S Mírou Brillem jsme v neděli 27. května nevyrazili na XC Skalka, ale na tradiční maraton Karel bike, jehož trať se nemilosrdně vine po cestičkách mezi krušnohorskými kopci. (Abych byl přesný: nevine se mezi kopci, ale po kopcích.) O XC ve Skalné tedy nic nevím, naštěstí se už ale vyjádřil jeden účastník. Nevím ani to, zda se po závodě probíralo, jak to bylo s přeborem KV kraje doopravdy (pokud jste to nečetli, je to ve fóru, ale nic příjemného to není). Ale zpátky ke Karlovi, který mimochodem pořádá LK Slovan Karlovy Vary.
Míra se chtěl původně přihlásit na 25 km trať! Naštěstí ho ale Jirka s Péťou přemluvili na střední trať 55 km. Míra tam později jel na vítězství, ale… nakonec se to bohužel nepovedlo. Já jsem si na přihlášce zaškrtl strecke 77 km. Těžká, pěkná trať. No, jak je to doopravdy. Problém této trati je, že má dva extrémy, z nichž jen jeden je ten správný. První část vede z Božího Daru na Klínovec a do Jáchymova a zpět. Tato část se jede dvakrát a je pořádně náročná. Jede se v lese, jen z Jáchymova se jede po asfaltu do kopce pod sjezdovku z Neklidu. To je asfaltu tak akorát. Jenže pak je tu druhá část, která vede z Božáku někam hrozně dolů (po asfaltové lesní cestě 70 km/h), pod Zlatý kopec, a zpět. A je to většinou asfalt a to už není taková zábava. Takový jest můj problém s Karlem. Zlatý kopec je skutečně zlatým hřebem celého maratonu. Je to 300 m pod Božákem vertikálním směrem. Je to nudné, dlouhé. Míra to jel na velkou (3-3) ne pod 20 km/h, já na střední (2-2) i 15 km/h, Víťa celé vestoje. Z vrcholu Zlatého kopce už to jde. Jsou tam dlouhé roviny, ďolíky, jede se 32 km/h a více, navcí když fouká do zad. Dnes se tam ale rozpršelo a ochladilo, a to už jsem toho měl plné zuby. Za Rýžovnou jsem navíc neodbočil doprava a zajel si tak 4 km. To už jsem měl odřené tříslo a všechno mě štvalo :). Cíl byl naštěstí blízko. K němu ale nevedlo značení. Já to znal z minula, ale člověk přede mnou ne, a proto jsem nakonec skončil 6., a ne 7.
Myslím si, že Karel je těžký maraton. Kdyby navíc druhá část vedla také terény, byl by to velmi těžký maraton. Nyní k zajímavostem.
Na dlouhé trati byl 2. Vojta Marvan. To bylo tak… Na Klínovci jsem jel já, Vojta a před námi dva Němci. Sjela se sjezdovka, Němce jsme trochu sjeli, jeden z nich zastavil, já o 20 m dál také, Vojta doejl Němce. Ty dva dojel druhý Němec. Vojta jim odjel, projel cílem a lidé v cíli mu říkali, že je první. Ostatně, co Němcům odjel, nepředjeli ho. Jako první byl však vyhlášen právě jeden z Němců (a vyhrál kolo Specialized). Poznámka: toto je jedna verze příběhu, pravda může (ale nemusí) být jiná.
Mně osobně se stalo to, že mi opět rupnul drát na zadním kole. Způsobená á osma byla tak velká, že se mi o botičku pro brzdovýšpalek prodřel plášť, vylezla duše a pod sjezdovkou byla násilím propíchnuta. Vyměnil jsem duši, začal foukat a tu vidím díru v plášti u patky. Takže jsem to sundal, vyztužil obalem od Corny a znovu foukal. Moje pumpička ale nefungovalo, naštěstí mi brzy jeden závodník půjčil svou malinkatou sk8, která to nafoukla lépe než kompresor. Posunul jsem brzdový špalek, abych to neprodřel znovu a jel, s téměř nefunkční zadní brzdou a vibrujícím zadním kolem. Už jsem nikoho nesjel, dvakrát to dofukoval, jedl na občerstvovačkách. Unaven jsem ale ještě teď večer u počítače a bolí mě nohy.
Míra Brill chudák zabloudil. V Jáchymově neodbočil doprava mezi zahrádky a sjel dolů ke kruháči. Přesto nakonec dojel třetí, minutu na prvního. Škoda.
Maratou se účastnilo málo lidí. Jednak kvůli Králi Šumavy a ČP v maratonu v Mostu z předchozího dne, jednak kvůli nedostatečné propagaci závodu. Startovné na 77 km bylo za 350 Kč, což je docela dost. A peněz od sponzorů má tento závod zřejmě také dost, protože dává vždy dobré ceny.
Na Božáku už je postaven fajnový obchvat. Viděli jsme Lukáše Buaera. A to je zatím vše. Bajku zdar a přístí sobotu to natřeme všem silničářům na Medice.
Pavel napsal/a:
Tak tak a pak jsem byl 7. :-/ :-)