Nejlepší trénink je závod.
Za tento týden: 500 km
Celkový počet: 7930 km
Sobota 160 km. Neděle trochu vykompenzovala celý divný týden. Ráno vlakem do Chomutova. Rozjetí s větrem v zádech do Litvínova. Na vrchlcích Kr. Hor čerstvý sníh takže časovka do vrchu zkrácena zhruba o polovinu. Áda mě přihlásil a měl jsem to akorát na svlečení. Minutu přede mnou start Áda, minutu za mnou start Karel Hurdálek. Největší soupeři. Docela problém po startu se dostat na odpovídající vysoké tepy (170) i když by start do kopce. Přikládám to zimě. Ádu Zelího jsem měl pořád blíž a blíž na dohled a asi ve ľ-ách ho docvak a trochu mu poodjel. Hurdyho jsem za sebou neviděl a tak to vypadalo, že vyhraju. Já, Hurdy 2-hej, Áda 3-tí. Absolutně jsem měl 3-tí čas, ale všici slušný A-kaři (Pávis, Šupy, Pytlák Říha, Jesper Skibby) byli v Děčíně, Netík a Kili taky nebyli.
Domů se jelo parádně. Pořád proti silnému vichru, takže jsem si to užil. A ani jsem už nezmokl. A nohy mě doma pěkně boleli. Průměr 30 jsem neměl ale 160 na tachači bylo dobrejch. Udělal jsem rozhodnutí, že do odvolání si nedám žádnou syntetickou sladkost např.: tatranky, čokolády a jiné sušenky. Sem zvedav jak mi to dlouho vydrží.
Ale sem si myslel, že mi Zelíčko naloží. Ale taky asi ještě není v TOP formě. Kdo měl úspěšnej víkend byl Martin Štěch. Vyhrál B-kaře. Poprvé v karieře vítězství. Po tom ranci 2-ých, 3-ích a hlavně 4 míst je to zasloužené. Gratulace.
Ondra s Michalem jeli v tom Děčíně. A Ondra zase moc dobře. Zde jeho komentář:
Čus vole, tak tu je malá reportáž z nědělního závodu osvobození. Jelikož se teď nacházím v těžký depce, vůbec jsem ten závod neřešil… nerverzní jsem byl akorát z toho počasí. Při prezenci přišla radostná zpráva – trať zkrácena z původních 8 na 6 okruhů, léle řečeno kopců. Páč ten okruh je jenom o tom kopci. První berg celkem v poklidu, až na špic Standy Hejduka, takže vlastně svižně. Druhej kopec jak by smet. Jezdil jsem tradičně vepředu a vyplatilo se. Po 3. kopci jsem se na rovce do cíle ocitl v úniku ani nevim jak :-). Byli tam asi 4 tvoji policejní kolegové z PSK Whirpool HK., jeden Duklák, místní naděje D. Jeřábek a možná ještě někdo… Jelo se tempo a já věděl, že budou nastupovat a jenom se modlil, že si to nechaj až do posledního kopce. Nenechali. V předposlednim za to začali brát. To už nestačil Jeřábek. Já chvíli jo, ale ujeli mi. Nepočkali. Do cíle 1 a 3/4 kola. 50 sec. za mnou Fr. Klouček s Martínkem, 1:20 balík. Poslední kopec. Nahoru jsem ještě přijel sám, ale ty dva byli za mnou tak 50m. Sjezd sem valil šišky co to dalo. Na rovce 5km před cílem za mnou už jenom Marťas furt na dohled a evidentně se snažil. Já se hecnul a náskok jsem začal nabírat zpět. Udržel sem to!!!! 5. flek!!!!! Michal vzdal. Bohužel. Jména borců přede a za mnou viz net: csc.mtbs.cz
Bikeři namísto Karel-bike jeli na Chodovar cup do Chrástu.
Sobota 90 km. Před závody se nutno rozjet a navodit lehce katabolickej stav. To ví každý závoďák – i Honza Jiříček, kterého jsem potkal když se vracel – a proto jsem v déšti a vodě najel 90 km. Naštěstí s přestávkou v Ašském bazénu, kde jsem skouknul synka na 1500 m crawla na oblastních přeborech. Bohužel si ˝ roku starý osobák nezlepšil.
Pátek 0 km. Aspoň, že sem to neproflakal doma, ale strávil odpo užitečnou prací.
Středa 100km. Hektický a trochu zmateční trénink, ale mě aspoň okolnosti donutili trochu jet. Nejdřív mě Batis poprosil jesi bych ho nedoprovodil směrem na Plzeň na Lopatárnu. Jenže já vyjel pozdě (13,50) a tak jsem musel po I/6 (Btw.: výrazně nedoporučuji – velké množství aut a kamionů) a trochu si dát abych byl na srazu na hrázi březovský přehrady ve 14,30. Tam telefon a že musím být v 15,30 v Soko. Taxem mu jel špic jen ke Kfelům, tam jsme se rozloučili a já pokračoval ve svižném tempu přes H. Slavkov a Loket. Stihl jsem to akorát, vyřídil a že to dotočím na 80 km. Jenže jsem potkal Tibora, kterej jel vrátit pohár do Kraslic a tak že pojedu kousek s ním. Jenže nad Kraslicemi tma a tak jsme jeli proti větru na západ, směr Kynšperk a v Pochlovicích jsem to obrátil a jel domu. Ten Tibor je pro mě zvláštní úkaz. Přijde mi, že jezdí strašně lehce. Musel jsem se za ním v háku dost snažit abych uvisel a když jsem jel špic, tak rychlost hned klesla a já měl pocit, že ho brzdím. Na kole pěkně sedí a jenom mu nohy švihaj. Do Šabiňáku mi sice neujel, ale jenom proto že nechtěl, zato na ceduli Pochlovic jsem už byl absolutně bez nároků. Jak to, že v závodě jede polovinu toho co v tréninku?
Z Pochlovic už langsam do bazénu pro synka. A od bazénu dom v dešti. Ale to již krokem.
Úterý 70km. Budík v 5,35 a i když se mi moc nechtělo tak v 5,50 start. Po 10 km už to bylo lepší a začlo mě to bavit. Bylo teplo a užíval jsem si pohled na novej matroš. Okruh přes Loket, Doubí, Bečov, Krásno, Podstrání. Průměr jen něco málo přes 30. Tepofce se po ránu taky moc nahoru nechtělo. V Doubí jsem potkal Ren. To bylo fajn. A snídaně po dojezdu taky.
80 km odpo s Blážou, Onťasem. Na startu i Tiby ale tomu praskl drat na výjezdu z I/6 a nechtěl si ho nechat vyměnit. Byl nějakej rozmrzelej. A ja lehce podrážděnej: z nejistoty počasí (i když nakonec bylo gut), z opožděnýho startu, z keců Onťase a i Blážy („Tiby ty se máš, že s námi nemusíš“) a hlavně z toho, že jeli na trenink s blatníkáčema. Jednak to neni tak pěkný a jednak jsou výrazně pomalejší. Měl jsem i chuť trénovat, takže sem se snažil. Trasa stejná jako ráno akorát, že přes Mnichov a Prameny. Přes St. Sedlo jsem se snažil udržet 40 km/hod, takže první čekání na hochy. V serpentýnach kolem motokrosu taky, i když druhá půlka už byla o ničem.
Na kruháči v KV Horách kritická chvilka s modrým Golfem. Vypadalo to, že mi nechce dát přednost a taxem ho počastoval slovy „čermáku“ nebo „strašáku“ a on si odezřel něco jinýho, takže mě dojel a přes stažený okýnko mi řekl ať si ty čur*** nechám a že nemám vletět na kruháč 80-kou…asi vypadám fakt nabušeně. 8-)
Na Bečov proti větru. I sem nechal kluky jet špic. Nechápu borce který míjíme a který i vypadaj že nejedou na kole poprvé, že se nenapáskujou do háku. Včera 2. Na tabuli krátkej špurt s Blážou. Do Mnichova tak kolem 30-ky. V Mnichově na sílu celej kopec (44×15). To už Ontík prosil abychom na něj nečekali a tak když tak hezky, tak sme jeli. Domu skoro už jen z kopečka. Vyšlapaní. S tréninkem spokojenost. 150km s AVS 32.
Pondělí 0km. Těch 10 km do práce nepočítám. Chtěl jsem něco dát, ale povinnosti a po 18-té už se mi nechtělo. Alespoň jsem si na cyklokrosový kolo dal nový foršťák WCS. Měl jsem tám původně takovej sprinterskej asi půlkilovej, kerej by nezlomil ani Sean Eadie. Výrazné odlehčení. Navíc podložene papundeklovou podložkou zakoupenou u Makoně za 90. Zítra má odpo bouřit a pršet. Ráno musím vstát a něco najet před prací. Budiž mi ten novej krásnej představec s duhovkou nápomocen.