Viki 13. – 19. června

Fajn. Pulitzerova cena je jistě spojena s nějakým prize-money který můžu poté rozmělnit na nepotřebný velomatroš jako třeba pedály, řetězy a vestičky. 8-)

Za tento týden: 710 km
Celkový počet: 11530 km

Neděle 90 km. Chjo. Druhý letošní bajkový race a druhé zklamání. V kategorii 4-tej. A to ale vzdali kluci který do tý doby jezdili přede mnou a který bych určitě neporazil: Sanťák, Honza Mádl a Pedro. Na bedně Palinko, Víťa Hanuš a Bláža. Prohraný jsem to měl už před startem. I když jsem si myšlenky na to že mě bolí nohy a že včerejšek bude určitě znát zakazoval stejně jsem v podstatě na nic jinýho nemyslel. Nevystartoval jsem bůhvíjak dobře ale ani nijak výrazně zle a chvíli to vypadalo, že by to mohlo jít, ale kolo od kolo jsem jel hůř a hůř a vadnul až do úplné agónie. Prostě v lebce to bylo prohraný už dávno a i když jsem se šklebil do kopců tak sem si pořádně nedával. Loni jsem byl po závodě jinak zničenej a taky jsem všechny kluky co letos stáli na bedně porazil. Výrazně líp jsem na tom rozhodně nebyl, ale ta hlava. No nic. Jako trénink dobrý. A-kaře vyhrál Láďa Fába a za ním se honila 3-ka Svoboda, Pávis a Oubrecht. B-kaře Mára Radnej za kterým jsem jel první stoupání a kdybych si ho držel tak to dopadlo všechno jinak a dobře. Tom Makoň 2-hej a Tonda Valeška 3. Závodil i Kuba Vaněk se silničníma Lookama na nohách a 3-tí kolo jsme jeli spolu, ale pak mi taky odskočil a v cíli jsem mohl být rád, že mě neskočil ještě Jirka Tokár a Bájo Bartoš. Ale mi to už bylo tak nějak jedno.

Sobota 185 km. Na programu dne amateurský race Ostrovská 100-ka. Skvělé počasí a 30 km na start po hlavní I/6 s Jointym a od KV s Renčou. Na startu jsem si připadal jak na preborech kraje veteránu. Největší favoriti byly ale Pávis a Batiston. Taky Ruda Chlad po té jak se jevil na Medice a tím spíš, že měl funglovku. Papundeklovýho Gianta TCR v Duře loženýho a s Ksyriama SSL. Se snad ani nevyplatí takový éro amatérovi. Co když někde upadne a něco si na něm rozbije? 8-) Víťa Hanuš jel na bajku, ale s karbonovou vidlí. Spousta Ostrováku v povedených dresech Bachurovic Čokolády. Doufal jsem, že přijedou Šupy s Ädou ale zklamali. Pávis zase vyhrožoval nástupy, ale tentokrát jsem si řikal že se ho budu držet.

Skončilo to asi na 20 km mezi Varama a Chodovem. Ve St.Roli nastoupil s Batim a já se snažil s Rudou je dojet, ale když mi v Počernech vylítla noha z pedálu a já málem lehnul (jen modrina na stehně od rámu) a Ruda nestihl odbočit před autem doleva – a navíc to není moc tempar – tak to bylo v prdeli. Teda ti dva byli. Byl jsem z toho hodně otrávenej….a zavzdušněnej. Na Bečov v klidu, jen Ruda poodjel a vyjel sám kopec za Bečovem. Tam jsem se docela snažil, ale na nějaké roztrhání to bylo málo. Všichni se snažili a drželi jako klíšťata takže jelo pohromadě cca. 15 lidí. Ruda Chlad z toho byl evidentně frustrovanej a zklamanej, V tom balíčku byli jen 2 mladší než 30 let. On a Mrázek mladší. Pak tam byl Mára Radnej a Péťa Ontko – těm je asi 35 a zbytek nad 40. A někteří i hodně. Láďa Fába, strejda Fába, Víťa Hanuš na MTB, Pedro, Tibor, Igor Chodoumský kerej mi to jednou nepěkně znechutil 8-), Jirka Čechman, Petr Vik … . Jelo se hodne volně. Od Toužimi v protivětru a tak si každej rozmyslel jet nějak aktivněji.

No za Německým Chloumkem se vysunul na 100m Jirka Čechman a docela to držel a když už jsme přijeli pod Andělku a odbočili taxem trochu začal šlapat. Jenže jsem tam ponechal hodně těžkej převod a nebyl ten správnej švih, no nicméně nějakej náskok jsem si udělal, rychle docvak Jirku Čechmana sjížděli Andělku k Ohři. Jen jsme sjeli k vodě, tak za námi přilít Falco Pedro Volánek, takže jsme byli 3 a tak jsme dojeli až po Mořičák. Já chtěl jet stupňovaný tempo abych si Pedra nepřivez na špurt, ale mám dojem, že se na to vyprd, protože už z kraje kopce jsem měl asi 20m. a to špice od Andělky jezdil hodně rychlý. No takže Páv, Bať, já nakonec 3-tí, Pedro, Jirka Čechman, Ruda Chlad, Tibor – konečně se výkonem v závodě přiblížil tréninku a já jen můžu být rád, že jsem Mořičák nejel v té skupině, pak Mára R. – zdá se mi, že je aktivní v nesprávný moment a v rozhodující chvíli mu to pak schází.

Kategorii bajku jasně Víťa Hanuš a šťáble vyhrála Renča. Moříčak jsem si pak vyšlápl ješte jednou s ní a kopce jezdí výrazně rychleji nežvětšina chlápků před ní v pořadí. Škoda těch zábran ve sjezdu a a pelotonu. Rejže nebyla – ceny se losovaly – a to se mi líbí a pivo jsem si nedal a dobře udělal. Domu oklikou a spousta jídla: kotletka+ krajic v cíli,testoviny doma, 9 palačinek u babičky a tabule mléčný čokošky.

I když mě nohy bolí těším se na zítra na MTB v Chodově. V mý kategorii jsou samí borci hlášení: Honza Mádl, Dos Santos, Palinko, Korelus Péťa, sámoška Pedro, Víťa Hanuš, Phepik kódl…letošní druhej bikovej závod a na bednu to zase moc nevidim.

Pátek 15 km. Jen do práce a z práce a na melouch a z melouchu.

Čtvrtek 120 km. Trénink s Pávisem a Vaňousem. AVS 32,1. Rychle to uteklo. Občas špurt na tabuli, do kopců svižně a po rovinách místama taky. Průměr nebyl vyšší jen kvuli několika zastávkám. Trasa: do Ostrova přihlásit se na O-100 přes Děpoltovice, Kyselka a přes kolonádu na Tepličku, to místo Kuby jel už pan Milan Hájek a špice 42 – 43 km/hod mu byly málo a rozjížděl to cestou z5 k přehradě až na 49. Jinak nic mimořádného. Páv měl už na srazu 80 km takže včera měl 2-kilča. Jsem moc zvědav jak zajedou s Michalem tu republiku příští týden.

Středa 85 km. Jelikož mi byla ztracena vestička na Medice taxem si jel dopoledne koupit do Klingentalu novou. Sám, na zimáku a tím pádem tempo ploché a AVS jen lehce přes 27 km/hod. Dnes stačí.
„Ostrovská 100-ka“

Úterý 85 km. Fakt jako na etapáku. Tentokrát to byla časovka družstev. Na startu Tiby, Onťas, Frischi a jako host Michal Báťa. Plán byl jet přes Marjánky, ale vzhledem k mrakům a dešti jsme jeli Kynšperk, Kacéřov, Fr. Lázně, Házlov, Libá, Cheb, Nebanice a dom. Na 15. km začlo trochu padat a tak k lítosti všech obrátil platný člen družstva Tibor a dostál tak svému krédu „padne na mě kapka a jedu dom“. Takže pravidelné střídání, žádná velká převýšení, v Libé horská prémie a Michalova demonstrace síly. Trochu jsem měl obavy že budu koženej po předchozích 3 dnech, ale docela to šlo. Maximální TF 168 v Libé. Škoda, že jsem na 81.km defektil a pak už si to doťapal domu. Povinná úterní 100-ka nebyla, ale snad to přežiju. Bátys jel pěkně – už na startu měl 60km a doma určitě 150. Fischi děsně točí. Za trénink otočí klikama asi tak 3x víc než já. Kupříkladu jedeme 33 km/hod a on motá „španěla“ 53×23 a to se mi zdá až nezdravé a na rovinkách nemůže mít ten správny tah. Jak jen přišel k těm muskulaturním stehnů a lýtkům? Onťas stále drží kurs trvalého zlepšování a Tibora nehodnotím páč jel krátce. Ale v Pochlovicích a Šabiňáku první. Jinak doufám, že co nejdřív najdou geologové pod Šabiňákem naleziště něčeho děsně důležitýho a co nejdřív se to začne těžit povrchově a ten dementní kopec srovnaj do roviny. Průměr 36,3 km/hod. Škoda že nejel „dělník rovin“ čubla Blažek a Tiby že to nevydržel dýl, a kdyby jsme na čůrek nestavili, a semafory v Chebu kdyby nebrzdili tak tam máme snad 40. Někdy příště. A nijaká dramatická únava. Bylo to přeci jen hold dost krátký.

Pondělí 130 km. AVS 31,2 km/hod. Původně jsem plánoval tak 6 pětiček na uvolnění svalů po víkendu a nabrání síly úterní Giro di ETI, ale Bátys poslední dobou furt „prudí“ SMS-kama a láká mě na trénink – čímžto aktivním přístupem mi dělá radost. Rychtuje se na republiku, ktere se jede někde kolem Hořic 25.6. Takže sme se domluvili, že dáme okruh přes Německo. Ještě jsem chtěl nalákat školáky Fishiho (se mu nechtělo) a Zbyňu (byl v Praze) a Pávise (mandle, snad ne angina po nedělní stříbrné figuře na akad. MR v bajcích), ale neúspěšně. Takže svižně do Kraslic (u Citic v proti Palinko evidentně vyťapával po víkendových závodech – i sem mu záviděl) a některé úseky jak na tankodromu. Zvláště za Boučím a pak mezi Kraslicemi a hraničním přechodem je to hrozny. A pak …. po přejezdu hranic …. jak mávnutím kouzelného proutku ….silnice jak z koberečku a díry ani náhodou. To bylo dobrý, protože Bátys jel docela tempo do kopců a já nemusel čumět kde co lítá, tedy spíš kde je jaká jáma a past otevřená a jen se držet jeho zadní pneumatiky. V Klingentalu jsem mu a si odpustil ten „zalamovák“ co jezděj při Závodě míru a Kolem Saska …. ale příště …. až budeme mít sebou ještě horšího vrchaře než jsem já z té hlavní doprava odbočíme. 8-) Takže stále po hlavní do Johangeorgenstadtu, s krásně odvalujícími gumami přes 3 kopce (na dvou mě utrhl) a pak přes Potůčky domu. Maximální tepofka a zároveň hranice kdy jsem byl odpárán byla jen 162 tepu. Inu únava po víkendu. Jsem zvědav jak budu vypadat zítra. Si začínám připadat jak na etapáku. Za poslední tři dny 440 km a docela rychle.