Tukani ovládli Rohozec 24 Těžká Pohoda

Budím se do svěžího, krásného pondělního jitra, vzpomínám na pracovní úspěchy, dopíjím ananasové juice, odklepávám popel z vítězného doutníku a při ranní kávě otvírám čerstvý výtisk „La Gazzetta dello Sport“. Překvapení není konce, výsledky Gira odsunuty na druhou stranu a první strana se věnuje především výkonu Tukanů v proslulém závodě Rohozec 24 Těžká Pohoda (26. – 28. 5. 2017). Zvláštní dopisovatelka listu, jíž se dojetím klepe hlas a plnící pero, zde předává nedočkavým čtenářům své dojmy a informace z průběhu této těžké klasické jednorázovky:

24hodinovka v Troskách, úvodní/rozbíhací kolečko a do jeho cíle a zároveň startu očekávaných bikerských kol vbíhá náš borec Románo Chlup jako první a rozjíždí závod z úžasné čelní pozice. Současně se mu, coby zkušenému bikerovi, podařil „Tukanský“ kousek. První kolo dojel do cíle v nečekaně rychlém čase a překvapil tak i svého týmového kolegu Matese Zrůsta, jenž se jel malinko rozjet před svojí premiérou v tomto závodě. Mates nebyl včas připraven, aby převzal štafetový kolík, a tak musela naše rozjetá formule Románo vyrazit ještě do 2. kola.

Roman Chlup dobíhá ke kolu jako první. Foto: Tukani

Po tomto malém zaškobrtnutí se již naši borci střídali s pravidelností železných strojů a neohroženě zvyšovali svůj náskok. Okolo 19. hodiny se ale stalo to, co nikdo nečekal. Románovi praskl drát u zadního kola. Po delším zvažování různých variant, jak opravit „vosí“ stroj, tým rozhodl, že kromě štafetového kolíku si budou s Mártym Sýkorkou měnit ještě zadní kolo. A závod se jel v pravidelném rytmu přehazovaček šlapacích pedálů a ozubených kol dál.

V úvodu večera, kdy bylo povinnou a nezbytnou součástí výbavy každého stroje také „přední halogen“ a zadní červené neblikací světlo, vyráží za soumraku do svého dalšího kola naše F1. A je to opět Románo, kdo si vybírá svůj díl smůly a jede v lese skoro potmě, protože mu jeho přední světlo selhalo. Rozbité světlo bylo nahrazeno funkčním a aby toho nebylo málo, tak okolo desáté večerní praská Mártymu lanko u přesmykače. Dojíždí zbytek závodu na malou placku. Jeho nohy musely kmitat s větší frekvencí, ale náš borec se nenechal odradit a šlapal do pedálů, co to šlo.

Po půlnoci klesla prudce teplota a všichni borci museli čelit většímu chladu. S rozbřeskem spadla z Matese jeho noční krize, na slunci dobil baterie a jako stroj opět šlapal vstříc vítězství. Pohodář Berry Fábera s velkou touhou jet poslední kolo přemluvil své kolegy a po změně pořadí borců vyrazil do svého 9., celkově 35. kola. Bez problémů dojel do cíle, kde ho s otevřenou náručí očekávali jeho kamarádi Tukani a závod byl ukončen. Konečně se i Berry mohl umýt a odstranit ze svého těla nánosy prachu z celého závodu.

Po očistě těl i strojů tým vše zabalil, složil svůj hlavní stan i dva malé spací a vyrazil na vyhlášení výsledků. Za zvuku melodie pro šampióny vystoupali naši borci na stupeň nejvyšší a všem bylo jasné, že vidí tým snů. Za velkého potlesku a pochvalných pokřiků svých soupeřů převzali ocenění a pak už si mohli blaženě vychutnávat vítězné vavříny. A tak přejme Románovi, Matesovi, Berrymu a Mártymu hodně dalších úžasných výsledků.

Fotografie

Tukan bike team K.Vary na bedně: Roman Chlup, Martin Zrůst, Petr Fábera, Martin Sýkora


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete použít tyto HTML značky:

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>