Ve Varech hrály prim zatáčky. A Milan Spěšný

Jiří Friedl

„Do zatáček jsem se občas nevešel,“ řekl mi v cíli Vašek Hlaváč (foto). Do cíle přijel pohárového závodu v Karlových Varech přijel před oblíbencem publika, domácím závodníkem Filipem Eberlem, na pátém místě. Po několikatýdenním soustředění, kdy by ho jeden nepoznal, jak byl pohublý, měl do sezóny dobře našlápnuto, leč později onemocněl, a tak ho snad tento výsledek potěšil. Avšak zpět k zatáčkám. Ty byly pro tento závod skutečně charakteristické. Diváci obdivovali nejen krkolomnou lávku (Jan Škarnitzl), ale také to, jak rychle jezdci projíždí zatáčky (Jiří Friedl), kde si člověk může lehce polámat i nohy.

Hledáte všechny fotky? Zde jsou. Výsledky zde.

Kristián Hynek, Míra Brill a Monika Kubínová

Diváci z TBB

Já přijel autem přesně na start kategorie Elite a U23. Před Březovou mě přejela sanitka a jak jsem správně odhadl, jela na závod. Daniel Danielčák posádku zanedlouho instruoval k vyhledání závodníka, u něhož bylo podezření na vnitřní krvácení… lávka holt nepatří k nejlehčím úsekům (ani pro Milana Spěšného). V druhém kole projel jako první Jan Škarnitzl, za ním Filip Eberl a pak už to padalo a sem tam se jezdilo (např. Ondřej Bambula). Již zde jsem si však všiml jednoho velkého neduhu. Jak tak občas jistě čtete, na závodech se v Česku moc nefandí. A nejinak tomu bylo na trati v Karlových Varech. Jediný, kdo fandil (z toho, co jsem po trati viděl), jsem byl já. Já osobně jsem radši, když se fandí, stačí tleskání. Míra mi říkal, že dle jistých informací např. Tomáš Vokrouhlík fandění moc rád nemá. Tleskání ale nikoho jistě neurazí. Mně přijde nepříjemné, když kolem někdo jede a já bych měl být zticha.

Najíždí na lávku

Ještě než jsme odešli od lávky, tak jsme pohovořili např. s triatlety Eberlem a Santem (obzvláště Tomáš je vyšvihaný jako pekelník), uviděli novou bajkerku Lucku v Team Bike Březová, říkali Jůů, hele a tak podobně. Ostatní se vydali směr Loket.

Tomáš Eberl, Pavel Santo

Po trati jsme se sunuli do kopce (skupina). Pohromadě už jela větší skupina jezdců v čele s Honzou Š.. V jedné točce jsme ohodnotli vybavení závodníků. Ondra Zelený jezdil na pěkném Spešlu a hlavně zahraniční závodníci měli zajímavé stroje. To už se ale ve čtvrtém či pátém kole prohnal kolem Milan Spěšný a za ním dlouho nikdo. Přešli jsme tedy k druhému obtížnému úseku, kořenovité zatáčce. Bikeři s tím ale problém neměli. Při průjezdu Tomáše Trunschky se nám zdálo, že má vypnutou vidli.

Tomáš Trunschka v zatáčce

Dalším zajímavým místem byla stoosmdesátka u Galerie, kterou profíci, stejně jako vše ostatní, projížděli s grácií, narozdíl například ode mě při tréninkové jízdě. Filip Eberl už měl díru a před ním jezdili Spěšný s náskokem, pak Škarnitzl také s náskokem, poté Boudný a to je snad vše. Možná ještě nějaký cizinec, zřejmě Maďar. Do cíle pak Filipa předjel ještě Vašek Hlaváč.

Zajímavá bitva byla o druhé místo. Do předposledního kopce vjížděli Boudný se Škárnym. Honza měl roztrhnuté trenky, takže mu šel vidět celý zadek. To byla docela legrace. S Pavlem ale rázně zatočil a do cíle vjížděl s náskokem… ukázal mu záda.

Boudný a Škarnitzl

V cíli jsme se s Karlem, Lubošem, Petrou a Honzou fotili postupně s Kristiánem Hynkem, Filipem, Terezou. Jsou to všichni super lidi. Kristián nám pověděl, jak jel skoro kilometr na píchlém zadním kole, s Vaškem Hlaváčem jsme pokecali o formě, Filip nám taky řekl spoustu věcí, prostě bájo :). Milan Spěšný měl smůlu, ale naštěstí ne moc velkou. Ohnul ramínko přehazovačky svého pěkného lehoučkého fulla.

Merida 96 (?)

A to je asi vše. Takže shrnutí… Milan všem ujel, Honza Škarnitzl je taky dobrej a bude ještě lepší, Filip je výbornej, Vašek se ukáže na dalších závodech, Haggeťáci jsou mladý a silný… dost bylo mudrování. Lepší je trénovat. Jo a pořadatelé… děkujeme! (Michal a Jirka)