Na Šumavu autem? Zapomeňte…

Když bylo objednané počasí, i vítr měl být do zad tam i zpět a neměl jsem nic v plánu, mohl jsem si zkusit udělat radost a vydat se na Šumavu, ne s někým, prostě sám a na kole. Otestovat fyzičku před Králem je další motivace…

Úterý

Vyjel jsem o dost později, než byl plán. Však mlha a trochu mokro. Takže v 8:25 s báglem od Kellys a vstříc osudu. Hlavně, že bylo celkem teplo (14 st.) a krátké bylo jasné. Něco přes tři kila na zádech (a to jsem si bral jen dvě trika, kraťáky, sandále, MP3, peněženku ad drobné věci) bylo nezvykem a celkem to otravovalo. Do Oloví to šlo, rovina… v Oloví první kopec, co je mi nepříjemný, za Olovím na Krajkovou lesem mírným stoupáním. V Krajkové přečkat celkem celkem výživné, ač krátké stoupání, s báglem to bylo hodně znát, nejelo se vůbec bře. Rozhodily mne i nečistoty od těžké techniky, samá hlína, kamínky a takové i obavy abych nepíchnul, to už bych asi v tom případě točil dom, bo bych to psychicky nedal. Stále za ranního oparu kolem Květné na Částkov a vyjet v Kaceřově. Nohy bolely, záda hrůza, no těžké to bylo, prostě na bednu.

Z Kaceřova spadnout na Kynšperk, přes město brdkem a již osamoceně, bez stopy nohou Mokřinou, Těšovem a vyjet na státovku č. 21. Ten zvlněný terén, spíše pomalé stoupání ušlo, ale rychlost nebyla nic moc. Na státovce nejdříve párkrát trochu stoupat, potom to již jelo, na tacho jsem radši měl pořád zapnutou AVS abych neočumoval kolikpak km mám, vždy po zvědavém juknutí zklamání, že ták málo :-). Radary trapné, asi u dvou, nebo třech ukazovalo o cca 5km/h odlišně, méně, jako kdyby řidiče chtěli navést na větší rychlost a lapali je snbáci, nebo jako kdyby nějaký řidič sešteloval radar, aby řidiči mohli jet rychleji aby na fotkách z radaru měli nízkou rychlost?

Před Planou obavy, jestli jsem z 21ky nesjel, bo minimální provoz a silnice vráskovitá, naštěstí nesjel 8-) Kousek za Planou jak kdybych se konečně rozjížděl. Nebylo to ale mnou, o to spíše příznivým větrem a dobrou mírně padající silničkou. Asi 15 km před Stříbrem prudší klesání, následně po kostkách a jak to bývá, když se sjede o pár metrů výšky, většinou pak cesta vede nahoru. No, to stoupání začalo kostkami, ne tak prudce, po nich asi kilák po asfaltu, z pole přede mnou vyjel traktor a neměl jsem na něj. Krize, tohle bylo hnus a spekulování zda to do Nýrska ujedu a co teprv zpátky přes kopečky? (Krušný hory mají větší, ale nejezdíme až na výjimky, že… takové štreky a s báglem). Drželo mě hlavně příznivého větru a již slunečného počasí, kdy už na mě bylo celkem teplo. Víchov a klasika asi už popáté za jízdy sledování listu, na kterém je zkopírovaná mapa, kde bylo, že jsem kousek od Stříbra. I som se začal vzpamatovávat a byl již ve Stříbře :-). Ve Stříbře kruháč a žádné Kladruby, jen Plzeň, takže zmatek a kousek za kruháčem to otočil a jel do centra v domnění, že již jedu správně, vzápětí to však bylo více divné… rozbitá silnice, auta žádné a vůbec nevím. Kolem jede slečna na skůtru a mávám, prosím, naštěstí zastaví a ptá se mě co potřebuji. Slečna mi poradila, řekla, že jedu špatně a vlastně tou první cestou jsem jel správně. Poděkoval som a jel zpět na kruháč, již dobře, zajel si necelých 5 km, to tak hrozné snad nebude. Sjezd po kostkách v serpentinách a silnice parádně široká. Pod kopcem na benzině 10 minut klid a konečně voda, kterou jsem potřeboval velmi, bo 1 litr vody na tři hodiny nestačí, ještě na takové vzdálenosti. 1,5litru vody, miňonky, bebe dobré ráno šoupnout do sebe, naplnit bidon a letět. Vosko, jsem si to vybral, na Kladruby výživný kopec, dorazovák.

Z Kladrub několik nepříjemných kopců, dva menší přes silnici, podobné za Přebuzí, tedy minové pole a i jedno 10% stoupání, ku radosti krátké. Trochu se divil že značky 10% stoupání, klesání v ČR jsou :-D. No dál kolem polí, malý provoz, celkem gut. Borovice a Horšovský Týn na dohled, opět kostičky, dál rovnou na Domažlice. Za Týnem 2 km kopec, ktorý mě níčil, u vrcholu jsem musel zastavit v krizi a uvolnit, tělu, nohám.

Dále se spíše padalo. Před Domažlicemi další sjezd, co nevypadal na zpáteční cestu dobře. Městem bez problému, tři světelné, pak již do kopce s náklaďákem za zadkem a dával si. Ten náklaďák nestíhal, jestli to byl mnohatunový kolos, nebo neuměl předjet, toť otázka. Klesání až do Kdyně, klesalo se rychle, pak jako bych uvadal stále silněji a na benzině pro jistotu stavěl a neriskoval těch 20 km na suchu a bez energie (kávenek). No to jsem netušil, že je tam kopec a vlastně to docházení byl prostě jen kopec… Hnusný byl, taky poslední výraznější a ještě po nasednutí na kolo. Pohlídal si odbočku na Pocínovice a do Nýrska již 12 km 8-). Ještě spíše z kopce a po větru. Měl jsem do Nýrska přijet s 166 km, avšak jsem na odbočce na Bystřici nejel, zdálo se mi z mapy, že bych na státovku nevjel, ale jel na konec světa 8-(. Díky mému špatnému pochopení jsem si zajel do Petrovic a ty 3 km navíc mi ani moc nevadily, věděl jsem, že dojedu.

Konečně „doma“. Průměry: Kynšperk 30 km/h, vyjetí na silnici č. 21 29,3 km/h, Stříbro 31,6 km/h. Oblíbený penzion Kohout, již třetím rokem za sebou obydlet (opravdu doporučuji!) a už jen dojít do restaurace na jídlo a zabydlet se 8-). Po obědě také čvachtání v bazéně, výrazně prospělo.

Středa

Vyjel jsem před jedenáctou, abych koukl na Šebrleho sprint a stihnul kouli. Docela už teplo, nohy bolevé, spíše lýtka. Směr Špičák a rozhledna, lanovka Pančíř ve výšce 1214 m. n. m, tedy z Nýrska (440 m) dá se řící skoro pořád stoupání, místy rovina na 20 km. Přes obec Milence lehce stoupalo, tak se zas nehnal a stejně moc nešlo. Začínalo to stoupat dále před nádrží Nýrsko a viděl před sebou bajkera. Se nezdálo, avšak jsem se přibližoval celkem pomalu. Neměl ani dres na sobě, ani tričko, ani tretry (jen tenisky). Pozdravil ho a viděl jsem, že na to má jet za mnou v háku a on se zavěsil. Po chvilce vyjel z háku, což jsem byl hned udiven a začali jsme povídat. Jsem řekl, kam jedu a on že měl namířeno na Špičák a jeli jsme spol. Taky som mu říkal, ať třeba houkne když nebude stíhat a stejně vysvětloval, že se hnát nechci abych po včerejšku a hlavně na zítřek byl čerstvý. Jeli jsme vedlejší silnicí přes Hamry, kudy mimochodem povede letošní Král Šumavy (už příští týden). Děr zpočátku bylo, stačilo se vyhýbat, Příjemně se stoupalo, já mnoho času se sedla. Míra, jak se on jmenoval, mi stačil a chválil jsem ho a říkal, že snad ani není možné, že nejezdí závody třeba prostě jen tak, opravdu na to má, talent z něj prskal. Prý má velkou slabinu ve sjezdech, kde to tak moc roli nehraje (no, i když nerad vzpomínám na SALku, tak radši neřešit). Pak mu trochu docházelo při mém tempu, kopec se stával prudším a Míra slabším, stačilo něco zvolnit a dalo se. Vyjeli jsme před Špičákem na hlavní od Hojsovi Stráže a prý tedy pojede se mnou na Pancíř.

Musel jsem se mírnit, je to velký kopec z 940 m na 12 set asi za 3km. Občas jsem počkal, jel mu naproti a závěr 18% nebyl snad ani tak prudký, kde jsem si to vylítl ve špurtu. Jsem mu říkal, jak je zvláštní (v dobrém smyslu). Na rovinách nejtěžší převod, na Pančíř nejlehčí (asi má hroznou sílu stvořenou pro roviny a mírné kopce), jede bez trika, bez nášlapů (který jsem mu taky verboval, jak jsou dobrý a možná je začne vozit) a je v pohodář ;). Na Pancíři krásně, dlabali jsme, slunce pálilo a mohli jet zpět. Tentokrát přes Hojsovu Stráž, nohy na těch rovinách bolely více jak samotný výjezd, prostě zlatý kopce :-D. Jeli jsme zpět proti větru a ve sjezdu jel fakt pomalu (max 61km/h, já 75km/h), koberec je tam nový a paráda. Do Nýrska spíše klidněji, nohy nešlapou, ten vítr mě ubíjí a celkem unaven. Od Nýrska již jen lehce směr Klatovy po vedlejších silničkách Bystřicí, Dubovou Lhotou a v Janovicích otočka. Pěkně prokecaná kompenzace, fajné. U Nýrska jsme se rozloučili a Míra jel do Dešenice, kde bydlí. K večeru před atletikou ještě čvachtání zas v bazéně, pár temp a různých blbovinek abych nebyl zcela ztuhlý 8-) Úspěšný den, našel si kamaráda, podíval se na Pancíř, paráda :-).

Čtvrtek

Spíše tempo, do kopců jsem si dával a na tu vzdálenost to u mě o moc rychleji (i když po větru) s báglem nešlo. Výjezd zas trochu později než plán, v rovných osm. Sandále jsem si nechal na penzionu, bo příští týden na Krále a budeme tam opět spát, zato lahev 0, 75 l plnou vody od Mattony (btw: ty jsou parádní kompromis za 0,5 l) to vynahradila a tedy něco přes tři kila na zádech. Mlha se ještě hlásila, avšak vyjel na lehko a dobře udělal. Už žádnou objížďkou jako jsem chyboval v úterý přes Petrovice, a tedy přes Bystřici a Pocínovice. Vítr zatím skoro žádný ale už jsem poznal, že je do zad, jak hlásili, paráda.

Jelo se trochu pochybně, bágl jako bych ho vozil pořád a moc ho nepociťoval. Do Kdyně jsem nejdříve vyjížděl a pak nahoru, dolu. Kilometry začínaly rychleji nabíhat, pitný režim jsem si důkladně hlídal, jelikož bude teplo a celý den jasno. Začínal se rozjíždět a i díky větru to už lítalo pěkně. Kopců, kterých jsem se v úterý bál, až je pojedu, dnes nebyly tak prudké a dlouhé, jako se zdály. Přes Domažlice bez problému a stoupání od něj taky nebylo vůbec hrozné. V Horšovským Týně mě kostky ani nezlobily, pak se jelo přes různé vesničky a hlavně kolem polí. Zas houpavý terén, silnice ušly.

Na 50tém km jsem stavěl abych si tu vodu 0, 75 l přelil do bidonu, kam to přesně vyšlo. Pokračovalo se dobře, jen před Kladrubáka ta silnice děravá a potrápila. Na tom úseku mi dal zabrat krátký, prudký úsek, z kterého jsem neměl úsměv. Jináko si ztěžovat na stav vozovek nebylo třeba a na jejich prudkost se i s báglem dalo zareagovat slušnou rychlostí. Do Stříbra padáčky a ve městě stoupání serpentinami po kostkách, jako zpestření (průměr domnívám se 30,3km/h). Vjezd na státovku, a to jsem věděl, že by to mohlo jet, taky to tak dopadlo a byl som rád 8-). Po větru i delší kopečky šly snáz, ale dával jsem si, na pomalý rytmus se mi nechtělo. Obávaný výjezd po kostkách, před ním sjezd po kostkách celkem bolel, avšak porovnat s úterkem se nedal, teď lepší. Jak jsem si tak letěl, najednou 80 km v nohách a lámalo se do druhé půli a teprve teď začínalo „praní se“, to však bylo s nadhledem a jelo se neustále dobře. Pálivé prsty dávali první náznaky, záda taky, ale dobroš a věřil, že to dám. Ubíhalo to dost rychle a než se nadál, byl v Chodové Plané, od nichž to do Velké Hleďsebi, kde jsem plánoval stavět na občerstvení bylo coby dup. Jak se říká „v nejlepším přestat“, a tedy som učinil na benzině v onom městě a měl 2/3 za sebou (107 km, průměr 30,9km/h). Něco přes čtvrt hoďky tam byl, nalil zbytek studené matonky do sebe, najedl se sušenek a mohl pokračovat (ještě k té benzině. . zkuste jinou, tady ty ceny byly natažený o dalších půl třídy nad ostatními).

Rozjezd tuhý se dal čekat, pak to však bylo gut a hlavní část státovky byla ráj na rychlost. I mírný kopce okolo 30ti a po skvělém zážitku odbočil na Kynšperk (tady průměr 31,3). Senzace trvala až do Mokřiny, sice někdy foukalo bočně, hned si však za další zatáčkou vítr zafoukal do zad. Za ní kratší zatáčkovitý výjezd, únava znát, dalo se. Kynšperkem profičel a na Horní Polovice to již nebylo ono, vzpomínal jsem na rychlost při švihách. Slunce také ostré, lehké oblečení to jistilo. V Kaceřově jsem to čekal horší, další brdek za křižovatkou podobně. Za horizontem odbočil na Krajkovou a trochu bojíš z Horního Částkova. Taky přežil, silová jízda už byla slabší, ale na velkou 23 jsem to ještě byl schopen dát. To nejhorší za mnou, u Květný jsem to nevydržel a ve stínu zastavil, hodil sojovou tyčinku do žaludku, ulevil šíleným chodidlům a za moment jel. Dva krátký za Krajkovou už nějak snesl, poslední brd v Oloví a je vymalováno, průměr 31,1, a tak jsem si pořád dával a bez větších problémů ho držel až do Kraslic.

Přijel jsem po půl druhé a moc spokojen a ne zrovna mrtvej 8-). Že mám teď v poslední době najeto se asi projevilo, radši nevzpomínat na úterý, kdy to nebylo od začátku dle představ. Za přesun jsem vypil 3, 2 litru vody a nikde nestavil na záchod, svědčí, že jsem se tak moc nepřepíjel.

Splnil jsem si takový malý sen a vím, že se to dá a snad tedy i příští rok, nebo i třeba na jaře, uvidíme. Každopádně generálka před Králem vyšla a snad tu 150tku ujedu ještě s úsměvem na rtech a nějakým přiměřeným časem, přestože tento závod nepojedu na sekundy, minuty, ale abych to ujel a ve svižném tempu 8-).

Trocha údajů

1. den: 170 km, max rychlost 70 km/h, průměná rychlost 30,8km/h
2. den: 51 km, max 75 km/h, pr. rychlost 25 km/h,vyjetí 19 km – 23,5 km/h
3. den: 162 km, max 66 km/h, pr. rychlost 31 km/h
Celkem 402km