SCM Cheb opět v Motole

Motol

Posilování
Všechny fotky
Foto: Jan Vokáč

Dnes se členové chebského Sportovního centra mládeže vrátili z týdenního soustředění na dráze v Motole v Praze. Byli tam od soboty 23. 2. do soboty 1. 3. 2008. Podrobnější zprávy si přečtěte na stránce SCM zde na Bikerech. Pro zajímavost uvádím předstartovní informace od Petra Fialy:

Nástup na soustředění je v sobotu ve 12,30 – 13 hod, ukončení 1.3. ve 13 hod konec tréninku, úklid a odjezd cca 14 hod. Seznam věcí viz příloha. Organizace stejná jako v lednu. Sobota a neděle dráha 13-17 hod, dopoledne běh, posilování, večer míčové hry, florbal. V týdnu dráha 3 hodiny, dle počasí trénink venku. Treneři mohou připravit rámcové tréninky. Všichni si vezmou tréninkové deníky a prosím o vyplnění výkazů, kdo tak ještě neučinil.

A kde že je motolská hala? V ulici Nad Hliníkem: po Plzeňské do centra, a u benziny Robin Oil doprava a po cca 150 m je na levé straně hala – dráha velodrom (mapa).

Už nyní ale máme v galerii fotky ze soustředění. Poslal je Jan Vokáč.


Videovzpomínka na XC Poohří 2007

Zdeněk Bartoš, za ním Josef Anderle

Zdeněk Bartoš

Díky Ondrovi Vávrovi a spol. máme tu možnost se podívat okem videokamery na první ročník závodu, který se uskutečnil loni v květnu pod hradbami chebského hradu, na hrázi přehrady Skalka a mezi kopci, nad nimiž stojí Dům dětí a mládeže. XC Poohří je charakteristický dvěma extrémy: roviny a prudké kopce. Jedno zábavnější než druhé, doslova. Dlouhé roviny, dva těžké výjezdy, jeden zábavný sjezd, jeden těžký sjezd a božský slajd po schodech. A málem jsem zapomněl na ten kouzelný sloupek na hrázi, o který si Jiří Blažek rozpůlil zánovní karbonový rám a který zastavil celé startovní pole kromě prvních šesti lidí hned v prvním kole. A pokud chcete vidět videa ze závodu, čtěte dále. Pokračování článku


Videozáběry z místních MTB závodů!

Ondra - Artamon 2007

Ondřej Vávra

Možná to víte, možná ne, ale během sezóny 2007 byla na několika chebských závodech přítomna videokamera. A z materiálu, které na ní byly natočeny, vznikla DVD s téměř profesionálně sestříhanými záběry. Jde o Chebské kašny, XC Poohří, XC Skalka, Říjnový DOMO bike, Antal, Sokontrans a Chodovský bajk. Kdo za to všechno může? To se dozvíte v následujícím rozhovoru s Ondrou Vávrou.

Ahoj Ondro, bajkerům jsi nadělil pěkný dárek, videozáběry ze závodů. Zajímalo by mě, kdo ty záběry natáčel, kdo je stříhal, kdo k nim vybíral hudbu a kdo to pak celé kompletoval. Musela to být hrozná práce. Jak dlouho to trvalo?
Zdar bajkeři a bajkerky. Natáčela to moje maminka :) (Alena Vávrová) a pan Petr Moos. Zbytek věcí jsem dělal sám, občas, když se něco nepovedlo, tak jsem si nechal poradit, nebo spíše jsem to musel udělat tak, aby se to líbilo ostatním. Práce to byla ohromná, ale celkem mě to i bavilo (a doufám, že bavit bude). Na jednom DVD jsem pracoval zhruba jeden týden :). Jenom poznámka, Chebské kašny, XC Poohří, XC Skalka, jsem nedělal já, to dělali nějací studenti.

XC Pooří 2007 – junioři, muži, elite

Pokračování článku


Ohlédnutí za závody 2007

Můj ročník…U sebe na blogu jsem si sepsal sportovní výsledky za uplynulou sezónu. Osmnáct závodů, MTB XC, MTB maratony, triatlony, několikrát na bedně. Celkové hodnocení: plynulý ústup ze síně slávy. Celý rok jsem si ale po každém závodě říkal, že musím napsat reportáž. Téměř nikdy mi na to ale nezbyla chuť anebo čas. Až nyní se do toho pouštím. Zde je tedy soupis mých zážitků ze závodů, na které si vzpomenu. Tím chci říct, že jde o moje osobní názory (a že na Bikerech je místo i pro jiné názory! Stačí zaslat článek na e-mail).

Než však začnu dokoliv psát, poděkuji organizátorům, že nám závodníkům připravují závodní kolotoč. Během sezóny v závodě vidíme jen bolest a boj, a tak nás ani nenapadne uvažovat, kdo to celé zařizuje. Jenže to jsou ti nenápadní lidé okolo závodu, kdo věnují svůj čas, aby ostatní měli dobrou zábavu. Tak jim děkuji. Pokračování článku


Na Jahodovce se létalo

LK Slovan Karlovy VaryV sobotu jsem si zkusil svůj první opravdový lyžařský závod: O štít Krušných hor na Jahodové louce u Božího Daru. Byl to běh na 10 km volnou technikou, čili skoro sprint. Místní hovořili o trochu delší trati, respektive o 12 km, nevím, mě se to však zdálo nekonečné. Navíc i na kole nemám rád časovky a preferuji spíše delší tratě, takže jsem do toho šel s obavami a mé pocity po závodě jsou smíšené.

Na jednu stranu jsem opravdu rád, že jsem se odhodlal a zkusil si to, dále pak také že jsem tak náročný závod zvládl bez zranění a v cíli se zdviženou hlavou a hlavně že jsem nebyl poslední. Na stranu druhou jsem rozčarován ze své techniky jízdy, která má ještě velké mezery. Výkonnost není zas až tak nejhorší, do prudkých kopců sem měl síly srovnatelné s ostatními, ale do mírných kopců, na rovinách a z kopců je to opravdu podprůměrné. Je dobré si něco takového zkusit, aby se člověk postavil rovnýma nohama na zem. Pokračování článku


„Lofoty jsou něco extra“ – cestopis z výletu do Norska

[Autor: Marian David] Posledního června 2007 jsme s přítelkyní vyrazili na dlouho očekávanou cestu do Norska. Cestu jsem si vzal do hlavy asi půl roku před tím, kdy se z Norska vrátila moje mamka a vyprávěla o přírodě. Jak se blížil termín odjezdu, zjišťovali jsme, kolik věcí nám ještě zbývá sehnat – určitě to znáte. V den D jsme vyrazili přes Německo, Dánsko a po nejdelším mostě v Evropě do Švédska, kde jsme po cca 1300 km poprvé nocovali.

První pohled na Lofoty

Pokračování článku


A v Semicích zase na plnej knedlik

P1030170Loni jsem si v Semicích u Písku opravdu příjemně zabikoval. Vůbec mě tedy nemrzelo, že se mistrovský závod MTB přesunul z loňské neslané nemastné trati do rukou stavitelů tratí na Písku. Pro mistrovskou trať připravili organizátoři přes 100 km dlouhý okruh po okolí s poměrně malým převýšením (1600 m). Pro ty, kteří přijeli spíše kvůli starostovic knedlíkům a šikovným prstíkům jeho dcery masérky bylo připraveno 42 km dlouhá vyjížďka po okolí. Stejně jako mnozí jiní jsem byl opravdu přesvědčen, že se bude jednat o pohodovou ochutnávku části delší trati.

Pokračování článku


Vražedná Praha-Karlštejn

Mistrovství republiky v půl maratonu nalezlo letos útočiště na stadionu Velké Chuchle. Ideální pozice vlastně ještě v Praze, množství parkovacích míst, občerstvení a spousta místa pro prezentaci sponzorů i pořadatele. Navíc kdy se člověku povede pořádně si zařádit na dostihovém závodišti? Dlouhá rovinka a následný kopec navíc poskytoval ideální podmínky pro roztrhání pelotonu před vjezdem do nádherných terénů směrem na Karlštejn.

A teď ta horší část. Většinu těchto možností pořadatelé nedokázali dostatečně využít. Prezentace proběhla v pohodě. Šel jsem se rozjezdit a potkával se s více než tisícovkou budoucích spolujezdců. 5 min před startem jsem dojížděl s kamarádem z Bikelive na start a s hrůzou v očích jsem si prohlížel masu rytířů na svých ořích. Pořadatelé naprosto nezvládli řazení na start a startovní oblouk i s vodícím autem byly utopeny v davu závodníků naprosto všech výkonnostních tříd včetně lidí s batůžkem a svačinou přidělanou na nosiči. Pokračování článku