyklisté?

Zatím jsem na žádného nenarazil =).

— Díky, Jiří, a přežijte 1000miles.

Kudy dál, Jiří? (soustředění v Itálii, 3/2013). Foto: RF
Kudy dál, Jiří? (soustředění v Itálii, 3/2013). Foto: RF

Nová zábavnější trať v Nové Roli

20. června proběhl v Nové Roli závod horských kol O pohár města Nová Role. Protože počasí zprvu moc nepřálo, dorazilo méně závodníků než v loňském roce, přesto se na startu postavilo více než 30 závodníků všech věkových kategorií, od nejmenších dětí až po veterány. Nakonec si závod všichni účastníci plně užili, především díky nové pestřejší a zábavnější trati.Na FB stránce Cykloteamu Nová Role naleznete výsledkovou listinu (PDF) a téměř 300 fotek ze sobotního závodu.

o pohar mesta nova role 2015