Po prázdninové přestávce jsem se vydala na asi nejoblíbenější maratón tohoto kraje, na Artíka. A jaké že to teda bylo tentokrát?
Dlouhou trasu tohoto závodu jezdí podle mě jen vyvolení, a tak jsem se hrdinsky přihlásila na, jak se říká na Králi, „dětskou“trať, měřící něco přes 50 km, a oblékla si k tomu modrý dres.
Tenhle závod mám fakt ráda. Je dokonalý. Moji euforii teda dost zchladil déšť, který přestal asi až v 5 hodin ráno před závodem. Trať jsem si nestandartně projela ještě za sucha, a i tak byla místa kde se místo kola hodily spíš holinky. Naštěstí pro mě moje skepse nebyla na místě a z Artíka nebylo Bahno V.
Startovala jsem někde uprostřed s modrýma a to není moc dobré. Lidé jsou tu namačkaní, drkají o sebe řídítky, padají a klinkají se a vůbec jsou všichni nervózní a já pak taky. Naštěstí dlouhé mírné stoupání po silnici roztáhlo balík na snesitelnou grupu. Šmoulové mi ujeli někde na začátku a tak jsem jela sama s beruškou.
Myslím, že jen s obtížema najdeme nějaké negativum na trati. Má vše, o čem biker sní. Dlouhá stoupání, prudké sjezdy, kameny i kořeny, schody, neoblíbené kamínky, bahno, louže, kořeny. Tady mě pobavil příspěvek do diskuze, o které se již zmiňoval Radek: “Pláště neřeš, vem si cyklokrosový kolo. Na to kritérium po lázeňskejch lesích to bude bohatě stači.” No já nevím, já pláště taky neřešila, mám jen jedny, ale toho borce bych tam chtěla potkat. Trať je podle mě náročná, těžká, krásná, šílená, ale úžasná.
Nejhorším úsekem byl pro mě sjezd u chaty Černé marie (jmenuje se to tak?). Už proto, že se tam za relativního sucha položili postupně T+T. A tak jsem si tam lehla taky. Odnesla to beruška, roztržený koleno a žebra, kterýma jsem praštila o řídítka. Ale protože nesoutěžím na OH a jsem od Krušných hor, sebrala jsem mrtvou berušku, našla dech a pokračovala v závodě. Dýchání sice už nebylo to, co bývalo, ale někde jsem četla že lidé žijí i s jednou plící a já měla pořád ještě dvě takže co.
Jen co jsem se trochu posbírala, byl tu druhý sjezdík, někteří si možná ani nevšimli , při kterém jsem si říkala že tohle nemohl vymyslet nikdo normální a nebo aspoň nikdo, kdo má nějaký pud sebezáchovy. Cestička sotva 0,5 m široká, klouzavá a bez zábradlí. No já se bála. Nechtěla jsem skončit jako beruška. Přesto se našli hošíci, kterým jsem to natřela v kopci a ti si řekli, že kola se tam vejdou dvě. Ono vůbec úzké cestičky jsou doménou tohoto závodu. jako 180 st. zatáčky. Takhle trať myslím prověří technický um každého, stejně jako psychickou odolnost. :-) .
Jak už jsem říkala, jela jsem pořád s nějakou bandou chlapů, s kterou jsme se střídali ve vedení. Já do kopce, oni z kopce. A jak už to tak bývá v této části balíku (jak to vypadá vepředu zatím nevím)… v zadních pozicích je větší sranda, tak borci do kopce moc nemůžou, motají se cik cak po stezce a moc nehledí kolem sebe , zato z kopce se snaží strhnout světovýRekord, ale i závodníky kolem.
Asfaltové pasáže, které ve většině závodů znamenají oddych pro závodníky, tady nic takového nenabízejí. Nekonečná cesta kolem letiště, která naštěstí končí u občerstvovačky anebo táhlý kopec na Aberg jsou jen další fuškou. A to nemluvím o cílové dlouhé rovince, teda spíš stoupáníčku, kde mi to nandali asi všichni. Možná i paní se síťovkou =-O.
Nejbahnitější etapa byla tradičně za Kolovou. Moje sekce v ní seskakovala a zase nasedala, aby v zápětí zase popadala do bahna všude kolem. Docela sranda, ale jen do té doby dokud nepotřebujete zacvaknout boty :-). Překvapením bylo, že mostík v poli, který vypadal, že poločas rozpadu už proběhl několik let před závodem, vydržel nápor závodníků přede mnou i můj.
Značení trati v tradičně kvalitním provedení. Fáborky, vápno na zemi a lidičky všude, kde by mohli vzniknout nejasnosti. Pořadatelé odklidili stromy, co se nedali skočit (teď nemluvím o sobě) a myslím že i některé díry byly vysypány šutrama. Prostě pochvala.
A jdeme k občerstvovačkám. Byly tři. Na tu první až na kopci čekalo mnoho z nás. My se Špagetou jsme se cpaly broskvemi a melounem. Výborný. I tady si člověk našel na co měl chuť, ani s fernetem hoši nezklamali, ale já si dala závazek že odměna až po závodě :'(.
V cíli netradičně jídelní lístek a na výběr: Rizeto, guláš, špagety a ještě něco. Skoro jako v Puppu. Já měla rizeto a bylo dobré. K tomu lahev vody do ruky a pivo bez alkoholu na lístek.
A nakonec zase ten materialismus. Za poměrně vysoké startovné tričko, hrneček, vitamíny a potravinové lístky. Komu se nechtělo jíst, co bylo dáno, mohl si koupit grilovaná masíčka a alkoholické pivo. Na vyhlašování jsem už chyběla, ale ceny byly tady vždy pěkné, stejně jako tombola. Tady bych si dovolila malou výtku. Vyhlašování i tombola byly děsně pozdě. Počasí nám přálo tak akorát na závod , ale trávit několik hodin na louce, na to bylo chladno.
Co říct na závěr. Líbilo se. Sice se mi nejelo moc dobře, dva pády, žádný fernet, ale i tak to bylo pěkný. Kolo mě zlobilo, asi slyšelo že ho chci vyměnit, mozek rebelovat a hudral něco o strachu , v závěru mě zradily i ruce, přestože mám slušný bicáky :-[ a taky mi řekli že modrá mi ale FAKT nesluší… no asi mají pravdu ,ale co vím jistě je, že shazuje :-D.
Takže pořadatelé a pomocníčky, děkujeme. Pěkné jste to udělali. A mě nezklamali. Protože jak jsem psala na Bahnech, Artík ve Vaší režii nemá chybu. Aspoň já ji nenašla. Doufám že ani ostatní. Také děkuji poctivcům, kteří sbírali, co na trati našli a já tak např. nepřišla o blatník, který jsem jakožto poctivý hobík měla a pak při pádu ztratila. Díky patří i lidičkám na křižovatkách, kteří fandili, lidem na občerstvovačkách, kteří do nás cpali, co se do nás vešlo a foťákům, kteří leckdy v ohrožení života fotili a fotili.
Tak zas za rok, možná dřív… na Bahnech :-).
Podhaj napsal/a:
Ten Podhaj se na té fotce tváří jako kakabus. Jako kdyby mu uletěly včely. Hrůza.
Monča napsal/a:
možná se bojí že si umaže ty nový bílý elasťáky :))
Radek Fišer napsal/a:
A že si je umazal určitě pořádně ;).
Podhaj napsal/a:
Ušpinil si je určitě, jak ho znám, zvenčí i ze vnitř.
Monča napsal/a:
ty se kamarádíš s takovým prasátkem ??
Radek Fišer napsal/a:
No to by mě taky zajímalo!
Evice napsal/a:
Tváří se tam krásně! Takovej drsňák… máte na něj někdo telefon?
Podhaj napsal/a:
Co kamarádím?! To by ještě šlo. Já s ním dokonce žiju pod jednou střechou! A to je teprve nářez!!! A ten telefon, no, hmm, zeptám se Ti, ale nevím, nevím :)
Monča napsal/a:
Evi mobil už nechtěj, pokud žije pod jednou střechou s chlapem, který mu kouká do elasťáků tak to není nic pro tebe…
Dan napsal/a:
Tedy Štafle, opět jsi svým pregnantním popisem závodu nezklamala – pár dní si budu hojit natrženou bránici…
Každopádně děkujeme za pochvalné věty a já zvlášť coby Chorý Mozek Stavitel Trati. K některým drobným zmíněným negativům: Výše startovného je na všech závodech KPŽ stejná, my se ale snažíme za ni poskytnout maximum (např. na jiných tratích cca 50 km jsou jinde občerstvovačky jen dvě). Začátek vyhlašování vítězů je zcela závislý na precizním zpracování výsledků. Není snad nic horšího, než poslat na bednu ty nesprávné lidi, to nenávratně zkazí dojem z celého závodu. Navíc trati jsou dvě a kategorií strašná spousta, takže to zabere opravdu hodně času.
Těšíme se zase někdy příště na shledanou!
Monča napsal/a:
Dane, beru to jako pochvalu,můžu?? :)
Ty negativa neber tak negativně, je to stejné jako že na Bahně bylo hodně bahna :)). ale jinak ses to hezky nazval si to musím zapamatovat pro další článek. Takže CMST jestli budou Bahna tak prosím bez bahna ju??