Viki 10. 10. – 16.10. 2005

 

Ultima pista.

 

 

Za tento týden: 440 km

Celkový počet: 20980 km

Neděle: 110 km. Počáso o5 ideální cyklistické a tak s Renatou privátní Tour de Ski (tak se zovala poslední vyjížďka v dobách největší slávy GKV). Takže cíl Klínovec. Cesta přes Kyselku a pak nekonečným stoupáním přes Krásný les kolem Meluzíny až na cílovou "dvanácetčtyřicetčtyřku". V bufíku u rozhledny tatranka za 10,- a sjezd přes Božák a Mariánskou. Vzhledem k polovině října a včerejšímu závodnímu zatížení tempo slušné. Cyklistika je silově-vytrvalostní zátěž, takže já přispěl větším dílem síly a Renata vytrvalosti. Po 4 hodinách cyklické práce chutnalo sledování vítězství Mlynáře v Budvar cupu a IM na Hawaii, kde vyhrál typický němec jménem Faris Al-Sultan. 8-) Už loni se jevil, a letos po smolném 2-itém defektu Normana Stadlera celkem s přehledem vyhrál. Kdyby někdo pustil záznam v TV až na konci a viděl ty velké stany s ležáky, záchránáře s nosítky v akci, kapačky a zničené lidi by si mohl myslet, že zase postihla zem nějaka živelná katastrofa nebo atak teroristů…. ale ne, to jen masy sportujících nadšenců zase něco dělalo pro své zdraví.

Sobota: 70 km. S Ondrou do Jesenice u Rakovníka na můj letošní 4-tý bajkový závod (a zároveň letošní derniera s číslem) a i když jde formu dolů a váha nahoru – ostatně to už jde od tý doby co jsem se vrátil na jaře z Lloretu – tak kategoriální ambice byly. Když jsem ale na prezentaci zahlíd vysekanýho Milana Špolce, tak bylo jasný, že dneska budu bojovat maximálně o stříbro. Jelo se na 44 km – 2 okruhy po 22 km. Taktiku byla: po startu se moc nepropadnout a jakmile se balík trochu natáhne tak se sunout dopředu a číhat na trasu abych to pak ve 2-hém kole mohl nakopnout po už známe a jednou projeté trati. Na startu spousta lidí. Výrazně víc než loni a start i když celkem v klidu tak přeci se našlo pár šílenců, kteří jeli nebezpečně sobě i druhým. Zvláště jeden asi 100kg borec v bavlněném triku bez rukávů a v trenýrkách. Asi 3 km po startu se vjelo do terénu a lehounce se to začlo špuntovat takže se pole natáhlo a konečně bylo víc místa. Trať vedla dost po cestách polních a lesních a tak jsem začal naplňovat druhou část taktiky a na rovných úsecích se dotáhl a přeskočil bikeri, který jsem měl před sebou. Až před koncem prvního kola jsem dojel 2 kluky a bylo jasný, že jsou moje kategorie. Takže jsem ji v dlouhém výjezdu asi ve 1/3-ne 2. kola nastoupil a když jsem se ohlíd měli značný odstup. Jenže přijedu do vs na křižovatku a nevím kudy. Tak jsem zastavil a asi minutu na ně počkal, pak jsem to udělal ještě jednou a řikal si, že to nechám asi až úplně na konec, jenže po celkem složitém úseku, který moji dva soupeři beželi a já to (ani nevím jak) projel a si hned namachrovaně říkal, že nejsem tak špatnej technik, tak přišel úsek asi 4 km před cílem, kde byly vyjetý koleje a já na něm hodil hubu a převodník vycenil zuby a krvavý otisk 3 zubu mi nechal na stehně. Zdálo se mi že jsem hned vyskočil a jel dál ale toho kluka co se jevil lepší jsem už nezahlíd a byl rád, že jsem docval a předjel alespoň jednoho. Takže na pásce nakonec 3-tí. V mužích I Ondra bojoval s Chybou až do závěrečnýho špůrtu, a nakonec a mám dojem žeze "slušnosti" 2-hý (vylítla mu noha z pedálu a dotkli se). Začínám si zvykat, že Luboš Kraťas boduje a měl bronz. Šupy zaslouží obdiv páč jel se silničníma Lookama a běhání tam bylo spousta a zvl. když mu nešla hodit malá placka. Guláš a vyhlášení a převzetí nepotřebných cen (zámek, bidon, tričko…) a domů. V TV Giro di Lombardie a konečně si dnes mohl užít trochu CYKLISTIKY.

Pátek: 60 km. Nejpodstatnější úkol dnešního bylo navodit lehkej katabolismus a rozhodnout jestli sobotní závod jet na c-x nebo mtb. Takže, když me Jeník volal, že jedou k do Slavkova k Pulcoi, tak jsem neváhal vzal krose a jel na sraz s Tibou, se srostlou klíční kostí Palinka, Honzou a Jointym. Trasa do Lokte a pak směr Koule a jen se vjelo trochu do terénu, tak jsem začal mít problémy a tím pádem rozhodnuto: zítra MTB. Kluky jsem nechal jet a sjel ke Svatoškám a domu. Tiby původně řikal, že jede do Jesenice taky, ale účast odvolal a vzhledem k tomu jak zase jel podel Ohře, tak jsem si řikal, že aspoň bude zítra víc místa na bedně.

Čtvrtek: 20 km. A ani ne souvislých, takže si to píšu jen proto, že jsem byl v cyklistických hadrech a byl bych nerad podezíran, že podvádim a trénuju potají. Ale dnešek s tréninkem opravdu mnoho společného neměl…jen podvečer trochu, kdy jsem ČT2 sledoval republiku v dráze a mihl se tam také mnou sledovaný a zpřátelený Petr Lukáš z Brna. No mohl být ten jeho výkon – stejně jako můj dnešní – bojovnější .

Středa: 40 km. Pozdní výjezd a podzimním tempem s Peťou Ontkem. Pod Šabiňákem jsme se navzájem ujistili že jako "v klidu", takže nám až do Kynšperka jel asi 20 m háka nějakej strejda. Jointy pak za chasou TeamBike do Nebanicích a já přes Chlum dom. Tomu Jesenickýmu surovci dělám docela dobrý promo (dnes Tomkin a Jointy)…by mi měli dát na startovný nějakou slevu.

Úterý: 100 km. Na sraz nepřijela ani noha(zvláště na tebe, Tiby jsem spoléhal) a tak zklamání. Navíc hned po vyjetí se i stehna ohlásila, že ještě nejsou v pohodě a tak jsem i první interval v serpentýnách nad Loktem nedokončil a vyvěsil 2 točky před vrcholem. Všechno bylo ale nakonec jinak a švih byl nakonec úplně parádní s průměrem 33,2 km/hod a i "povinnou" 100-kou. Totiž: v KV-Horách jsem se napáskoval za Liazku a držel se za ni Doubí, přehradu a Cihelen až k prvním semaforum na opravovaném mostu. Užil jsem si to: v Doubí do kopečka stále 34 -35, za přehradou naše 2-ka (Liazka a já) míjeli Eberlíky a přesto že jsem na ně hulákal tak se k nám nepřipojili, před Cihelnami už jsem měl na compu naloženo 70 km/hod a kolem těch nešťastníků, kteří provozujou sport u kterého se nezpotěj (čti: golf) už jsme letěli 74. To už mi nožky jeli jak kafemlejnek – nejtěžší převod mám na treninkovým kole pouze 53×13. Na podobném tréninku je špatné to, že to je přeci jen nebezpečnější a navíc se dnes dá uhákovat pouze starší náklaďák a ten vozí většinou uhlí takže když jsem to obrátil a jel zpátky naproti Filipovi a Tomíkovi taxem vypadal skoro jak kdybych právě vylezl z "předkupyčofaranihlubinneho" a prach jsem drtil mezi zuby i mezi víčky. Následně pak s T+F, celkem svižně (kolem 34 km/hod) do Bečova a pak interválek do Krásna. Kus za V3S a tady jediny tmavý bod: odpadl jsem jako první (v polovině – 180st. zatáčce), Tomík pak někde u motorkářskýho pomníčku a pan Filip. vydržel až nahoru. Z Krásna do Lokte a kolem bývalé Loketské nemocnice stále na velký „tác“ a za Nuovo Sello rozlučka a já pak přes Chodov a Boučí už bez dávení domů. S dneškem velká spokojenost.

Pondělí: 40 km. Bolest po víkendu ve sthnech nějaká byla a tak hodina a půl práce na malou placku a jak říká Vaňous: "vymlátit" tu únavu. Zítra – naposledy před Jesenickým Surovcem – chci dát něco rychlejšího, tak abych byl čerstvej. Mohl by přijet nějaký qualitní sparing. 


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete použít tyto HTML značky:

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>