Předchozí díl mého tréninkového deníku se jmenuje Už frčíme, což ve spojení s titulkem tohoto článku o něčem vypovídá.
Pokračování je v Trénink se sluncem v zádech.
11. 6. – S Honzou Sokolem na silničkách do Pramenů, po trati Okolo Mariánek, a přes Rovnou zpět, tak 100 km. Běžec Honza se sice bojí z kopce, ale nohy má silné jako bék. Já byl doma hotovej, on v pohodě :). Doufám, že to bylo proto, že jsem mu tahal špice.
10. 6. – s Evičkou podél řeky k Tesku a přes Hory zpět, pak řekla, že už na kolo nesedne, tak jsem jel přes Lobzy domů a docela to odsejpalo, asi tak těch 65 km dnes.
8. 6. – O pohár starosty Sokolova, 1. místo příchozí, čas 27:15 (díky za změření Péťovi Šmídovi; ve výsledcích budu mít zřejmě o minutu více). Fyzička nic moc, ale nějaký ty dlouholetové schopnosti se našly, a tak jsme porazil i dalších příchozího Tomáš makoně, který letěl na bajku se silničními plášti (a koly) a hrazdičkou. Kili st. píchnul nejen v první jízdě, ale i v jízdě náhradní. Akce to byla dobrá, až na čekání, ale toho se nejde u časovky nijak zbavit. Ukázala se spousta různých zajímavých lidí. Mám pocit, že nám, co jsme jeli poslední, foukalo více než těm před námi (ale jen o málo více). Jel jsem do Sokolova, pak zpátky domů, pak zase tam, závod a domů, celkem odhad 77 km.
7. 6. – nakonec jsem nevydržel a přihlásil se. Na učení se morál nemám, čekám na výsledek jedné zkoušky. Chjo. Závod byl fajn, podle mě zatím nejlepší trať. Náročný byl nejen výjezd, ale i sjezd! Já valil takové bomby, že jsem se až bál. V zatáčce na louce u diváků jsem brzdil co nejpozději a jednou mě kolo vyhodilo ze sedla, jak jsem to klopil) a musel jsem naskočit za jízdy. Samozřejmě mi všichni dobří ujeli, jel jsem si své tempo, které mě bezpečně dovezlo do cíle.
6. 6. – silnice – KB – Čerňák – zpět na Březovou – Sokolov – Loket – Vary – Stará Role – Chodov – obchvat – Sokolov – KB. Jsem rád, že jsem dojel domů. Potřebuju trénovat a budu dobrej. Letos toho už ale moc nestihnu :/.
3. 6. – běh 7 km, bolí mě lýtka, asi mám už zarostlé vazy a šlachy.
29. 5. – běh Petřiny – Bohnice, odhadem 1:40. Ty moje adidasky mají odvětrávání z boku. Z té větrací konstrukce mám ale pěkné puchýře! Nechápu, jak to mohli pustit do výroby :/.
28. 5. – běh v oboře Hvězda, šest kiláků v kuse po té dlouhé rovině, celkem tak 9-10 km.
26. 5. – běh hodinu v oboře Hvězda, ke konci mě bolelo koleno–takhle maraton nikdy neuběhnu.
23. 5. – běh KB – Kamenice – Lobzy – Novina – lesem dolů – k silnici – směr hrušková – doleva Michal – areál Zdraví – Koupaliště – Evička. Tam jsem do půl dvanáctý dělal počítačoviny a pak domů Evička autem. Běžela se mnou Ejma. Honzu Sokola jsem náhodou nepotkal.
22. 5. – 85 km bajk, trasa: KB – Kamenice – Lobzy – Milíře – Třídomí – Dvory – Loket – podél řeky – Diana – trasa ČP XC KV – podél řeky – Staré Sedlo – Michal – Eva – KB. Domů jsem dojel taktak, Evička mě naštěstí občerstvila, a Viki nás s Pavlem a Vaškem táhl z Varů. Trať ČP je výborná, z některých úseků jsem měl mokro v kalhotech. Viki napsal: „Fiši jezdí z kopců jak buldozer a kameny a kořeny jako kdyby ani neviděl.“ Díky! To mě moc potěšilo. A Viki zas táhne jako lokomotiva.
21. 5. – mezi dneškem a posledním zápisem moc tréninku neproproběhlo, prootže jsme měl jiné starosti a byl jsem i částečně líný. Psal jse, bakalářskou práci, učil se, dělal domácí úkoly, připravoval časopis Sociál. Mylsím si, že by do toho sport zakomponovat šel aneb proč si nejít k večeru zaběhat. Nevím, proč to nedělám. Možná jsem ad absurdum doklad toho, že muži nuemí dělat více věcí najednou. Nebo mě sport nebaví, pokud není dělán pořádně. Nevím. V té mezidobě jsem tedy odjel Ašského bláteníka, jednou zaběhl 17 km do Bohnic a zpět z Petřin, a to je asi vše.
Před několika dny jsem Honzovi J. říkal, že nemám na sport absolutně čas, ale to se teď změní. Do začátku týdne, kdy proběhnou státní bakalářské zkoušky, mám 25 dnů. Pokud vše proběhne jak má, tak tu dobu budu mít jen na učení se na ty bakalářky. Pokud ne, budu muset znovu psát test z ekonometrie, který jsme včera napsal dost špatně, ale výsledek ještě neznám; to bych se musel ještě pekelně učit ekonometrii, protože kdybych to nedal, byl by to průšavih. Každopádně, objektivně a střízlivě řečeno, (si myslím) na trénink čas mít budu. Ne na extra kvalitní, ale 2-3 hodinky denně bych tomu nízkointenzivně dávat mohl. Představuji si to tak, že ráno vstanu brzo, odsportuju a zasednu k učení, k tomu málo jídla. A tak několik týdnů. Není to krásný plán? Je. Škoda, že dnešní plánovaný začátek neproběhl – byl jsem línej. Takže sledujte tento článek a uvidíte sami, jak to půjde dál.
13. 4. – ze sportu nic (alepsoň se snažím nejíst), jen chci říct, že ani nyní, před dvanáctou večer, nemohu ani pořádně vstát od počítače, jak mě bolí nohy, a to jsem je mazal Fastum gelem. Jezdil jsem po poli v traktoru a dělal DÚ z ekonometrie. Koukal jsem na Mírovo fotku a musím říct, že jeho kolo je opět o něco lepší! Nové kotouče, nová kola, nová kombinéza, nové boty (v tomto ohledu se dotáhl na mě :).
HCS Gang v akci; více fotek
12. 4. – napíšu o tom asi delší článek, tak jen stručně. Už delší čas netrénuji, jelikož mi na to nezbývá čas. Dnes se jela časovka XC Bahno, ale ne ze Sedlečka. Jelo se ze Staré Role do Čankova přes Novou Roli. Trať byla dost krátká, 10 km. Bahnitá po dešti byla dost, obsahovala jeden prudký a docela dlouhý lesní kopec a nakonec i výtlač a dále technicky náročné bahnité sjezdy i roviny. Byla to však slabá nahrážka standardní trati. Po startu časovky ve 12 hodin mě ve tři čekala Sokolovská hodinovka aneb kroužení na běžeckém stadionu po dobu jedné hodiny. Předtím jsem ale musel sehnat klíče od auta, které jsem spolu s bundou dal Mílovi, který ale – což jsem nevěděl – plnil funkci sběratele kostí mlíka. Dana jsem se zeptal, zda-li by mu zavolal, protože sháním bundu s klíči – což se mu moc nechtělo. Tak jsme s Matějem jeli za Mílou, který nám řekl, že ty věci dal Danovi… hmm. Z hodinovky jsme na vyhlášení do Sedlece nejeli, jelikož jednak bylo pozdě a jednak prý nebylo o co stát, jelikož to prý bylo celé nějaké divné (nebylo kam dát kola, guláš nebyl, ceny nebyly, moc dlouho se čekalo, chaos).
Musím zmínit i Moniku, která se opět zúčastnila, a tentokrát už na pláštích s šířkou 1.9, a ne 2.3.
A hodinovka, ta byla báječná. Spousta účastníků, spousta diváků, organizace na jedničku. AK Sokolov, jó, to je parta. Jenom to kroužení bylo dost psychotické. Ale předběhl jsem Vuja, Jirku Chrousta a další a dal jsem 14 900 metrů. První čtvrthodina byla fajn, pak od 20. minuty jsem začal cítit pod plícemi a nad břichem, kolem půl začaly nohy. To jsem zpomaloval. Do 45. jsem chtěl držet stálé, pomalejší tempo, a pak zrychlovat. Jaká byla skutečnost, to zjistím, až se na Sportisu objeví výsledky s časy po kolech.
Týpci z Varů běhají vážně rychle – Karel Hellmich, Slávek Švejdar a další. Jenom tenhle, pozdější vítěz, to trochu přehnal. Když předbíhá, má dát vědět anebo si nechat místo, a ne se chovat jako hulvát, při vší úctě.
„Dámskou“ kategorii vyhrála jistá, podle mě tak 12-letá slečna… poté, co si zaběhla Cooperův test, jak jsem slyšel. Běžela elegantně a rychle.
A dnes mě ještě pobavil článek s názvem „Viky doma kraloval“, který začínal slovy: „Tak chudou účast jezdců na Velké ceně Prahy 8 v Bohnicích jsem nikdy nezažil.“ :D.
Luky spravuje; foto: T. Tesař
5. 4. – XC Bahno Letní kino, jelo se na trati, která bude z 95 % tratí Českého poháru. Doufám, že těch 5 % to trochu zdrsní. Přijel i Filip z Vaškem na fešných Scottech a moc rád jsem je viděl. Filip je bezva týpek. Bohužel ani on ani já nemáme čas na jeho webové stránky. Eva říkala, že závod jeli pořád spolu, až do cíle přijel Filip první. Myslím, že na krev určitě nezávodili. Mně se podařilo přetrhnout řetěz hned po startu, Lukáš mi s tím pomohl, a mohl jsem proto hbitě vyrazit na stíhací jízdu, která stačila na místo těsně pod bednou. Musím si koupit nové pedály, jelikož ze současných mi lehce vypadává pravý kufr, a to se pak těžko skáče přes kanály. Jelo se mi fajnově. Když jsem předjížděl týpka, co na Třech křížích ujel Milošovi a spol., řekl jsem mu, že má až příliš průhledné trenky. Moc nadšený nebyl, ale kdo se mu má na to koukat? A pak mě dostal další týpek, když jsem ho předjížděl na rovině za zatáčkou, co vedla do kopce, nechtěl mi uhnout, a tak jsem jel tak těsně kolem něj, až ho to jistě zamrzelo. Tak jako starším ustupuj, tak silnějším ustupuj ještě rychleji.
Foto: T. Tesař
Evička jela opět bezvadně a bez ní by se mi jezdilo vážně těžko. Zdeněk Kubík mi dal DVD, z kterých jsem pro SCM udělal hezká videa na Youtube. Závod elite byl atraktivní tím, že se v něm sešli dvě hvězdy: Láďa a Filip. Láďa na oba Skoťáky časem ztrácel nějaký ten desetimetr. A Vašek mě zaujal a) že jel ve windstopperové vestičce, a oba jeli v dlouhých kalhotách… že by s tím souvisela vyšší výkonnost? (že se nemusí tolik zapotit?) – Radek Layer taky jezdil v dlouhých. b) neskutečně zhubl na nohou, na to se ho musím zeptat, už to není mastodont.