Můj velice tajný úmysl se stejně dostal mezi lidi. Prostě jsem si jedné rozverné noci u počítače řekl, že se tedy přihlásím na běžecký maraton (42,195 km) 13. 6. 2012 do Prahy a že tam dojedu na kole – v rámci tréninku na nějaký střední/dlouhý triatlon (ve hvězdách).
Tím, že se v Praze startuje v 9:00, se z toho stala slušná bojovka. Nebudu vás trápit čtením a přeskočím k závěru. Dopadlo to dobře, na kole průměr 30,2 km/h, 150 km na kraj Prahy, maraton za 3:37:10 ve dvojici s Pavlem Altschulem a žádný rozpad těla únavou se v cíli nekonal, čili ještě se naučit plavat a můžu pomýšlet na … se uvidí. Za asistenci na trati děkuji Martinu Pánkovi a Evičce.
Směr Praha jsem vyjel ve 2:00. Původní plán byl do Žlutic přes Bečov a Toužim, ale strach z děr a touha si to trochu zjednodušit mě zavála na šestku. Takže Loket – Karlovy Vary – panorámka – I/6 – Bochov – nad Lubencem doprava – Chýše – Blatno – Jesenice. Po šestce se jelo krásně, vítr v zádech (celou cestu!), auta na prstech ruky. Nejnebezpečnější byla zvěř číhající na kraji polí. Dalo by se dojet až na začátek dálnice… Z Jesenice do Rakovníka přes vesničky Oráčov, Senomaty a podobné. Tady se projevil jediný problém cyklistické části – postupně jsem přestal cítit nohy v tretrách. Dvoje ponožky zimu nepřemohly. Muselo být několik málo stupňů nad nulou. Ještě že jsem měl zimní rukavice. Z Rakovníka se jede do mírného táhlého stoupání do Nového Strašecí – a tady už jsem jel pomalu. Rychleji to nešlo :-) Buď tou zimou na nohy, podvědomou obavou z běhu… No a pak po staré šestce do Velké Dobré, Unhošti a přes kdysi věčně automobily zamořené obce Jeneč a Hostivice do Prahy. Měl jsme víc než hodinu času do srazu s Martinem, takže jsem si prohlédl Prahu 6 (baráky), sjel na Dejvickou (cyklopruhy fajn, ale nejsem na to zvyklý), v Letenských sadech krásný rozhled po Praze a pak k Rudolfinu se převléct (všechno oblečení se vměstnalo do malého baťůžku). Martin vzal bágly, kolo, odvedl mě na start a za zvuků Smetanovy Vltavy jsme se vydali na trať.
K jídlu… v sobotu po Kašnách jsem si dal pořádně do nosu. Nejdřív hovězí s houbami a pěti kousky, k tomu cca 20 svatebních koláčků a jiné pečené sladkosti. Pak doma 0,5 kg jogurt zajídaný sladkými houstičkami. a netuším, kam se to všechno podělo, protože na záchod jsem v podstatě nešel :-). Spánek cca 4 hodiny. Na kole asi čtyři energetické tyčinky Galaxy, dvě energo tablety Nutrend, koncentrovaný ionťák, v Praze baňku proti křečím. Před během zase tablety. Při běhu banány, ionťák, půlku tyčinky (chyba!), tabletu, gel. Břicho mě při běhu nakonec docela trápilo, jednak tam bylo dost materiálu ze včera, jednak jsem do něho házel asi moc (různých) věcí.
A běh. Na Cooperově testu Pavel říkal, že poběží na 3:45, a já že bych tedy rád s ním. A co se nestalo, na trati jsem na něj po 1 km narazil. Prvních 15 km byla naprostá pohoda, kecačka, tempo pár sekund nad 5 min/km. Pak ale začala tahat a tuhnout lýtka a ožilo břicho. A bylo to už jenom horší :-). Časem jsem se za Pavla schoval, na 30. km se mi vzdálil, ale to už mě netankovalo, snažil jsem se dostat do cíle v nějakém tempu. Krok se postupně zkracoval a zpomaloval. Ale problém byl jen v nohách, v bolavých svalech. Musel jsem se smát – na začátku jsme byl přesvědčen, že při takové pohodě tu druhou půlku osolím a posledních 10 km poběžím jako ostrou desítku. Tak nějak mě začali iritovat běžci štafet, a že jich tam bylo. Pavla chytaly opakovaně křeče, zastavoval, a tak nakonec doběhl kousek za mnou. Na posledních cca 15 km bych býval potřeboval vypnout mozek, popř. se stoprocentně koncentrovat – jenom běžet a neřešit nic okolo, netěšit se do cíle, nemyslet na bolest nohou. A že ty nohy bolely. Pavlovi ještě jednou dík za společnost.
No a v cíli obligátní slzička dojetí. Zaplatil jsem si ke startovnému masáž – tu ale poskytovali bez kontroly zaplacení! A celou akci završilo posezení v McDonaldu.
Ještě dodám, že cestu do Prahy na kole znám nazpaměť, takže potmě to nebyl větší problém.
Pražský maraton není levná záležitost, ve startovném 1.000 Kč letos nebylo ani tričko (a neměla tam být ani masáž za 150 Kč).
PS: maratonu se účastnil i Vašek Sinkule a další borci (běžci) – více na ACESu.
Palinko ml. napsal/a:
Fiši já si myslel že si děláš srandu a ty si to fakt dal. Velkej obdiv a gratulace seš fakt hovádko. :)
Karel napsal/a:
…velkej respekt a kloubouk dolů….jen tak dál :-)
Dáda napsal/a:
Jenom,aby se to nedoneslo do Bohnic… ;-)
kyjosek napsal/a:
jsou věci mezi nebem a zemí, respekt…
Viktor napsal/a:
Nevěřím, to jsi si musel někde zkrátit Radku! ;-) (takovej nadlidskej výkon) Ale jinak tiše závidím.
Milan napsal/a:
už hodinu přemýšlim co napsat :-)
Štafle napsal/a:
snad jen …maggoooor :))
Lukyno napsal/a:
Aspoň, že jsi tam jel na kole, jinak bys musel do Londýna:))