Test: Specialized SX Trail II (Míra Brill & Bishop)

Dostalo se mi nečekané nabídky otestování kola Specialized SX Trail Two. Kde začít u tak krásného kola? Určitě tím, že je zapůjčené z cykloobchodu BISHOP v Chebu. (Mimochodem doporučuji navštívit, příjemné prostředí malebného obchůdku se supr komponentami ve vitrínce, zkrátka je na co se dívat. Samotnému mi tam zářily oči jako malému klukovi v hračkářství :o).

Teď už ale k testu. Kolo mi bylo zapůjčené na slunečný víkend. Tak že to pro mě bylo i takové příjemné odreagování po těch dnech vytrvalých dešťů. První dojmy z kola byly takové jako „Už abych byl v lese“. Samozřejmě doma následovalo upravení kola k obrazu svému. Pedály rámečkové jsem vyměnil za nášlapné a pár podložek přendal nad představec, úpravu sedla snad zmiňovat nemusím. Celý natěšený vyndám kolo ven, nasedám, opírám se do pedálů a ejhle ono to i přes svou váhu jede. Hurááá na páteční rozjetí před sobotníma závodama. Už po příjezdu jsem vzbudil značný obdiv u účasníků švihu. Vydali jsme se po cyklostezce, kde mě kolo překvapilo, že i po rovině mu není rychlost cizí a pélášilo 30km v hodině směr Loket. Jak už to chodí kdo chce down musí i up. A tak následoval výšlap do Horního Slavkova. Kde jsme s Radkem Fišerem pořídili pár akčních foteček (odkaz do galerie).

Bylo docela těžké najít skok z kterého bych neměl strach. Přeci jen mám ten pud sebezáchovy, ale podařilo se.

Kolo se celkem snadno dá odlepit od země, je to krásný pocit, když letíte a v rukou držíte kolo, na které se můžete spolehnout. V dopadu vás krásně utlumí vidlice Fox Van, tlumič Fox DHX 5.0. Bezpečné zastavení zajistí hydraulické kotoučocé brzdy Avid Juicy 5 na které jen pomyslíte a už brzdí.

Večerní návrat s sebou přinesl i první negativum kola v tom, že z kopce po asfaltu na své hardailové brášky přeci jen ztrácí. Nejspíše to bude bačkorami, šířka 2,5 palce přeci jen špatně odvaluje na silnici.

V sobotu, ač unavený ze závodů (dojel jsem na maratonu v Chodově čtvrtý), jsem si neodřekl svezení na sjezďáčku. Slovo dalo za své a zanedlouho jsem si to šinul směr Hrušková – Dvory a sjezdík do Lokte po žluté turistické značce. Očekáváni se naplnilo. Dolů Spešl do slova letel kořen nekořen, kolo se dralo v před a nutilo mě stále zrychlovat i v místech kde jsem na XCéčku drncal, skákal ze strany na stranu a div nezastavil. Po sjezdu jsem byl na tolik ohromený, že jsem v sobě neskrýval požitek z jízdy a radostně si pokřikl.

Večer mi začínalo docházet, že můj krásný víkend s tímto skvostem se blíží ke konci a na poslední den jsem naplánoval trasu s technickým sjezdem i výjezdem.

Ano, jel jsem s ním do kopce a ani trošku to nebolelo, ba naopak. Každým sešlápnutím jsem cítil, jak zadní kolo kopíruje terén a na každé nerovnosti zabírá stejnoměrně. Což mě až udivovalo, pač u mého Cube Reaktiona je to něco nemyslitelného. Zhruba po půl hodině jízdy do Kozích vrchů nad Loktem přišel očekávaný technický sjezd na Svatošské skály po žluté turistické značce. (Také doporučuji, znám dva lidi kteří do sjeli bez šlápnutí si.) Místama svým sklonem a ostrýma zatáčkama po kořenech až hrůzu nahání. Ale SXso bylo v takovém terénu jako ryba ve vodě. S přehledem jsem s ním projel zmiňovaná místa dvojnásobnou rychlostí než na XC kole a v nejprudším místě i efektivním skokem. Je až pro mě neuvěřitelné, jak vidlice a tlumič náramně pobíraly nerovnosti. A já si mohl užívat jízdu z kopce. Ten den jsem na kole najel 75 km za 5 hodin.

Samým závěrem, když tento nádherný víkend shrnu, mohu říci, že mi kolo přirostlo k srdci a bylo pro mě opravdu těžké Spešlíka vrátit zpět do domovského obchodu Bishop.

Specialized SX Trail Two na mě zapůsobil jak vynikajícíma vlastnostna ve sjezdu, tak i ve výjezdu. A ruku na srdce, který sjezďák umí jezdit i do kopce? Já už jednoho poznal… Specialized.

Menší skok u autobusáku v Horním Slavkově