Watty a tep konkrétně

GrafyV lednu 2003 jsem absolvoval u Karla Martínka vyšetření v Casri, kde jsem zjistil své (an)aerobní prahy. Dnes jsem si dopoledne na domácím ergometru zajel podobnou jízdu ako tehdy, ale bez měření hladiny laktátu v krvi. To je zásadní rozdíl, ale i tak byla má pokusná jízda zajímavá. Zaměstnal jsem mamku, aby mi zapisovala údaje a jel jsem.

Začal jsem po 3 minutovém rozjetí na 160 W (Watty) a pak vždy po 4 minutách přihodil 40 W. Takto jsem dojel až na 400W a pak při přihození dalších 40 jsem vydržel už jen minutu. V tomto minutovém vrcholu při 181 tepech za minutu jsem dosahoval výkonu 5,5 W na kilogram hmotnosti. Před čtyřmi a půl lety to bylo při stejném tepu a 320 W 4,1 W/kg. Tehdy mi pan Martínek řekl, že to je reprezentační juniorská úroveň, ale že … a dodal nějaké negativum, asi o méhmotnosti (80 kg, stejně jako dnes).

S naměřenými údaji jsem si v Ecelu hrál a sestavil 3 grafy, můžete se podívat:

Graf 1

Změna tepu dle změny wattů

Vývoj RF

Zajímavý je třetí graf, kde měřím, jak moc se změní tep při změně výkonu. Výše této změny se zmenšuje s tím, jak se zvyšuje výkon. (Doufám, že to interpretuji správně).

Dále je vidno, že tep roste s podávaným výkonem lineárně (rovnice křivky mého tepu v čase: y = 1,3501x + 108,1).

A jestli je někdo z vás v tomto oboru zkušený, tak mi to můžete okomentovat pod článekem.


3 thoughts on “Watty a tep konkrétně”

  • Teď se mi zrovna Bikabase nechce načíst, ale nemyslíš spíš křivku laktátu dle tepu? Ostatně, píše o tom i Ondřej Vojtěchovský: „Tepová frekvence, výkon i dechové parametry rostou lineárně – jejich grafem je přímka. Koncentrace laktátu ale se zátěží roste exponenciálně – má tvar hyperboly, křivky s jasným zlomem. V tomto zlomu právě dochází k přechodu mezi aerobním a anaerobním metabolismem.“

    Tak, už se mi to načetlo. Zajímavé. Koukal jsem se tedy znovu na svůj testík, který je obdobou Conconiho testu, ale ne přesnou podobou. A hledal jsem bod zlomu tepové frekvence… podívej se sám na zvětšený graf, jestli to jde odhadnout. Já bych to dal kousek před bod, kde vodorovná čára vedoucí od tepu 180, a tam mám tep 178. Před 4 roky jsem ale měl AnP 175, nyní by to mělo bý nižší, ne?

  • Já bych to viděl někde kolem 170 – 175, jak jsou ty dvě skoro stejné vlnovky. Problém ale je, že ty tu zátěž dávkuješ po velkých skocích, proto je sice vidět, že se to ke konci ohýbá, ale těžko přesně určit kde ten zlom je.
    Zkus ten test, to funguje docela dobře.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete použít tyto HTML značky:

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>