Jelikož jsem se zúčastnil lyžařského závodu Karlův běh (neděle, klasika), rád bych se stručně podělil o zážitky. Na startu jsem viděl několik známých sportovců z regionu, kteří sem chodí, a tak bych je rád požádal, aby v komentářích také něco přihodili. Inu, s tátou jsme doma v osm hodin začali připravovat lyže. Volba padla na univerzální klister od -5 do 3 st. C. (asi tenhle). To přeci musí fungovat. Klistry jsou známé tím, že když je namažete, tak vydrží i pár sezón, ne? Možná ano – ale na Božáku mě tenhle klistr rozhodně nepodržel. O dvacet minut později jsme už byli na cestě, po deváté zaplatili 80 Kč za parkování Yetimu a pak už jen najít prezentaci. Ta totiž nebyla na rekonstruované radnici, ale kdesi jinde. Absence cedulí nám umožnila pěkně se prohlédnout si Boží Dar. Vše vyřízeno a jdeme. Zastavili jsme u stánku Swix, kde běžky zdarma mazali profesionálové. Zaslechl jsem jakousi chemickou kombinaci, co připomínala písemku z organiky. To vám samozřejmě na sebevědomí nepřidá. Ale stále mě při náladě držel fakt, že klister přeci prostě drží.
Lyžičky jsem poprvé vyzkoušel na cestě z parkoviště na start. Tam nejenže krásně (!) jely na skluz, ale i do kopce. V namrzlé stopě však do kopce nedržely. A to se týkalo většiny závodu. Nebudu ale předbíhat. Na startu jsem se postavil skoro do první lajny za Jiřího Blažka (M. L.). Za mnou byli roztroušeni např. Pavel Santo (ten jel v sobotu 30 km skate), Martina Kabilová, Lenka Jandová, Honza Sokol, Michal Havlíček, Jirka Gössl nebo Tom Eb (to je moje zkratka pro Eberl). První lajna byla plná profíků. Oukej, start. A to se mi klepala kolena. Jelo se přes louku, kde byly semtam hromádky prašanu, takže to bylo bum, bác, a vyhnout se ležícím obětem nebyla legrace. Kolega z Blatenské 10hod nechal po cestě ve sněhu zapíchnutou hůlku a musel se vrátit. Soupaž až do půlky kopce a pak… pak olala, ono to moc nejede. Dav nás všechny ale táhl, a tak to moc nevadilo. Jó po rovince nebo dokonce z kopce, to byly fofry. Lidé s vyvinutou horní částí těla letěli. Myslím, že tento závod rozhodla záda, ramena a tricepsy, protože soupaž se jela většinu závodu. Do kopce se mohl odrazit málokdo.
Zážitkem pro mě byly sjezdy. Jelo se tak rychle, že jsem se vážně obával nárazu do stromu. To by mělo destruktivní následky. Já si objel první kolo a docela rychle, u dělení jsem měl údajně 1:18 hod. Vítěz 22 km měl prý 58 minut. Bez komentáře. A přišlo druhé kolo, vymáčkl jsem do sebe karamelový Carbosnack a vypil jonťák. Ještě musím zmínit závěr okruhu. Tam foukalo, byl tam jiný sníh, bylo do kopce. Jedním slovem: hrůza. Oukej, přede mnou byl jeden ček a držel si náskok. Myslím, že jsme začali závodit. No, to až později. Dojel jsem ho a ještě jednoho v nejvzdálenějším bodě trati u občerstvovačky a pak jsem šel před oba dva v kopci a ručně jsem odjel, náskok jsem udržel a bylo to.
Pak ale. Pak mi paní v cíli řekla: občerstvení je tamhle u plotu. Kde? Tam u plotu! No, tak jsem jel podél plotu a dojel… k autu :(. Přišel taťka a jeli jsme domů. Na Karla jezdím proto, že má v cíli jídlo. A teď mi bylo odepřeno. Je vám doufám jasné, co to znamená.
Ještě zmínka o tom, kdo ke mně přijel zezadu, zasmál se a odjel. Sanťák. Když mi ujížděl, vlezl jsem do háku a odpichoval v jeho rytmu a vezl jsem se pěknou dálku, super.
Ps: Rád bych věděl, jak je to s tím mazáním. Jestli by dnes na Karlovi šlo vůbec namazat tak, aby to nejen letělo z kopce i po rovině, ale i drželo do kopce. Nebo jestli to třeba náhodou není v pořádku, že to do kopce prostě moc nedrží (a naopak z kopce to jede výborně). A taky by mě zajímalo, jak fungovalo profi namazání od Swixu.
Ps 2: titulek naráží na to, že v den konání Karlova běhu je snad pokaždé špatné počasí.
Michal H. napsal/a:
Ahoj.“Potěšim“ Tě – ani máza od profíků prostě do kopce nedržela a byl to „pochod mimo stopu….a nebyla zadarmo,ale za 100,– Kč
Jiří Blažek napsal/a:
Ahoj, moje dnešní zkušenost s profosionálně namazanými lyžemi je otřesná, stejně tak dopadli moji kolegové z klubu a například i Karel Rouča. Jo, kdyby jsem měl dnes sjezdovky, tak by byly namazány dobře. Bohužel, běžky jely stejně znamenitě dopředu jako dozadu. V jednom stoupání, kdy mě předjížděl Radek Fišer, jsem byl z toho tak otráven, že jsem si slíbil, že za těmi profíky – mazaly zajdu, ať mi to vysvětlí. Opravdu dnes jsem jel jenom rukama, dokonce i ten kopec (cca 4 km před cílem). Není pravda, že na dnešek nešlo namazat, protože po konzultaci se zkušenějším závodníkem mě tento vysvětlil, čím mazal a byl náramně spokojený. Po zkušenostech s profesionálními patlaly jsme se rozhodli zakoupit od Swixu mazací stůl, potřebné nářadí i celou paletu vosků a mazat si to budeme příští sezónu sami. Když to zkazíme, tak můžeme nadávat jen sami sobě. Dnes jsem ještě po nevydařeném závodě si šel zahrát hokej a tím jsem si zpravil náladu.
Vašek napsal/a:
Včerejší závod můžu komentovat jako,boj o každý metr.Skutečně fungovalo to jako po másle,namazání lyží (tak tam něco dáme asi nefungovalo).Dle zkušenejších borců to bylo takhle základ modrej klistr zažehlit nechat vychladnout a překrýt jemnou vrstvou červeného klistru Rode.Takže příští rok na Karlu nashledanou SKOL.
Jiří Gössl napsal/a:
Ahoj ! Na mázu si raději nestěžuju, protože si mažu tradičně sám. Polehčující okolností je, že na nedělní podmínky ji evidentně trefil skutečně dobře asi málokdo. Zvolil jsem mix stříbrného a fialového klistru, což se při rozjíždění ve stopě jevilo jako dobrá volba. Tahle spokojenost vzala za své hned po startu, kdy jsem na ledové krustě přepadával přes svoje lyže a na navátých místech trhal díry z podlahy. Ve stopě to nakonec docela ušlo ale (- snad díky měnící se teplotě nebo vlhkosti -) pouze necelé první kolo. Dál už to bylo stále víc jen na ruce. Lokte jsem cítil celou noc.
Jel jsem Karla po několikaleté pauze a podobně jako Radek cítím určité rozčarování z avizovaného občerstvení v cíli. Za startovné 400,-Kč bych očekával alespoň teplej párek a ne zbytky z občerstvovačky, neřku-li nabídku bramboráku za 80,-Kč ! Možná se pořadatelům a sponzorům zdálo, že nás dostatečně obdarovali tou skvělou čepicí už při prezentaci. Osobně bych se obával nabídnout ji poslednímu bezdomovci z nádražního vestibulu…
Tím nechci upírat dík těm, co v té slotě zajištovali službu po trati.
Sportu zdar !