Už jednou vyždímanej a suchej hadr se nedá dál ždímat.
Za tento týden: 690 km
Celkový počet: 14050 km
Neděle 100 km. Nepomyšl a zklamání. Až 3-tí. Zelíčko mi v každým kopci ujížděl a to hodně snadno. Mám pocit, že je úplně náhoda, že jsem s ním dokázal přijet ve skupině až do cíle. Ale na špůrta jsem rezignoval. Takže samozřejmě i Karel Krejčí přede mnou. Mi ani vostrej Cubanec – vzanej na generální zkoušku -nepomoh. Ještě to možná rozepíšu.
Sobota 80 km na rozjetí. Kus s Vláďou Malým a mladým Matějíčkem.
Pátek 50 km a wuelmi pomalu. AVS 27 km/hod. Načerpat síly na neděli a následující týden.
Čtvrtek 120 km. Před prací jen 30. Odpo se uvidí. Chtěl bych jet rychlejší kilčo, ale sem tim brzkým ranním vstáváním nějak zmožen.
Celkem jsem se snažil, ale větší průměr než 31 jsem nevytočil. A to nebyly žádné kopce (směr FL a Cheb a přes KV dom). Za tento týden mám docela dost km a je to na nohách a i v lebce znát. Zelíčko mě navíc strašil historkou jak jel s klukama s Klášterce: Karlem Krejčím, Gustavem Konopkou a Martinem Rytychem a měli průměr 37 km/hod. To jsou věci!
Pomalu se začínám připravovat psychicky na SALTINOVU SACHARIDOVOU SUPERKOMPENZACI, která by měla pomoci na MR SACu. Ty 3 dny bez cukříků jsou krušný. Snad se udržím. V neděli zahájím závodem v Nepomyšli, kde doufám většinu cukrů spálím. Pak pondělí sám si dám kilčo a v úterý s klukama. Doufám, že je nebudu moc brzdit, protože to už nebude z čeho brát.
Středa 120 km. Ranních 60 stejně jako včera. Průměr jen 28. Dnešek bude volnější.
A odpo taky 60. Velkou jsem tam nedal.
Úterý 140 km. Ráno 60 a odpo 80. Budíček v 5,15 a jen pro pocit, že si můžu dát snídani. Po etapě na Tůře jsme se sešli s Tibym a Jointasem a směr Podstrání a Bečov. Tibor to dost hrotil a já nestíhal a ujížděl mi v každým kopci. Lehce zhubnul a je to znát. Já od neděle, kdy jsme byly spolu na závodech v Tuchořicích najel přesně 250 km a on odpočíval a tak mě skutečnost, že mi odjíždí zas tolik neštvala (i když trochu přeci jen jo 8-)). Že mi dáva v krátkejch brdkách jsem si už definitivně zvykl ale ze Soko až nad Podstrání je to 12 km do kopce. No naštěstí Jointy byl zvadlej ještě víc a tak jsme čekali na něho. Rozhopádně Tiby je můj favorit číslo 1 na novej závod SAL – kriťas v Chomutově na Letišti. Jedině snad Karel Krejčí by ho mohl ohrozit, ale když jsme se pak dostali na stradu z Bečova do Varů a Tib si začal zkoušet rychlejší špice (tj. k 2 km s AVS nad 50 km/hod), tak si toho Karla škrtám. 8-) Za Bečovem se přidal Čonty a kupodivu tu Tibyho palbu uvisel. Já to měl jentaktak. Pedra Volánka jsme také potkali. Asi dost trénuje na mistrák SAC. Hodně lidí mi řiká, že ho v poslední době potkalo. Budí respekt. Zkušenostmi i vzezřením na kole.
Pondělí 80 km. Ráno 20 a odpo ještě 60. Pomalu a volně. Nedělní darda byla znát. Byl jsem domluven na večer s kamarádem Jirkou Čontošem a upozorňoval jsem ho, že mu nebudu střídat páč mě bolí nohy. A on že chce jet svižněji. Ještě do loňska hodně jezdil a vůbec né zle, ale na podzim začal chodit na večerní průmyslovku a místo tréninku se učí a nebo jde do školy a tak to bylo znát. A hodně. Strach z toho, že mi ujede se brzo otočil na strach z toho abych mu neujel já. Je to až neuvěřitelný jak ček ztratí na výkonnosti za půl roku. Výrazně vyšší hmotnost a výrazně míň najetých kilometrů byly opravdu wuelmi znát. Hlavně zkraje v dlouhém stoupání ze Soko na Podstrání. Po rovině z Bečova do KV už jel dobře. Večer jsem byl totálně hyn a kdyby mě při vědomí nedrželo jídlo usnul bych už ve vosum.