Štěstí nebo zklamání… Bike, či silnice… Z extrému do extrému… Bláznivý víkend

Mirka na stupníchNevím, jak tento článek nazvat..ale musím se s vámi podělit o spoustu zážitků..tak si vyberte :)

V týmu, ve kterém jezdím asi měsíc (EXEJEANS Chomutov), je spousta bikerů, ale také hodně dobrých silničářů a je nasnadě, že se tedy vyloupla myšlenka, že tento víkend pojedu nejen maratón KOLOPRO v Olomouci, kde tým EXEJEANS boduje na 7. místě, ale také Mistrovství Evropy ve Ždáru na silnici, kde už členové týmu EXE bodovali (29. 6. Petr Hennlich – 2.místo).

Pátek

… dorazili jsme večer do Žďáru..trať jsme s Mírou Špalkem projeli jen částečně a hned jsme jeli fotit na večerní vyhlašování úspěšné členy týmu EXE. Až tam mi došlo, jaký je to úlet…hráli hymny..italské, portugalské, německé..achjo…kde to zase jsem….a nervozita stoupla..že se ozval můj klasický starťák..při registraci krapet uklidnění..byly jsme v kategorii jen tři..Rakušanka,Polka a já..ještě jsem stihla popřát Zuzce Vávrové, která v mladší kat, získala 2.místo!!časem 1h38min..na spurta..

Sobota

Ráno projetí tratě..okruh měřil 27,5km…kopce…no Žďárské vrchy…zpátky hezky proti větru..otevřená rovina…dojezd do cíle z kopce!!! A ostrá pravá!!!! Kanál vlevo i vpravo…okamžitě sedáme do auta a jedeme 150km do Olomouce..dorazili jsme 1h před startem, ale rozjetá už jsem byla…dokonce na silničce..tak to už je opravdu, jak u profíků :)

Ve 14.30h start

Mirka s kolegyCelkem dobře se mi jede..dojela mě Hedvika Russová,ale opět jí ujíždím, pak mě atakuje Alena Krnáčová……jela výborně už v Jistebnici, hodně nahusto jsme si dávaly kopce..kdo to viděl, ví, že neplácám..ale v Jistebnici jsem měla defekt…a …..a ..teď taky…začínám si myslet, že je to čarodějnice….sundavám zadní kolo, vyměňuju duši..pumpuju..a míjí mě Alena Antonínů..stále doufám, že ji ještě stáhnu jako v Jistebnici..ale ..nejde mi nandat kolo zpátky!!! Z nervozity jsem zamotala řetěz!! Kdo má RB, tak ví, že zadní stavba s patkou je rarita..po 10min zastavuje ochotný Zdeněk Slach s číslem 593!! Po nějaké chvilce se podařilo kolo nasadit, ale neřadí přehazka..buď jsem ji ohnula..nebo patku..prostě špatný..ale dávám se znovu do boje..sjíždím ,co se dá!!!Po brodu a dalších sjezdech přichází pasáž na silnici..asi 2km táhlý jedovatý kopeček…a já si ho opět dávám…na horizontu v balíku vidím soupeřku z kat. Ivu Linkovou..nasadila jsem strojové tempo a všechny v kopci předjíždím a najíždím si do terénu v pohodě..tak..že bych uhájila aspoň to druhé místo??? ….okamžitě potom mám druhý defekt…2km před cílem!!!!! Nemám už duši….najednou ochotná dívčina..asi Hosáková Kateřina..odhazuje duši a já opět přezouvám..tentokrát už mi to nejde tak rychle..a dojíždí mě Iva a já se bojím, že nestihnu ani 3.místo..dojíždím do cíle úplně zničená..psychicky…v cíli přijíždí Milan Pelán a s obdivem říká..no vy jste si to tam v tom kopci teda dávaly s tou Alenou Krńáčovou..my jsme s chlapama jen kroutili hlavama, já vám vůbec nestíhal… zahřálo to moji dušičku :)
na vyhlášení nečekáme, protože musíme vyzvednout do 21h ve Žďáru startovní čísla …to jsme tedy nestihli, ale v hospůdce na nás čekal Petr Prokeš s Pínem a začala se probírat taktika na zítra…já teda původně přemýšlela, jestli pojedu maratón na rozjetí a silnici naplno..nebo maratón naplno a silnici na vyjetí!!!! :) nakonec byl maratón boj sám se sebou.. měla jsem vztek a chtěla jsem si to vynahradit na té silničce..takže nabuzená jsem byla..

Neděle

V 7h ráno Míra přinesl startovní číslo…se slovy..ani Ti to nebudu říkat….já vyvalený oči a v hlavě spoustu otazníků…….

KafíčkoJSI V KATEGORII SAMA..prozatím si nepřisly soupeřky pro čísla….hm..zklamaní…..prezident týmu EXE Petr Prokeš zavelel JEDEŠ NA JISTOTU A PRO TITUL… na startu stále čekám jestli někdo nedorazí… přichází ke mně pořadatelé a upozorňují mě na zásadní změnu… odstartujete s M2 což jsou muži 35 – 39let a můžete se vyvážet v háku, když nemáte vodiče….stoupám si za celý balík..START..nejde mi našlápnout pravý kufr…celý balík odjíždí a já spurtuju, abych je sjela..v té rychlosti dojíždím celý balík a naprosto v pohodě do táhlého kopce držím tempo..říkám si, že měl Tomáš pravdu,když mi říkal, budeš to mít jako v autobuse..to se Ti pojede..a měl pravdu!!! A přemýšlím..stejně jim neuvisím,protože mi v prvním sjezdu ujedou…a dovoluju si parádičku..přespurtovávám celý balík a vedu peloton…aspoň ty 2km do kopce!!! Za mnou Italové…i prezident mého týmu EXE Prokeš jedoucí v balíku kroutí hlavou..a po závodě dodává …se pozná bikerka ..a já vzápětí pohlcena balíkem sleduju, jak se pánové strkají loktama..no prostě hustý!!!! Přichází první sjezd do vesnice a já nestíhám..a taky se krapet bojím..přichází další kopec..tentokrát celkem zaťavovák a já si v hlavě dávám úkol, že pojedu na čas Zuzany Vávrové..prostě jedu naplno!!!! Vztek ze včerejška a lítost z dneška…ohromná atmosféra a úžasná podpora týmu,diváků,pořadatelů ve mně mobilizovalo sílu, že jsem jela….jako o závod ..na kopci stál Milan Pelán a podával mi šlehu…v kopci potkávám Zdeńka Makoně..se slovy jedeš dobře..celkem jsem ty první kopce jela opravdu svižně…nahoře opět podpora Italů ,Čechů.. první sjezd..valím to co to dá…první strouha…skáču jí!!! Míra po závodě dodává.. se pozná bikerka ..a další stojka..dávám si to natvrdo a stále se cítím v pohodě..je to tam..si říkám, ten čas musím dát…Nové Město na Moravě..vybavuje se mi Poděbradka Bike – Adventure (orientační závod dvojic mtb) před lety jsem přesně v těchto místech s dcerou dojížděla do cíle..a říkám si..škoda, že mě nevidí, jak to tady teď valím!!Odhazuju první bidon a Míra s autem mě předjíždí a podává nový bidon..málem jsem mu urvala ruku..v té rychlosti… rovina..vítr..humáč.. dojezd prvního kola a já si dávám spurta před diváky kanály jsem zvládla, ale vytrhla jsem pravý pedál a málem jsem hodila lachtana..jak mi popisovali kluci včera taky jeden druh pádu!!!! Ustála jsem to… a jedu do druhého kola.. opět Milan fandí,povzbuzuje …snažím se..moc….kopec..kopec..na třetím slyším ..To je vona….sjezd…najíždím do zatáčky a ostře se míjím s cyklistou proti..neviděla jsem ho,ale pořadatelé na mě včas zařvali…uf…kopec a já cítím husinu….Pelán řve:“ to dáš..je to poslední kopec.jedeš výborně“…..rovina..vítr…Pelán řve…máš 4km do cíle!!!! Jedu pilu..46km/h a policejní auto musí zrychlit!!!!!!Jedu do cíle…..čas 1h44min..zklamání…přijíždí Milan Pelán a s obdivem ..s úctou..s radostí..gratuluje a dodává jela jsi výborně!! A ještě potom včerejšku…sama….Gratuluje i Míra…spočítal průměr skoro 32km/h..prý by to v kat. o rok starší stačilo na druhé místo..při vyhlášení za mnou přišla naše paní silničářka Lomová a gratulovala mi a s úctou největší povídá: „ Teda holka, motivovat se v závodě,kde jede člověk sám..to je opravdu obdivuhodný..jela jsi skvěle..“ tak jsem na tu bednu vylezla a hráli mi i hymnu….a já si říkala..je to štěstí nebo smůla…byla jsi zklamaná včera víc?? Nebo dneska?? Co je lepší.. bike nebo silnice? Rozhodně jsem si teda vynahradila, že v neděli jsem jako cyklistka silničářka byla opečovávaná!! Tak to se bikeřinou srovnat nedá!:))…a dál? Snad jsem prolomila mýtus o silničářích a bikerech ….rozhodně po neděli se v týmu EXE tenhle problém neřeší :)

Fotky.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete použít tyto HTML značky:

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>