Markéta popleta (díl 2.) …

není do cyklistiky zakouslá, vidí cyklistiku z (až příliš velké) dálky a občas to dokazuje. V rozhovoru fotografky Markéty Navrátilové pro časopis Reflex jsem si přečetl:

Jak se cítíte, když fotografujete havárie, těžké úrazy?
Někdy cyklisté padají na rovné cestě, to se jim většinou nic nestane, jen se trochu odřou a zasmějí se tomu. Ale jsou pády nebezpečné, kdy dochází ke zlomeninám. Jako letos Valverde, když spadl, zlomil si nohu, skončil v ostružinách a vypadal jako mrtvý, ani se nehnul, jako by byl v rakvi. Fotila jsem to…

Kdo cyklistiku sleduje – ani nemusí být vyloženě zakouslej – tak ví, že si letos Valverde zlomil né nohu, ale klíček a bylo to na Tour ve 3. etapě na 197. km kdy nelehnul do ostružin ale na asfalt a s nim dalších asi 30 riderů.

„Jako mrtvý a nehýbající se Valverde v ostružinách.“

Markéta asi měla na mysli crash Rik Verbruggheho. Dle toho jejího popisu by to mohl být on poté co s Kesslerem a Canadou skončili za svodidly jedné pravotočky.

Reflex neni tiskovina pro cyklouše a tak si může dovolit a i nějakou tu ptákovinu (mimo této i nošení přileb po smrtelném pádu Casartelliho) a nakonec Vicioso nebo Jaksche, Valverde nebo Verbrugghe … vždyť ta jména jsou skoro stejná a i v těch barevnejch hadrech jsou jeden jako druhej … paka co se honěj na kolech. 8-)


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete použít tyto HTML značky:

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>