Někdy na podzim přišla Zuzka s tím, že nám její známí z fakulty nabídli týdenní lyžovačku ve Francii no a tak jsme se v půlce ledna zúčastnili lyžařskýho „zájezdu“ (nějak mi to slovo nejde přes zuby:-) ) do oblasti Savojských Alp. Upřímně, jsme tak nějak zvyklí, že všude jezdíme na vlastní pěst a střediska si vybíráme podle svého – to nám samozřejmě moc vyhovuje – a tak jsem si nic moc zvláštního nesliboval. Říkal jsem si ale, že každá možnost zajezdit si ve velkých horách by měla být využitá. A tady jsou fotky: Galerie č. 30.
Největší hrozba pro mě byla hned na začátku … jízda autobusem. Každej určitě víte, zač je toho loket a tak to nehodlám nijak natahovat, ale přiznám se, že ač cestování miluju, tak tahle forma je pro mě hotová tortura. Ale k věci: vesnička Valmeinier nás čekala pěkně zalitá sluncem jenže při pohledu na okolní kopce jsem si říkal, že toho ježdění ve volnym terénu si tentokrát moc neužijeme. Sněhu bylo tak akorát na sjezdovkách a i tam na některých místech málo. Večer po ubytování nám to nedalo a šli jsme se podívat k informacím na předpověď počasí. Začal jsem být trochu klidnější. Slibovala nám den a půl sněžení. Nebyl to sice nejideálnější stav, ale rozhodně lepší než jezdit na vydřených sjezdovkách. Naštěstí předpověď nelhala.
První den sice ježdění jen po manžestru, ale hned druhou noc napadalo a ráno jsme už prvně zavítali mimo. Z toho dne jsou i první tři fotky. No a takhle to bylo ještě další dva nebo tři dny – v noci sněžení a přes den buď jasno nebo polojasno a navečer přicházející oblačnost. Během těch dnů jsme se párkrát trhli od bandy, která jezdila po sjezdovkách a dostali se k focení a tak de facto vzniknul zbytek fotek. Jo, vlastně dvě ještě stojí za zmínku – klučina se zelenýma kalhotama a červenou bundou. Na všechny skoky najížděl na switch (pozadu) a aby to nebyla taková nuda, tak z nich i tak odjížděl. Očividně fyzice nikdy moc velkou pozornost nevěnoval.
Během příštích týdnů se na hory snad ještě dostaneme, takže se nejspíš zimní část galerií zase rozroste. Mějte se a užívejte sněhu dokud je! (abychom se na ty kola těšili ještě o trochu víc) –Skol, Marian