Jizerská 50: klasika českého běžkaře ve světovém formátu

S Palinkem na Krudum
Takto jsme se s Palinkem sápali na Krudum

Na Jizerskou jsem byl přihlášen nedobrovolně Ježíškem po neopatrné zmínce, že bych to i zvážil, ale spíš až podle sněhu a nejraději koupit startovní číslo od nemohoucího. Osud tomu však chtěl jinak. Příprava i závod byly opepřeny mírným soupeřením s Honzou, kolegou z práce, který měl mít papírově o něco horší vytrvalost, ale silnější soupaž. A tak jsem si během dvou týdnů vánoční dovolené vyzkoušel kdeco: trénink na kole, na ergometru, chůzi, fitbox, cross a crossfit, TRX (vše v CrossGym Sokolov, doporučuji), běžky klasika a skate, běh. Trénování nebylo nejintenzivnější, ale bylo to už dobré. Určitou formu potvrdil zkušební výběh v neděli, týden před závodem. Následovaly ještě dva další pražské běhy, rovněž okolo 15 až 17 km (GPS ve městě ale není úplně spolehlivá). Zařadil jsem do nich i výskoky snožmo po schodech a jeden trénink byl vyloženě hopsavý: Letná (ke kyvadlu od řeky), 2x Pražský hrad (z Malostranské a z Malostranského náměstí, jak se dolů jezdí Pražské schody), Radniční rovněž u Hradu, na Petřín z Vlašské ulice a do 4. patra jednoho vinohradského činžáku. Den předtím tam byly ještě schody na Vítkov z Invalidovny.

Kluci z Chebu na startu. Foto: VS
Kluci z Chebu na startu. Foto: VS
Do cíle. Foto: KTfoto.com
Do cíle. Foto: KTfoto.com

Ve středu jsem odevzdal běžky do Intersportu, aby mi je v lyžařské škole Bezvaběžky namazali. Vybral jsem si jeden z dražších programů: parafín LF + HF + závodní stoupací vosky. V pátek večer jsem si dal hromadu pudinku a další hromadu jsem narychlo snědl v sobotu na oběd. Následoval přesun autobusem do Liberce, tam do OC Nisa pro číslo, zpátky do centra a na intr tamějšího učiliště. Cestou jsem promohl skoro na kost. Byl bych se vsadil, že se závod nemůže jet. Lilo jako z konve! Večeřel jsem zase spíš sladké a snídal rovněž (jogurt, rohlíky). Do Bedřichova jezdil autobus jeden za druhým, takže bez čekání a s očekáváním: bude sníh, či nebude? Byl. Přecijen něco zbylo. Na běžky namazali klistr, stoupací zóna se leskla jako zrcadlo. Chvíli jsem laboroval s oblečením hořejšku, nakonec jsem vzhledem k délce neodolal a vzal si pod bundu trika dvě a, i přes počáteční vedro, jsem byl nakonec rád.

Start
Start
Běžky
Běžky

A je tu start. Třetí vlna. Popoběhneme s prkýnky v ruce, nazujeme a tradá. Máza stoupala dobře: na sněhu skvěle, na zmrzlém nic moc, a obecně to samozřejmě chce techniku, tj. pořádně špičkou nohy lyži stlačit. A z kopce? To mě snad za celý závod nikdo nepředjel, což se mi v životě nestalo. Ke konci závodu však ze stoupacích schopností nezbylo téměř nic; ani hodně peněz nepomohlo. Zácpu na trati jsem čekal, ale realita bohužel překonala negativní očekávání: frustrace po vícenež 10 km, možná až k 15. km, už si to nepamatuji. S jistotou lze říci, že tak od 20. km se dalo jet bez front. Občerstvovačky byly skvělé, dokonce nabízely gely i pro lidi na mé pozici, tj. okolo 700. místa. Sjezdy bych ohodnotil jako slušně adrenalinové: jednak některé slušně z kopce, jednak „běžky“ (tak trochu neřízená střela podle pilota) a jednak okolo spousta lidí s vytasenými kordy/hůlkami. GPS mi maximálku ukázala 45 km/h.

Po závodě
Po závodě

Kilometrovníky ubíhaly a že bych někde zažil příjemné rychlé tempo a snad následnou únavu? Nikoliv. Kdo ví, čím to bylo. Nějak jsem se nedokázal zmáčknout. (Takže jsem si doma ještě musel jít zaběhat těch 15 km.) Velkou část trati jsme odjeli na soupaž a posledních 10 km snad výhradně. Kdo měl ještě čerstvé ruce, získal. Já se naštěstí chytl nějakého šílence, většího a těžšího než já, s expedičním baťohem na zádech, a za ním jsem předjel řadu lidí – právě tento závěr byl zajímavý. Hodně bolely šlachy na rukou, takže jsem se o řemínky spíš opíral, než abych svíral hůlku.

Liberec
Liberec
Autobusem z Liberce - tam i zpět kyvadlově
Autobusem z Liberce – tam i zpět kyvadlově

Stopa byla upravená od začátku mizerně. Nevím, zda mohla být připravena lépe, ale do hezké strojové úpravy to mělo na mém cca 700. místě daleko.

Jen co jsem zmizel z cíle, pořadatel zahlásil, že právě přijela Mirka Knapková. Ufff… Guláš byl v olejové lázni. Jinak zase dobrý. Lidí na trati bylo přes 4000! Autobusem do Liberce a pak do Prahy. Procházka po náměstích Liberce ukázala, že to je krásné město.

Před J50: trénink s Ontym na Fichtelbergu
Před J50: trénink s Ontym na Fichtelbergu

Jizerská stála hodně peněz a nabídla málo muziky. Startovné 1600, ubytování bez snídaně na intru na dvoulůžku 450 Kč (sociálky společné s dalším pokojem)…

Perlička na závěr: s Honzou jsme se na mezičase na 37. km minuli o půl sekundy, ale nevšimli jsme si jeden druhého.

Můj čas: 2:53:34 (startovní číslo 1804), trať zkrácena na 45 km

Z přípravy TBB:


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete použít tyto HTML značky:

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>