Když jsme dorazili do Fussenu, řídil Kašpi (Laďa Kašpar – kámoš, co se obětoval a dělá nám mámu tátu) a napovídala mu Eliška(JPS), dostali jsme se po naváděcích šipkách asi po 1km do požární zbrojnice, kde probíhala prezentace – accredition. Počkali jsme si 50min frontu na kartičku a číslo, ve kterém byl už zalepený čip.
Po dalších šipkách jsme absolvovali cestu na zimní stadion, což mě šokovalo, že takové městečko pod horami má takový super staďák. Tam jsme obdrželi obrovitánské tašky s tričky a gely a já byla uspokojena, že tedy za to startovné máme tu „igelitku“. Pak honem na pastapárty, kde pořadatelům došly porce a chudáci ti, kteří přijeli později, nedostali už nic. Pak honem odjezd do Shangnau, kde jsme měli zajišteno ubytování.
Byla to turistická ubytovna, ale super moderna…uprostřed jídelny horolezecká stěna, prosklená celá terasa s krásným výhledem na jezero!! Úžas!! Ještě lepší bylo, když jsem se snažila potit němčinu, paní promluvila česky!! Vybalit, namazat řetěz a spát.
1.etapa – Fussen – Imst
80 km- převýšení 1946m – start v 10h – na slunci 30stupňů!!
Protože jsme přijeli jen 50 minut před startem, stáli jsme dost vzadu! Ale to mě vůbec nevadilo, říkala jsem si, že se to roztrhá a že se rozhodně nezávodí na prvních kilometrech a v první etapě!!
Start proběhl v pohodě, po úvodních km městem, kde hrála skoro na každém rohu muzika a diváci mohutně povzbuzovali, se had bikerů roztáhl, ale asi na 5. km se ucpala jakási cesta v lese, nechápali jsme s Mírou proč… krásný asfalt, jen se to trochu zvedlo a lidi tlačili.., nedalo se ani jet, protože tam bylo opravdu hodně lidí, kteří neuhnuli. Pak opět švih po vrstevnici, ale zase spousta lidí… Míra se významně otáčí, ale já nějak nemohu.. tep 165… a Míra chce závodit.. říkám si, vždyť jedeme osm etap! Na 30. km se rozjíždím a jsem zvědavá, jak bude situace vypadat o kousek dál. Na 50. km je očekávaný Marienbergioch. Téměř 10 km dlouhý kopec, kde jsme nastoupali 700m, ale bohužel… mě začala bolet v polovině záda! Vzhledem k tomu slézám z kola a tlačím, abych si srovnala páteř. Zase kousek jedem, ale po chvíli tlačí už všichni!!! Jsem to dotlačila na vrchol a oblékám si před sjezdem větrovku – jako všichni a jedem dolů… kolem jezdí blázni… naštěstí se vše obejde bez pádu, jen mi je krapet vedro!! Musím zastavit a sundat tu větrovku. Do cíle je to už jen 10 km po slušné šotolinové vrstevnici a to už s Mírou pěkně valíme, takže jsme předjeli ještě 3 týmy smíšených dvojic.
Do cíle hlásí moderátor Špalková und Špalek aus Tschechei..ze 72 smíšených týmů 27. místo, 50 minut ztráta na první dvojici, poslední pak dojela 2hodiny za námi.
Celkem tu je opravdu hodně lidí…jak fanoušků, tak pořadatelů. Závodníky pochopitelně nevyjímaje ..ty jsou ale bezpečně k poznání, protože mají po dnešku všichni vydatně opálené tváře a ruce!!
Kašpi chudák strávil celý den v zácpě na silnici, takže do cíle dorazil až po nás!!! :(
Na zítra hlásí déšť… a hlavně jsou tam ty kopce dva!!
Vídeo od Káji
Jestli vás zajímá, jak to bylo podrobně, sledujte Bikeri.cz, budou zde zápisky ze všech etap!