Štítek: Jiří Svoboda

„Svoboda Brothers“ z Aše kdysi začali závodit a od té doby je vídáme na předních příčkách výsledkových listin – samozřejmě, jak čas dovolí. Zatímco Pecan žije s Marcelou v Mnichově, Jirka Svoboda dokončil druhý ročník na ČVUT v Praze a celé jaro/léto válí na závodních tratích. V rozhovoru Jirka přiznal, že mu s tréninkem pomohl přiznivý školní rozvrh. Níže si můžete přečíst celý rozhovor s Jirkou.

Na Březové jsi mi říkal o extrémním vytrvaleckém zážitku s bráchou v Krušných horách. Popiš prosím, jak jste tedy cestovali přes Přebuz a po trase Stonemana?

Už někdy vloni jsme si chtěli Stonemana objet, ale nějak nám to nevyšlo, tak jsme to odložili na letošek. Rovnou jsme to spojili s testem vybavení na 1000miles. Ani jeden jsme nikdy nejezdili s brašnama, tak jsme si to museli někde vyzkoušet a hlavně zjistit, jestli to naše vyrobené brašny vůbec přežijí.

V plánu bylo vyjet někdy ve středu v podvečer, až brácha přijede z Mnichova, ať nejedeme celou dobu za tmy. Jenže ten cestou chytil zdržení, tak jsme vyráželi až někdy okolo 22:00. Jeli jsme napřímo přes Aschberg někam poblíž Božího Daru, abychom se mohli druhý den napojit na trasu Stonemana co nejdříve. Přespali jsme kousek za přehradou u Carlsfeldu, kam jsme dorazili po jedné ráno. Našli jsme si budku, vytáhli spacáky, karimatku a vyrobený žďárák. Spali jsme asi v 950 m.n.m, já si vzal až moc lehkej spacák, takže jsem se půl noci klepal zimou a moc se nevyspal, takže první nedostatek na míle jsem odhalil brzy =D.
​​

Pak přišla hlavní část…

​
Ráno jsme vyjeli asi v 7 a napojili se na trasu Stonemana u Johanngeorgenstadtu. Celou trasu asi nemá cenu popisovat, je to moc pěknej okruh. Celej je dobře značenej, snad až na jednu výjimku jsme nemuseli vytáhnout mapu. Je to vlastně taková prohlídka rozhleden, za ten okruh jsme jich viděli minimálně 10. Terén není nijak náročnej, na většině trasy převažují šterkový a polní cesty. Pěkná je část na Ravensbergu, kde trasa vede po místních singltrailech. Jeli jsme to celé pohodovým tempem, měli jsme několik přestávek na jídlo a řešení technických problémů. Celej okruh nám hodil cca 180 km (podle Stravy) za 10 hodin čistý jízdy (i s přestávkama to udělalo asi 14 hodin). Pokud si to někdo chce užít a taky se někde cestou porozhlídnout, tak rozhodně doporučuji jet to aspoň dva dny. Trase vede přes plno zajímavých míst.

To už se ale přiblížil večer, takže jak jste se s tím vypořádali?

Jak jsme projeli celý okruh, tak jsme jeli směr Přebuz, vytipovali jsme si v mapě jeden přístřešek, kde bychom mohli strávit noc. Pár cest, co byly v mapě, v reálu už neexistovaly, takže jsme se k přístřešku nakonec brodili bažinou. Samozrejmě už ani přístřešek zde nebyl a místo něj zde byly pouze lavičky… Tak jsme bádali v mapě, k jakému jinému se vydat. Našli jsme nějaký vzdálený asi 10 km, už se nám moc nechtělo, ale bylo to přívětivější než spát jen tak pod širým nebem. Do budky jsme dorazili okolo půlnoci a byla parádní.
​

​
Tak snad Ti nebyla úplná kosa. A ráno domů?

V pátek jsme už nikam nespěchali a jeli napohodu domu, abych o víkendu nějak objel závody na Březové. Vzali jsme to přes Přebuz, Špičák, sjeli do Kraslic. Pak jsme se vydali ještě na Cibulku, jelikož jsme ji ještě ani jeden nenavštívili.

Okruh na mapě – zde

S Pecanem se chystáte na 1000 Miles. Kdo s tímto nápadem přišel?

Už nějaký rok spolu objíždíme některé extrémní závody (survivaly) a přemýšleli, co bychom ještě mohli objet. A přejet celou republiku a Slovensko je více než lákavé =). Byli jsme okouknout loňský start a vydali se kus s nimi. A tam jsme se rozhodli, že to příští rok taky zkusíme.

Z výsledků je vidět, že jsi momentálně v laufu. Vzhledem k tomu, že jsi jistě dost času trávil ve škole a v Praze, by mě zajímalo, jak jsi přes zimu a jaro trénoval? Měl jsi nějakou zvláštní motivaci?

Díky příznivému rozvrhu jsem v Praze nemusel zůstávat celý týden. Přes zimu jsem něco naběhal a doma jsem si občas sednul na válce, ale moc jsem tomu nedal. Začal jsem pořádně až z jara. Motivace nějaká výrazná nebyla (možná tak, abych zase stíhal klukům tady u nás v kraji), jezdil jsem, jak mě to bavilo. Je fakt, že jsem spíš jezdil tréninky na biku, a to převážně nad 100 km, abych si na to zvykl směrem k 1000miles.

Jak se na závod připravuje Pecan? Z fotek vidím, že hodně spoléhá na nachozenou fyzičku a polahávání na pláži… no nevím ;-).

Brácha měl zimní/jarní přípravu učitě lepší než já, každý víkend byl někde v Alpách na skiaplech nebo ledopádech. Jednou jsem byl s nimi na skialpach, trošku nás tlačil čas a musím říct, že mě tam po pár hodinách utavili, že jsem s nimi ani na vchol nedošel. Takže vytrvalost mu rozhodně chybět nebude. Poslední měsíc začal i víc jezdit na kole. Na Stonemanovi bylo vidět, že ani kolo mu stále nedělá žádný problém.

Jsou ve škole na ČVUT v ročníku nějací cyklisté?

Zatím jsem na žádného nenarazil =).

— Díky, Jiří, a přežijte 1000miles.