1000miles: hlavně aby klukům nedošla mastička…

Minisérie rozhovorů s partnerkami – a v tomto případě, pozor, manželkami – účastníků extrémního vytrvaleckého cyklistického počinu 1000miles pokračuje. Vyzpovídali jsme Danu Kopeckou a Olgu Panzerovou, které zastupují tandemisty Milana Panzera a Lukáše Kopeckého, a dále Míšu Hubenou, manželku chodce Pepy Hubeného ze Sokolova.

Milan Panzer a Lukáš Kopecký
Milan Panzer a Lukáš Kopecký

Dádo, doma jsi sama s dětmi, vzpomínáte na manžela a otce?

Lukáš koupil před startem dětem mapu ČR a Slovenska a mám za úkol dělat tečky, kde každý večer jsou. Tak to dodržujeme, přibližně ;).

Popiš prosímtě, na základě dostupných zpráv, jak kluci valí.

Vyrazili v neděli v 16:00 (vlak s hodně účastníky měl zpoždění, tak se start posunul o hodinu) a kolem 20:00 června měli cca 54 km. To si Lukáš ještě všechno chválil. Další den už psal, že mají zadky na maděru a trápí je úžeh, úpal a dehydratace, ale popřál mi vše nej k výročí svatby, sice o den dýl, ale vzpomněl si (on nebo svědek Panzi, to je jedno, teď jsou jedno tělo, jedna duše :D). To byli na 208 km.

Další večer psal, že jsou na 308. km a další den ujeli jen 70 km. Asi z toho měli depku, tak místo večeru v přírodě to šli propíchnout do hospody s Plzní. No a další 2 noci už spali v penzionech, srabi. Včera (13. 7.) konečně zdolali 500 mil a už jsou za půlkou (vítěz je v cíli). Mají co dělat, protože Panzi má jen 14 dní dovolené. Lukášovi jako OSVČ je to jedno, ale říkal, ať moc neutrácíme.

6

Tak doufám, že jste ho poslechli. A co technika? Kluci jedou na dvojkole s vozíkem, čili jde o nadměrnou soupravu.

Tandem celkem drží. Zatím řešili jen Panziho prasklou sedlovou objímku, prasklý upínák a osu u vozíku, měnili kotouč, 3x brzdové destičky a zadní plášť. Taky se o tandem hezky starají. Když brodili Váh, nejdřív Panzi přenesl nad hlavou vozík, pak se vrátil pro Lukáše a spolu nesli tandem nad hlavami, aby se nenamočil. Medvědy ani vlky (kromě těch na zadcích) nepotkali, ale jednou ve tmě ve sjezdu „prokličkovávali“ mezi stádem divočáků a užívají si s komáry. Od začátku si Lukáš stěžoval na vedro a sucho, tak ho sv. Petr vyslyšel a od včerejška jim prší. Jen nevím, jak moc z toho budou nadšené jejich zadnice, snad jim nedošla mastička ;). Jo a říkají jim Limuzína :).

3

Oli, a jak u Vás, ozývá se Milan?

Milča se nám hlásí pravidelně, aby se nám s Maruškou večer klidně usínalo.

Sděl nám prosím nějaké zajímavosti z trasy.

S Lukášem se šlape dobře, kluci jsou spolu parádně sehraný. To vedro na startu byl průšvih, ale kluci to zvládli bravurně, pili dost. No, a už třeba zjistili, že spaní na nádraží má své – vždy po 20 minutách něco jelo, takže spali dohromady asi 2 hodiny, taková kvalitní noc, ale přibrzdili si pak za odměnu na delší polední klid. Milča je nadšený z výhledů, krajiny a trasy. Příjezd do Čech oslavili plzničkou hned ve druhé hospůdce, v té první byl nějaký bručoun výčepní. Včera Milča vyprávěl, jak vynášeli tandem do schodů, raz dva tři teď… a kolo se nepohnulo ani o milimetr – bude to mazec s tím nabaleným tandemem.

5

Oli, jak odhaduješ jejich šance na dokončení závodu?

Myslím, že jestli vydrží kolo, tak kluci do cíle došlapou :-). Právě dorazila SMS: kluci 15. 7. vyrážejí z Teplic nad Metují bez (neopravitelného) vozíku, už jako drsňáci jen se spacákem.

Nyní bych se rád zastavil u Pepy, který se na trasu vydal pěšky. Míšo, shrň prosím Pepovy zážitky.

Pepa musel bohužel po dvou dnech vzhledem k zdravotním problémům vzdát. Vedra, neschopnost cokoliv pozřít, puchýře díky ulevování obrovské bolesti kolen a kotníků… Za dva dny ušel 160 km a z Košic jel domů vlakem.

11739657_10204658709404561_853202020_n

— Děkuji Vám za rozhovor a posádce tandemu držím palce!


"Na tandemu jezdíme už nějaký pátek a rádi bychom posunuli naše zkušenosti o kus dál." Přečtete si rozhovor s Milanem panzerem na téma účasti jeho s Lukáše Kopeckého na závodě 1000miles, který chtějí absolvovat na tandemu.
30. 6. 2015     0  

Bratři Svobodovi se připravují na 1000miles

„Svoboda Brothers“ z Aše kdysi začali závodit a od té doby je vídáme na předních příčkách výsledkových listin – samozřejmě, jak čas dovolí. Zatímco Pecan žije s Marcelou v Mnichově, Jirka Svoboda dokončil druhý ročník na ČVUT v Praze a celé jaro/léto válí na závodních tratích. V rozhovoru Jirka přiznal, že mu s tréninkem pomohl přiznivý školní rozvrh. Níže si můžete přečíst celý rozhovor s Jirkou.

Jirka Svoboda na Františkolázeňském kritériu 2015. Foto: Karel Rous
Jirka Svoboda na Františkolázeňském kritériu 2015. Foto: Karel Rous

Na Březové jsi mi říkal o extrémním vytrvaleckém zážitku s bráchou v Krušných horách. Popiš prosím, jak jste tedy cestovali přes Přebuz a po trase Stonemana?

IMAG0145

Už někdy vloni jsme si chtěli Stonemana objet, ale nějak nám to nevyšlo, tak jsme to odložili na letošek. Rovnou jsme to spojili s testem vybavení na 1000miles. Ani jeden jsme nikdy nejezdili s brašnama, tak jsme si to museli někde vyzkoušet a hlavně zjistit, jestli to naše vyrobené brašny vůbec přežijí.

20150604_061555

V plánu bylo vyjet někdy ve středu v podvečer, až brácha přijede z Mnichova, ať nejedeme celou dobu za tmy. Jenže ten cestou chytil zdržení, tak jsme vyráželi až někdy okolo 22:00. Jeli jsme napřímo přes Aschberg někam poblíž Božího Daru, abychom se mohli druhý den napojit na trasu Stonemana co nejdříve. Přespali jsme kousek za přehradou u Carlsfeldu, kam jsme dorazili po jedné ráno. Našli jsme si budku, vytáhli spacáky, karimatku a vyrobený žďárák. Spali jsme asi v 950 m.n.m, já si vzal až moc lehkej spacák, takže jsem se půl noci klepal zimou a moc se nevyspal, takže první nedostatek na míle jsem odhalil brzy =D.
​​
20150604_061621

Pak přišla hlavní část…

IMAG0167

Ráno jsme vyjeli asi v 7 a napojili se na trasu Stonemana u Johanngeorgenstadtu. Celou trasu asi nemá cenu popisovat, je to moc pěknej okruh. Celej je dobře značenej, snad až na jednu výjimku jsme nemuseli vytáhnout mapu. Je to vlastně taková prohlídka rozhleden, za ten okruh jsme jich viděli minimálně 10. Terén není nijak náročnej, na většině trasy převažují šterkový a polní cesty. Pěkná je část na Ravensbergu, kde trasa vede po místních singltrailech. Jeli jsme to celé pohodovým tempem, měli jsme několik přestávek na jídlo a řešení technických problémů. Celej okruh nám hodil cca 180 km (podle Stravy) za 10 hodin čistý jízdy (i s přestávkama to udělalo asi 14 hodin). Pokud si to někdo chce užít a taky se někde cestou porozhlídnout, tak rozhodně doporučuji jet to aspoň dva dny. Trase vede přes plno zajímavých míst.

IMAG0161

To už se ale přiblížil večer, takže jak jste se s tím vypořádali?

20150605_072450

Jak jsme projeli celý okruh, tak jsme jeli směr Přebuz, vytipovali jsme si v mapě jeden přístřešek, kde bychom mohli strávit noc. Pár cest, co byly v mapě, v reálu už neexistovaly, takže jsme se k přístřešku nakonec brodili bažinou. Samozrejmě už ani přístřešek zde nebyl a místo něj zde byly pouze lavičky… Tak jsme bádali v mapě, k jakému jinému se vydat. Našli jsme nějaký vzdálený asi 10 km, už se nám moc nechtělo, ale bylo to přívětivější než spát jen tak pod širým nebem. Do budky jsme dorazili okolo půlnoci a byla parádní.

20150605_072521

Tak snad Ti nebyla úplná kosa. A ráno domů?

V pátek jsme už nikam nespěchali a jeli napohodu domu, abych o víkendu nějak objel závody na Březové. Vzali jsme to přes Přebuz, Špičák, sjeli do Kraslic. Pak jsme se vydali ještě na Cibulku, jelikož jsme ji ještě ani jeden nenavštívili.

Okruh na mapě – zde

S Pecanem se chystáte na 1000 Miles. Kdo s tímto nápadem přišel?

IMAG0176

Už nějaký rok spolu objíždíme některé extrémní závody (survivaly) a přemýšleli, co bychom ještě mohli objet. A přejet celou republiku a Slovensko je více než lákavé =). Byli jsme okouknout loňský start a vydali se kus s nimi. A tam jsme se rozhodli, že to příští rok taky zkusíme.

Z výsledků je vidět, že jsi momentálně v laufu. Vzhledem k tomu, že jsi jistě dost času trávil ve škole a v Praze, by mě zajímalo, jak jsi přes zimu a jaro trénoval? Měl jsi nějakou zvláštní motivaci?

Díky příznivému rozvrhu jsem v Praze nemusel zůstávat celý týden. Přes zimu jsem něco naběhal a doma jsem si občas sednul na válce, ale moc jsem tomu nedal. Začal jsem pořádně až z jara. Motivace nějaká výrazná nebyla (možná tak, abych zase stíhal klukům tady u nás v kraji), jezdil jsem, jak mě to bavilo. Je fakt, že jsem spíš jezdil tréninky na biku, a to převážně nad 100 km, abych si na to zvykl směrem k 1000miles.

Jak se na závod připravuje Pecan? Z fotek vidím, že hodně spoléhá na nachozenou fyzičku a polahávání na pláži… no nevím ;-).

Petr Svoboda (uprostřed) na soustředění v Itálii (3/2013). Foto: RF
Petr Svoboda (uprostřed) na soustředění v Itálii (3/2013). Foto: RF

Brácha měl zimní/jarní přípravu učitě lepší než já, každý víkend byl někde v Alpách na skiaplech nebo ledopádech. Jednou jsem byl s nimi na skialpach, trošku nás tlačil čas a musím říct, že mě tam po pár hodinách utavili, že jsem s nimi ani na vchol nedošel. Takže vytrvalost mu rozhodně chybět nebude. Poslední měsíc začal i víc jezdit na kole. Na Stonemanovi bylo vidět, že ani kolo mu stále nedělá žádný problém.

Pecan s Marcelou. Foto: FB
Pecan s Marcelou. Foto: FB

Jsou ve škole na ČVUT v ročníku nějací cyklisté?

Zatím jsem na žádného nenarazil =).

— Díky, Jiří, a přežijte 1000miles.

Kudy dál, Jiří? (soustředění v Itálii, 3/2013). Foto: RF
Kudy dál, Jiří? (soustředění v Itálii, 3/2013). Foto: RF