Ke klávesnici jsme přizvali známého ašského bajkera, Jirku Podhajského.
Ahoj Jirko, studuješ v Plzni na Filosofické fakultě. Jak se ti to líbí a jak ti to jde? Musíš hodně číst? Těšíš se na letní semestr na nějaký předmět?
Tak, tak, druhým rokem studuji obor humanistika (jakási spletenina společenských věd) na FF ZČU. Filosofická fakulta v Plzni působí, ve srovnání s FF na UK, trochu provinciálním dojmem, ale i přesto přednáší či vedou semináře u nás právě někteří lidé z Prahy či odjinud, a tak máme možnost nějakého srovnání se světem. Co mohu říci, filosofie se dělá a studuje v Praze, v Plzni se filosofie nestuduje. Není prostě potenciál ve studentech, kteří chtějí dělat filosoii, většina je tam pro diplom. Kvůli tomu, že se u nás tolik to studium „nehrotí“, mám docela čas pro samostudium nebo kolo. S četbou to není tak strašné, ke zkouškám je něco potřeba načíst, ale to je spíše symbolické. Já mám tu výhodu, že většinu knih požadovaných na zkoušky už mám nějakým způsobem za sebou, a nemám potom tolik práce o zkouškovém období. Také snad proto, že mám relativně dost načteno, si více rozumím s učiteli než se spolužáky. A letní semestr? Asi nejvíc očekávám od předmětu Moderní filosofické myšlení. Poslední dobou jsem objevil i novověkou filosofii. Těším se na taková jména jako je Heidegger, Wittgenstein, Carnap, Popper, …
OK, nyní k bajkeřině. Kolo máš ozdobené hiphoperskými a gangsterskými motivy, jaký je tvůj vztah k tomuto životnímu stylu? A dále ke kolu, chystáš na svém stroji nějaké novinky?
Na hip hopu jsem vyrostl, hlavně na americké scéně, dodnes nejvíc uznávám tvorbu Wu-Tang Clan (i v jednotlivcích). Ale životní styl to pro mě není. Uznávám tu hudbu, ale že bych „pálil jeden model za druhým a po noci se podepisoval na zeď“, to ne. Poslední dobou mě i trochu vadí i ten humbuk kolem toho. Co potom obzvláště nemusím, jsou Supercroo – to už není, podle mého, o tom vyjadřování toho, co žiješ, co myslíš, ale o sra…
A bike? Bike dostal před vánoci zaslouženě nové kliky FSA V-Drive Mega Exo. Staré LX už měly za sebou 4 náročné sezóny. Rozdíl v tuhosti je hodně znatelný. Také staré kolesa Mavic Crossland jsem vyměnil za DT Swiss na 240 nábách. Jen na těch kolech jsem ušetřil půl kila! Myslím, že bike, jak je teď, je hodně dobrá závodní raketa.
A jelikož tento článek čte spousta tvých konkurentů, prozraď hned na začátku, jak tvrdý plánuješ trénink, jak trénuješ nyní a jaks trénoval dosud.
Trénink za ty 4 roky dostal trochu systematičnosti, ale hlavně aby mě jak trénování, tak závodění bavilo. Na tom stavím. První rok (2003) jsem natočil přes 7000 km, od té doby, je to rok od roku méně a méně – přesto však s lepšími výsledky. Jak ale trénovat neumím, to je jarní období a najíždění kilometrů. Nejsem prostě na jaře schopný najet základní kilometry v klidu na nízkých tepech. Chtěl bych letos (asi jako každý) zase o trochu jezdit lépe, ale je hrozně věcí, které do toho mluví. Uvidíme …
K uplynulé sezóně… Popiš prosím, jak proběhla tvá tréninková sezóna. Jak jsi vůbec trénoval? Silnice, nebo bajk? Kolik jsi najel? Kdy jsi měl nejvyší formu?
Minulý rok: na biku jsem nakroutil 3956 km a na silnici 825. Na silnici po většinu akademického roku jezdím v Plzni, kde ji mám sebou na koleji. Tam je to však omezené časem – školou, přítelkyní,… Naštěstí je v Plzni přeci jenom povětšinu lepší počasí na kolo než u nás v Aši. Na jaře je v Aši problém vůbec najet nějaké kilometry před prvními závody. Proto třeba na Ašském Bláteníku, což je můj otevírák sezóny, nikdy dobře nezajedu (snad vyjma první sezóny 2003, kdy se Bláteník jel na sněhu). Uprostřed minulé sezóny jsem si dal pausu s tím, že se budu znova soustředit na závody v srpnu, září, což se docela povedlo. 10-hodinovka ještě sice docela bolela, ale zato Kelly´s maraton v Kralovicích, maraton ČS v Karlových Varech a dál třeba Antal bike Aš se hodně vydařil.
Jaká je tvá oblíbená trasa na silnici a na bajku? Trénuješ sám, nebo s někým?
Na silnici v Plzni, když už mám něco najeto, jezdím nejraději do kopců kolem Starého Plzence (na Radyni, …). Někdy tam prý trénuje i Milan Spěšný. Potom kousek dál kolem Rokycan. Občas se zajedu podívat za dědou do Kožlan na severu Plzeňska. Cesta tam a zpět dá přesně 100km. A bikové trasy? Kolem Aše mám takových oblíbených tras nepočitaně. Většinu roku potom odjezdím sám. Nějaké tréninky jsem letos najel s Péťou Jíchou, Muňou, Luboš Oubrecht mi taky párkrát dovolil za ním při tréninku viset.
Který závod se ti loni líbil nejvíc? (A proč?) No a na který bys nejradši zapomněl? (V Chebském poháru jsi skončil druhý, gratuluji!)
Asi nejvíce se mi líbil závod XC Výhledy, Kelly´s maraton, a vlastně všechny, kde jsem měl na to, udržet se na chvíli s těmi, kteří mi hned po startu většinou ujedou. Dost mě potešil fakt, že mám na to porazit Brilláka, to byl asi letošní největší skalp :), nebo Káju Brabce. Největší krizi jsem měl na té už zmiňované 10-hodinovce, ani Ašský bláteník se mi nejel nejlépe. Na silnici jsem zatím jel jen jediný závod – časovku na 2 km Radčice-Sylván v Plzni, to se musím pochlubit, porazil jsem tam F. Raboně ml.
Jezdíš za ZS-Coxys-Domo. Co ten název vlastně znamená? Jaké máte (závodníci) v týmu výhody a jak vám to šlape?
ZS je zkratka společnosti Západní stavební, Coxys je uhelná společnost a společnost Domo se stará o plány, nákresy staveb, atd. Doufám, že to říkám správně. Do výhod patří oblečení – dres, kalhoty, bunda na zimu, dál nějaké materiální věci na kolo a peníze na startovné u některých závodů. Nejsme jen bikový tým, ale zároveň i triatlonový – k této části týmu však nepatřím. Největší postavou je asi Péťa Korelus, jeho úspěchy v terénním triatlonu asi ani nemusím připomínat. Další skvělý triatlonista a ještě pořád dost mladý, je Honza Šimeček, to je velká naděje. Dana Moosová potom zase naopak celý rok zajížděla výsledky na maratonech České spořitelny. Dalšími postavami jsou Václav Větrovec, Ondra Vávra, Kateřina Krejsová.
Na závodech tě doprovází rodiče. Jsou do sportu asi trochu „zažráni“, že? A rádi ti fandí.
Rodiče si možná vynahrazují to období, kdy jsem ještě hrál tenis a oni neměli čas moc na mé zápasy chodit. Ale jinak se mi starají o skvělé zázemí na závodech, to ano.
Kdo je na závodech tvým největším konkurentem? S kým často bojuješ o umístění? Myslíš, že je budeš letos dávat? (Pozor, určitě si to přečtou.)
Nejvíc se už od začátku honím s Kájou Brabcem, toho na závodech před sebou nebo těsně za sebou vidím asi nejčastěji. Jestli mi to bude jezdit zase minimálně tak dobře jako minulou sezónu, mohl bych trochu zlobit Míru Brilla, možná Luboše Oubrechta nebo Radovana Fišera, znáš ho? :)
Vyšle tvůj tým nějaké jezdce do Poháru Bikeri.cz?
K týmové souteži a o účasti našeho týmu v něm ještě nic nevím. Sám jsem zvědav.
Máš nějaký vysněný cyklistický stroj? Můžeš ho klidně popsat… A také, máš oblíbeného cyklistu? Cyklistku?
No, největší potěšení bych měl z vlastnictví takového stroje jako je Specialized Tarmac, bike potom Specialized S-Works (Carbon). Ten rám bych si potom dovybavil sám, o výbavě bych celkem přemýšlel, určitě bych zůstal u X.0, R7, výběr kol, brzd a dalších komponentů by byl na dlouho.
Co si myslíš o dopingu? Měl by být povolen? Co ty, sypeš? (vtip)
Doping je složitá věc. Je jasné, že se v tom točí velké peníze, hodně lidí, … Sám do toho nevidím, sám nic nepovoleného neberu, takže nemůžu vynášet nějaké soudy. Rozhodně ale doping=zákaz. Doping ani nemůže být nikdy povolen, protože by to vlastní slovo potom ztratilo význam.
Ještě by mě zajímala jedna tvá odpověď, slečny by to mohlo zajímat, možná tušíš… mají u tebe ještě nějaké z nich šanci, nebo jsi pod chomoutem?
Chomout? To slovo je mi odporné, ale přítelkyni už nějaký ten měsíc mám. Nikdy nepochopím, jak se mnou může občas vydržet. Za to bych jí poděkoval. Paradoxní, že od ní mám zakázané byť i jen mluvení o některých věcech, a cyklistika je v tomto seznamu na prvním místě :) – těžký život živočišného druhu zvaného cyklista.
Bikeři.cz děkují za rozhovor.