Úprk od stereotypu = Ostrovská 100 ’09

Jak název napovídá, tak úhyb od stereotypu se týká hlavně trasy. Vloni pamatujeme, jak se hromadný závod Ostrovská 100 jel zpočátku přes víceméně kopečky (Ostrov – Nejdek – Jindřichovice – Vřesová – Lomnice …), kdy se závod obzvláště po pořadatelském hledisku a nezajištění základních věcí- např. cíle a přesného měření času moc nevyvedl, a tím se rozjela diskuze na tomto webu. Předloni ale závod skončil celkem dobře, ale to nemůžu porovnávat, jelikož jsem to jel na bajku a byl jsem odpárán už ve Varech (to trasa vedla na Bečov, Bochov a zpátky přes Andělskou horu).

Letošní už 16. ročník se vyvedl dvojnásob, ještě s potěšením předpovídaného deště, který se vůbec naštěstí nedostavil :). Pořadatelé udělali novinku, a to závod v podobě dvou tras na výběr -93km (kterou jela většina konkurentů) a trasa 43km, hlavně udělaná pro prcky a turisty :). Ač se nedostavilo tolik závodníků z důvodu velké hromady akcí onoho dne, přesto konkurence byla více než slušná, to vše podtrhl borec ze Sparty zvučného jména – Láďa Fabišovský 8-).

Jak to začalo? Ranní přípravy proběhly na jedničku a s tátou jsme z Kraslic vyrazili v 8:20, na prezentaci už lehce po 9té a pak se rozjet… Jenže nemůžu upnout rychlospojkami startovní číslo, kvůli velkému obvodu rámu, pod sedlo moc nevěřím, že je to bez problému, takže zbývá místo v rohu sedlové X horní trubky, ještě mě při tom vytočil chlápek vedle, co měl několik minut nastartované auto, od kterého jsem musel čmuchat ten spálený benzín…

Rozjíždění jsem zanedbal kvůli dlouhé době oblíkání, ale kluky z Hnízdil Teamu potkal (Márvyho, Aichiho) a tak jsme se mohli postavit na start společně. Na start jsme přijeli asi 4 minuty před výstřelem, a abychom se zařadili, tak úplně na začátek. Obloha byla nejistá a hned zpočátku se jelo, co vyprovokoval myslím Péťa Šulc s Jířou Čechmanem.

Už tady mě začalo vytáčet špatně připnuté číslo na rámu a při tom tempu, jak proudí vítr, mi dřelo do nohy a celý závod obtěžovalo ! :( Že jsme my Hnízdilové byli dost vepředu, tak se taky dostali na špic a jelo se proti větru etě… Prostě rychlost k 40, ale hučeli na nás pořadatelé, ať zpomalíme, jenže my mladí ani nevěděli, že ofic. závod ani nezačal,v propozicích nic nepsali a hlásilo se to jen na startu.

Již tradičně jsem se v Odeři necítil a v Děpoltkách už nás bylo asi jen 16, prostě dnes cyklisti velice výkonnostně rozpůlený, ale také tomu přispělo rozdělení tras právě v Děpoltovicích. A když jsem nastoupil plánovaně za Děpoltkama, dva uviseli (Márvy a asi Míra Zákuťan ?), ale hned se to sjelo a Fojtov jsem se totál trápil a měl co dělat uviset, první část jsme tam jeli jen 18, kdežto minulý rok 21 a já namaděru z toho nástupu. Ve sjezdu do Nejdku jsem si ani neodpočal a za křižovatkou – odbočka na Pernink – tam vlál pár set metrů a trhli mě bez problému.

V tu dobu mě předjel Láďa Fába (jsem se dozvěděl v cíli, že byl dost vytočený), jelikož začátek pecky, tedy uvíznul někde u odpadlých…? Takže pak jsem stoupal sám a všechny esa v první grupě – jména jako Ráďa Krummer ml., Kamil Koprnický z Plzně či padesátník Petr Volánek alias Pedro nemusíme dlouho přestavovat… U mě rychlost podstatně nižší než při středečním tréninku, i 13 jsem tam měl a převod i 39-21 :( Prostě totál trápení a ve sjezdu se snad z toho dostat. Před viaduktem asi kilák před vrchem mě dojela dvojička R. Brada a Víťa Hanuš. Z Perninku nahoru to tahal Roman a pak já. Na Hřebečnou to samé, jenže právě Roman v půli odpadl a zbyl jsem s Víťou, který si závod spíše objížděl, a tak mě střídal, jen když už jsem fakt polevil, tento kopec ale celý já špici. Na vrcholu zděšení, prý 6 minut na vedoucího, jasně, Fábu.

Nuh takže jen my dva na Božák, Víťa mě chválil, ale asi přechválil, krom té roviny na Božák a Hřebečnou kopec jsem nepředvedl nic. Před Božákem etě dojedem Davida Kováře z Cube teamu, jemuž to prý nejede, ten mě taky pochválil a divil se, jak mě kluci mohli trhnout, já se jen zasmál, normálka ne… Tam jsme měli 29 průměr, já si hlídal jídlo a pitný režim, ale krize doléhala a sjezd jel hlavně Víťa, prostě celkem to ušlo, ale ta cedulka neskutečná otrava!

Začíná tradice, na Odeř krize, proti větru už nejede vůbec, no hrůza. Chtěl jsem nechat kluky jet, ale taky nic. V Děpoltkách mi vyflusnul tacháč (to už i blbnul občas při závodě a ve středu), no skvělý, ještě to ! :( Celkem to jelo na Otovice, ale menší brdek a byl som v háji. Na Podlesí myslím taktéž, katastrofa. Bory jsme se drželi, já s nadějí na 10km do cíle. Už snad sjezd, kde zas Víťa a jednu zatáčku málem nevybral, etě že jsem tak rychle za ním nejel, uf. Přes dřevěný most a rovina, kde jsem tahal zbytečně dlouho špic a oba kluci mi to to říkali. Velichov semafory, dokonce myslím i v Kyselce! Ty krátký už z posledních sil.

Poslední stoupání na Mořičov, to už dole mi kluci odfrčeli a já sám do cíle. Nakonec celkově 12. a ostrašujících 13 minut na Fábu ,resp 8 a půl minuty na druhého Krumču ml. a kousek za ním grupa. Celkově třetí, v kategorii první Kamil Koprnický z Plzně, 4. Ondra Stránský, ale 3. v kategorii :). Jirku Čechmana prý utrhli z kopce přes Mariánskou, kde mu kadetský převod 52-16 prostě nemohl stačit a z výsledků ani nedojel…

Co říci? 1. neměl jsem nastupovat před Fojtovem, 2. vůbec nechápu, s dechem, že při maximu jsem dokázal mluvit, ale nohy netáhly (stejně bych ale o moc rychleji netáhnul, ani neuvisel), 3. ta pitomá cedulka mi vytočila hlavu, 4. comp značky Sigma má jen 3 tisíce km a už partně uštíplý drátek, 5. trápení opět od Božáku, občerstvení mi nepomáhalo… vůbec jsem rád, že som dojel, jelikož Pernink jsem už chtěl svěsit, avšak na své poměry moc víc nezmůžu.

Závod, co jsem slyšel, probíhal asi tak, že na Pernink se přední skupinka rozdělila na dvě, avšak jestli první vydržela s Fábou, to nevím. První byla obsazena hlavně Cube teamem a druhá Hnízdil teamem ještě s Jirkou Čechmanem a možná někým dalším? Občas se jela i kecečka a ve sjezdu do Merklína Hnízdilové dojeli Team Cube, kde už zmiňovaný Jirka ztratil. Jak přesně závod probíhal by mne také zajímalo :).

Na vyhlášení jsme čekali dost dlouho, ale myslím, že podle předepsané harmonogramu 8-). Tož ale nevadilo, jelikož zábava byla. Občerstvení za vrácení startovného čísla jsme dostali, i když to byla dětská porce. Předávání cen bylo i kus srandy a bohatá tombola kde jsem už podruhé za tři účasti vyhrál cenu. Tentokrát půllitr Staropramen. Je vlastně pěkná náhoda, že náš stůl asi 10ti lidí vyhrálo téměř všechny skleněné Staroprameny (3x 0.5 l, 3x 0.3 l).

Důležitější křižovatky nám ohlídali pořadatelé, taky nás povzbuzovali a to moc potěšilo. Nezbývá, než jim pěkně poděkovat za skvělou práci a úžasný závod, který nám zprostředkovali a doufáme, že i příští léta bude tak hladce probíhat jako letos, děkujeme!

Foto: Fitcentrum Atlantik v Ostrově