Štafle v cíli
Tak jsem se vydala na nejmasovější maratón této republiky, na Krále Šumavy. A když už jedu takovou dálku, tak přeci nepojedu krátkou trasu! Hurá na dlouhou… A jaké že to teda bylo?
O trati snad nelze diskutovat. Bylo tam vše, co si biker může jen vymyslet. Bahno, prudké sjezdy, kořeny i dlouhá stoupání. Jen rovinky mi nějak chyběly. Tady bych chtěla poděkovat pořadatelům Bahna i Kořenovky, protože jejich závody mě důkladně připravily na to, co mě včera potkalo. I přes vedro, které panovalo, se jelo pěkně. Bohužel jsem na tom byla lépe než loni, a tak jsem se pohybovala pořád v nějakém chumlu, což mi nedělá moc dobře. Ono taky motat se mezi stejnýma jako jsem já, je docela pakárna a docela o nervy. Pravdou je , že většina trasy byla dostatečně široká pro pohodlné předjíždění . Stoupání často vedla po posekaném poli nebo polní cestě. Čím větší bylo stoupání, tím užší ale byla cestička.Taky jsem hned dostala nápad, který by se třeba mohl uchytit: zavést nějaké pravidlo v kopci. myslím tím třeba tlačící vlevo a jedoucí vpravo, nebo naopak :). Bylo dost náročný šlapat v malé rychlosti v kopci, který má 8 km, a objíždět chudáky, co momentálně nemůžou.
Lahůdkou pro mě bylo ty „hupy“ na silnici nebo stezku které měli určitě 45 stupňů :).Sjezdy byly dlouhé a z mého pohledu většinou těžké. Hlavně sem pořadatelé navezli vše, co našli v lese, takže bahno, kořeny, kameny, popř. makadam. Jo a mají tam ještě jednu třešničku, a tou jsou rozbité cihly… taky dobrý :(.
Docela by mě zajímalo složení gelů, protože když jsem snědla třetí, mimochodem je to hnus, přestala jsem se ve sjezdu bát, asi nějaký drogy to obsahuje anebo to už bylo delirium,nevím.
Vyjímečnou kapitolou jsou místní brody. Byly čtyři. Honza měl pravdu, byly studené, ale ne zase tak hluboké a důkazem toho je, že jsem je zvládla projet všechny :)). Poslední brod nebo spíš, co se délky týče, brodík hoši zapomněli označit, a tak jsem do nej zahučela tak, že vodu jsem měla i na hlavě. Ale projela. Motokrosová trať coby zpestření závodu mě už nemohla překvapit. Což nemůže říct asi spousta borců, kteří v tom prudkém sjezdu padali, až sanitky jezdily. Plus, které jsem postřehla, bylo značení. Značení trati nemělo jedinou chybu, také spousta zachránců ve sjezdech a několik sanitek. Co jsem ale viděla poprvé, bylo označení ostrých kamenů v temném lese fosforovou barvou. a to bylo k nezaplacení pro nás všechny, co jsme měli tmavé brýle (tj. téměř všichni). V lese toho moc vidět nebylo a myslím, že tím pořadatelé předešli hodně úrazům. Tady bych dala pochvalu za dobrý nápad. Jak jsem si tak všimla bylo tam hodně zatočených zatáček. Ty doprava mi moc nejdou… teda vůbec. Jednu jsem nevybrala a skončila v lese a další neustála. Jak vy říkáte–kontrolovaný pád? Já bych to nazvala, že jsem tam sebou pěkně řízla, sice do měkkého, ale i tak mám moc prima jelito.
„Cvokaři“ na Nilu
Od náročné trati nám dali vždy pořadatelé trochu oddechnout chvilkou po silnici. Fakt jen chvilkou a když jsem si to začala užívat a taky konečně začala normálně dýchat, šup zpátky do lesa a hned do kopce. Tady bych chtěla poděkovat Tomsíkovi, který mně neúnavně učí jezdit v háku. Několikrát jsem si vzpomněla na jeho slova “ nejezdi jak blondýna a zahákuj se“ a ono to fungovalo. takže díky němu jsem pokořila svůj rychlostní rekord a ušetřila spoustu sil. Děkuji :). No a aby toho děkování nebylo málo, tak mám ještě jedno, a to pro Tomkina. Počkal si na nás u poslední občerstvovačky na dlouhé trati a pak, přestože měl v nohách už své 22. místo na krátké, mě dotlačil těch poslední 25 km do cíle. Pravdou je, že takhle rychle jsem nejela celý závod, ale také musím suše konstatovat že takhle blbě, kdy jsem nestíhala dýchat ani z kopce, mi také celý závod nebylo. takže až vám bude Tomáš říkat „už je to jen kousek“, nevěřte mu. A to ještě zvládl celý kopec povídat a povídat. Asi baští jiný gely nebo co :o). Ne, teď vážně, díky za podporu, Tome.
Občerstvovačky byly a byly super. Tak bych je přirovnala k švédským stolům ve Španělsku, pro ty, kdo je míjeli a chybu udělali. I ferneta měli :). Místní lidé jsou hrozně hodní ,fandí a osvěžují a vůbec to moc prožívají , ale berte je z rezervou. Na té poslední občerstvovačce, teda vlastně předposlední , tu poslední jsme vynechali, protože Tomáš usoudil že už se to nevyplatí, jsem sondovala, co že mě ještě čeká. Tak prý už jen jeden kopec a je to. No ale ten kopec měl 13 km a Tomova slova asi v polovině toho kopečku “ tak to ti nezávidím “ mluví jasně. V cíli byl výborný guláš (či rizoto) a spoustu jiného dobrého k pití a jídlu.
Také doprovodnému programu nelze nic vytknout, snad jen to hodinové zdržení vyhlašování výsledků pro indispozici elektrického vedení. Pro ty kdo to neví, Králem je Fába :).I s královskou korunou. S časem , který není normální. Možná tak pro ty skútry co tam plašily zvířata :). No asi má lepší pláště, nějaký rychlejší než já. To bude tím :) No a ten řekl, že poslední kopec ho překvapil. Mě odrovnal. Tady snad bych si mohla dovolit kritiku. Pánové, dát TEN kopec na posledních 25 km ze 104 je fakt drsný a hnusný.
A mám ještě jednu kritiku, čistě feministickou. Pánové, kluci i klučíci měli na co koukat, protože všude na křižovatkách, občerstvovačkách a jiných příhodných místech byly velmi pěkné slečny v bikinkách. My ženy byly opět ochuzeny. Klucí stáli navlečení v zelených vestách pouze v prudkých sjezdech, kde jsem měla smrt v očích a přes ni jsem si je nemohla pořádně okouknout.
Abych nezapomněla na svůj materialismus. Byly poháry a pěkné ceny.. samé cyklistické :). A pro ty, kteří nic nevyhráli a tombola je minula, bylo příhodno zaběhnout si do některého z asi 50 stánků, kde se prodávalo oblečení a všechny jiné blbiny na kola za suprové ceny. Takže když ne na závod, alespoň na nákupy.
Takže na závěr děkujeme, byl to pěkný závod, pěkný den a pokud něco skřípalo, my z té druhé strany to nepostřehli.
Radek Fišer napsal/a:
Štafli samosebou gratluju k takovému výkonu! Vždyť ani netrénuješ, ne? Upřímnou radost mám z Fáby, který porazil Tomáše Trunschku… toho, který se specializuje na maratony. Doufám, že se Láďa ještě někde ukáže.
Monča napsal/a:
Radku, my hobíci trénovat moc nepotřebujeme…víme kde je naše místo :)
Radek Fišer napsal/a:
Jiří Linhart na ambike.com napsal o Králi a citoval Lukáše Bauera: „…i když mi náladu trošku pokazilo bloudění kvůli nedostatečnému značení.“ To Monča se neztratila ;).
Monča napsal/a:
No já nechci nějak Lukáše hanit, aby mi pak třeba nevolal, ale značení bylo jak pro blondýny…parádní, fosforově růžový, když ani já nesešla /nesjela/ z cesty ani jednou tak pak už snad nikdo. i když možná jak říká Karel “ na dětský trase “ to bylo jinak…
Vláďa napsal/a:
Cože, fosforově zmalovaný kameny? To je mohli rovnou v rámci bezpečnosti vykopat, nebo ještě líp všechno zarovnat asfaltem :-) Když už si někdo vezme černý brejle a vidí kulový, tak holt má jet pomalu a ne to kalit naslepo a rozbít si nos. Že jsou v lese schovaný šutry je snad normální, a je blbost dělat z bajků sport pro dámičky :-)
Problém vidim taky v tom, že si lidi na značení zvyknou, a pak mezi 10-ti barevnýma bude jeden nepřirozeně šedej, a ve výsledku těch zranění bude víc..
No a jinak článek je napsanej opravdu pěkně :-)
Monča napsal/a:
Vláďa: i bajku jezdí dámy ne? :)) a oni nebarvili všechny šutry ,jen ty obzvlášť ostrý….fakt :)
Marťas napsal/a:
Vláďa: No jo. V Kitzbühelu mohli taky v rámci bezpečnosti odvozit sníh, namísto toho, aby na něj stříkali ten modrej sajrajt. Když už někdo jede 150 km/h a nevidí, kde je zatáčka, tak má holt jet pomalu a ne to kalit naslepo a zlámat si hnáty. Že na sněhu neni vidět zatáčka nebo svah je normální a je blbost dělat z alpskýho lyžování sport pro dámičky.
Nebo je to jinak? :)))
Vláďa napsal/a:
Marťas: ty zmalovaný sjezdovky se mi taky nelíbí ;-) Jinak moc dobře vim jaký to je, když se na lyžích kalí z kopce, přijde táhlá vlna a vrazí stehna do ramen až se z toho zamotá palice :-) A taky vim jaký to je, když na kole potkám nečekanej šutr (nejlepší jsou ty schovaný v listí :-) Ale přijde mi to normální, holt na sjezd je potřeba odhad pro prostor a na bajka zase umět jezdit v šutrech.
No dobře, ukecali jste mě, ale jsem jen pro decentní značky (aby se slepejši nepomlátili :-) Osobně mám radši trať nezlehčenou značkama, ale s matrací obloženým stromem za šutrem :-)
Dáma na bajku? To mi přijde stejný scifi jako gentleman po 30km v blátě :-))) Možná tak vyjímka co potvrzuje pravidlo :-)
Monča napsal/a:
Vláďa: myslím že malá tečka na kameni je decentní značení i pro neslepejše :))
A být urážlivá tak se za to sci fi urazím. Kde jezdíš chlape žes nás ještě nepotkal?? Štafle i Špageta jsou dámy se vším co k tomu patří. I se sukní :)). Gentlemani vymřeli už minulé stolení takže s tebou souhlasím, to je sci fi :)) i bez bláta.
Vláďa napsal/a:
Odkdy se dáma válí na trávě, chlastá pivo z kelímku a kouká prošitě? :-) I když má sukni tak je to jasná bajkerka ;-)
Monča napsal/a:
Já to pořád říkám, že gentlemani vymřeli :)
Radek Fišer napsal/a:
Tzn. že muži nesmí komentovat fotografie?
Monča napsal/a:
Radek: to znamená ,že i když žena vypadá blbě, nemusí to komentovat negativně … :)
Radek Fišer napsal/a:
A s tím já souhlasím.
Vláďa napsal/a:
To vůbec neni negativnííííí! No dobrá, na trávníku odpočívá po závodě a vychutnává zasloužené pivko :-)
PS: Taky s tim souhlasim. Ale když žena vypadá blbě, jak se to má teda dozvědět? (To neni nic o Monče, jen obecně..)
Honza napsal/a:
parádní článek – smekam…
jen k Bauerovi: on značení nepřehlédl, někdo ho ztrhal, zasáhlo to bohužel pár lidí ze špičky než se tam dostali pořadatelé, aby to opravili…