Okolo pramenů cestička…

Jiří Blažek a jeho kolegové připravili na sobotu 24. ledna běžkařský závod, který se v onu sobotu skutečně uskutečnil. Už to je úspěch, vzhledem k proměnlivé zimě, která panuje. Když k tomu přidáte slunečné počasí, luxusní prostředí Golfového klubu v Mariánkách a hodně lidí s dobrou náladou, tak i při odečtení sněhu, na který málokdo dokázal namazat běžky tak, aby je vzápětí v prvním kopci neproklínal, tak i pak zůstáváme v černých číslech, to jest navýsost spokojeni. Závodilo se na desetikilometrovém okruhu s převýšením 150 m, ze kterého se mohlo včas odbočit a dojet tak trať na 15 km. My ostatní jsme jeli tři celé okruhy.

Celkový pohled

Jak jste byli se závodem celkově spokojeni? (organizace, účast, sníh, trať, ...) Známkujte jako ve škole.

Nahrávání ... Nahrávání ...

Okruh vedl od místa soustředění na golfovém hřišti (satelitní mapa) na severovýchod, z kopce do lesíka a na louku s dalším lesíkem, který jsme objeli a dostali se přitom blízko k silnici směr Rájov. Druhý lesík jsme tedy objeli a vrátili se na tu hlavní louku, po které jsme jeli předtím. Nyní jsme se ale vydali do kopce a na severozápad. Kopec se brzy narovnal a my se sunuli po rovině. Následovala lesní epizoda s kopcem a pak přejezd přes silnici, který signalizoval nájezd do druhé, zajímavější půle okruhu. Obsahovala totiž úzké cesty vedoucí lesem, se zatáčkami a co hlavně – strmé. Ale co si člověk vyjede, to si i sjede, a tak jsme si užívali i sjezdů. Po dojetí této druhé smyčky jsme se zase vrátili na hlavní louku a po rovině se přesunuli do cíle (startu), což dalo dohromady 10 km.

Michal

Ten den závodili všichni, děti, ženy i muži. Co se výsledků týče, zaznamenal jsem, že rodina Blažkových je na tom se zimními sporty dobře, táta i syn zajeli opět více než výborně. K samotnému závodu z mého pohledu… ale nejdříve o tom mazání.

Je to tak klasické na běžkařských závodech. Amatéři sledují, jak zkušení ohřívají vosky, klistry a skluznice propan-butanovými hořáky, a s nadějí se ptají, které Skivo mají použít. Já nebyl výjimkou. I když, se svým přenosným teploměrem jsem se nepochybně zařadil mezi ty zkušenější. Ráno doma mě táta vyzbrojil červeným a fialovým voskem a pak jakýmsi kvalitním klistro-voskem Swix na 1-4 st. C. Sníh před startem hlásil -1 st. C. Trať se ale vinula studeným lesem, zahřátými loukami, nížinou i výšinou. A v průběhu závodu se navíc výrazně oteplilo. Možná proto se mazalo hlavně klistrem (co si pamatuji, tak žlutým a ten něčím překrýt… hmm). Já tedy namazal tak trochu vším. Trochu toho, trochu toho a uvidíme.

Video z vyhlášení vítězů: Honza Ryšavý je ještě na trati…

Na startu bylo mnoho lidí, které znám. Dojem na mě udělala hlavně početná výprava z Aše pod vedením Luboše Rychlíka. Start a jedeme. Píchali jsme všici – že by to fakt nikomu nestoupalo? Mám radši, když mi běžky stoupají, než aby jely rychle z kopce. Dnes to tak ale vážně nebylo… dnes jsem spíš proklínal den, kdy jsem se narodil :). To přeháním, ale věřte, že frustrace z toho, jak to nejelo, byla veliká. Pár odpichů a už vidím, jak ti nejlepší mizí v dáli. Na louce za lesíkem první fronty. Pomalu mi dochází trpělivost a už organizuji dopravu a volám na děti z Aše, ať toho staršího pána nemilosrdně pře(d)jedou. Jestli někde záleží na pozici v balíku, tak jsou to běžky. Pak na hlavní louce mě předjel David Blažek. Předjel mě už na rybníku v Hleďsebi, takže jsem tušil, že to nebude náhoda. Dělal si zálusk i na další lidi v mém balíku, úspěšně, ale svou vydobytou pozici několikrát ztratil, protože třeba spadnul anebo ztratil ve sjezdu. Pod kopcem ale zařadil svou horskobleší rychlost a zmizel. Ve druhém kole už jsem byl poněkud zoufalý a na louce u silnice zastavil a jal se domáznout běžky. Napatlal jsem tam jakýsi mix, který nefungoval, ztratil jsem pozici, a v kopcích si zoufal. Ve třetím kole už jsem byl moudřejší a prostě jsem stromečkoval i do mírných kopců, což bylo nakonec velice efektivní. Třeba proto, že jsem si místo rukou při odpiších konečně potrápil i nohy. Zastávku v depu jsem si nemohl dovolit vynechat, síly docházely (došly?). Vzal jsem si banán a čaj. Prý to byla halucinace, ale byl jsem přesvědčen, že ten banán byl natřený Nutellou, jak mi chutnal.

Video z vyhlášení vítězů: Vyhlášení mužů nad 50 let, trať 30 km

Ve třetím kole jsem už potkával v protisměru lidi, co byli přede mnou, což bylo ostudné, tak jsem makal, co to šlo. Lidé stojící okolo trati si stejně určitě říkali, že asi brzo zkolabuji. Což by se stalo, kdybych před sebou neuviděl objekt zájmu – pána asi tak 3x staršího než jsem já. Do kopců jsem ho svou běžecko-stromečkovou metodou mohutně seběhnul. Pak jsme si oba vybrali slabší chvilku. On lehnul ve sjezdu (já taky, abych ho nepřejel) a já pak nevybral zatáčku a přejel do druhé stopy, co vedla o notný kus dál. Na planině jsem využil síly v rukou a ujel mu.

Následovala konzumace 3 banánů, teplý čaj, pokec a vyhlášení a cesta domů. Závod se mi moc líbil, jel bych hned další, a tak děkuji pořadatelům. Doma zase zasednout k učení, ale přemožen únavou jsem usnul. A to jsem si plánoval ještě projetí na ergometru.


One thought on “Okolo pramenů cestička…”

  • Opět super akce na adresu pořadatele téměř samá chvála. Jen to značení tratě trochu pokulhávalo. Do cíle se ovšem dostali všichni, to bylo nejdůležitější. Ašáci a někteří další nám amatérům ukázali, že kdo maže ten jede. Kdo prostě umí tomu čest.
    Radek, podle informace na konci článku se blíží ke krásné hranici 900 článků, tak ať máš stále o čem psát.
    Díky.
    Ať se ti daří na poli sportovním, redakčním a zejména úspěch a štěstí při zkouškách.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete použít tyto HTML značky:

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>