Krušnoman 2012: slunko i kroupy

V týdnu jsem sice v článku propagoval Perštejnské Giro, ale snad zrovna ten samý večer jsem odeslal přihlášku na Krušnomana, což je duatlon na distancích 5-75-15 km. Že je to mistrovství ČR, jsem se dozvěděl až ráno před závodem, kdy jsem si znovu pročítal propozice.

Start: Martin Suchopár, Filip Stowasser. Foto: Hana Kalivodová

V týdnu po ultrazávodním víkendu (závody pátek, sobota, neděle, úterý) jsem moc nenatrénoval, jen 75 minutová projížďka na bajku ve čtvrtek. Na kolo jsem si ovšem, jakožto cyklista, samozřejmě věřil. Podle propozic to měl být kopcovitý okruh Klíny – Český Jiřetín – Neuhausen – Mníšek – Klíny. Ve skutečnosti to byl lehčí okruh Klíny – Český Jiřetín Klíny, ale i ten měl dva dlouhé kopce. V běhu těžím z cyklistiky a letošní tréninkový objem ještě zdaleka nedosáhl tří cifer.

Startovné ovšem dosáhlo tří nul… jako dárek tričko s nápisem, že jsem dokončil tento závod s distancemi obrovským písmem… no nosit ho nebudu. K tomu benzín, celý den zabraný závodem… No prostě to byla akce pro nadšence.

Martin. Foto: Hanka

Kvalitní zázemí sportovního areálu Klíny, skvělý slovenský moderátor střílel věty jako z kulometu a všude okolo lidi s vybavením jako na Tour de France. Aspoň tu hrazdičku jsem si mohl vypůjčit, aby můj stroj vedle triatlonových speciálů nevypadal jako chudý příbuzný. S místních se na start staví ještě Martin Suchopár a Filip Stowasser (oba Witte Bike Team) se zázemím v podobě Hanky Kalivodové. Ambice před závodem? Do pětky mezi mladíky 20-30 let (kategorie ale byly po pěti letech, já tedy v M25-29). Nakonec to bylo o dost lepší – 3. místo celkově a 2. v M25-29.

Filip ještě za sucha. Foto: Hanka

Stručně k průběhu závodu… první běh byl takový poklidný. Poklidně ho bral hlavně Petr Vabroušek, kterého jsem předběhl nejen já. Běželo se vlnka, nahooru, dooolu a vlnka. zvlášť seběh byl doslova brutální, dlouhý a krosový. Petr nohy roztočil z kopce, kdy se kolem prohnal jako vítr. Pak přišlo depo a kolo. Po startu se jede dlouho do kopce a tady jsem pěkně ze sedla svižně předjel snad deset lidí, co se tak nějak rovnali na svoje stroje. Petr Vabroušek bojoval s elektrickou Durou. Na rovině jsem dojel ještě dva lidi a pak našel Ladislava Dvořáka a hlavně Lukáše Slatinského, s nimiž jsem objel celé kolo a s Lukášem si to rozdal v běhu. Hákování bylo zakázané, kolem jezdili rozhodčí na motorkách. V rámci nehákování jsem často jezdil u středové čáry – až mě za to napomenul rozhodčí. V druhém kole solidně sprchlo včetně krup. Vedoucí jezdec Václav Holub jel famózně a náskok zvyšoval. Za námi se mírně přibližoval Petr Vabroušek, který hlásil různé potíže s kolem, mj. zajíždějící sedlovka. Zalehlý byl ovšem perfektně. Na kole jsme valili průměr necelých 35 km/h a síly přecijen ubývaly. S deštěm přišla i zima a najednou byl problém řadit a v depu sundat helmu, zavázat tkaničky (prosím nekamenovat, já osobně mám místo tkaniček stahovací upínáček).

Radek... Foto: CzechTriSeries

Vsuvka k jídlu… tak před startem jsem dal dvě energetické tablety Nutrend, tyčinku Galaxy, na kole dva Carbosnacky, před během jiný gel a roztok proti křečím Nutrend. Křeče nepřišly, hlaďák také ne. Na občerstvovačkách jsme si nevzal nic, při běhu bych do sebe rozhodně nic nedokázal vpravit.

Tak, a je tu běh. Nejdřív je to jako pochod, pak se rozbíhám. Lukáš je za mnou, funí jako lokomotiva, tak jsem doufal, že třeba odpadne, ale kdeže… jde přede mě a běží lehce, svižně a očividně jde za svým. V hlavě už kalkuluji o pořadí a snažím se ubránit myšlenkám na nějaké zpomalení ve stylu „super výsledek to bude tak jako tak“. Takže se snažím držet Lukáše, což se mi kupodivu daří. Předbíhá nás Petr Vabroušek… a odpadá Láďa Dvořák, jde kamsi do lesa :-). No a je tu třetí kolo a teď se to má rozhodnout. V hlavě už jsem měl rozhodnuto, že se nebudu pokoušet o nějaké nástupy. Ale do kopce Lukáš zpomaluje a já jdu před něj a nastupuji a díkybohu se rozdíl zvětšuje. Každopádně se ale neohlížím a upaluji, jak to jde. Až cca 500 m před cílem hážu očko a vidím, že je to dobrý.

Celkové třetí místo a stříbrná mistrovská medaile v kategorii. Foto: Hanka

V cíli slza, pochvala od Petra Vabrouška, sprcha v Emeranu, jídlo s kolegy z Witte Bike Teamu, foto od Hanky, zpožděné vyhlášení (3.000 Kč je příjemná záplata na peněženku) a rychlá cesta domů.

No a proč jsem to psal… protože mi řekli, ať něco napíšu :-).

Propozice, fotky, výsledky – to vše na povedeném webu Czech Tri Series, konkrétně zde.


8 thoughts on “Krušnoman 2012: slunko i kroupy”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete použít tyto HTML značky:

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>