Štítek: Milan Panzer

Minisérie rozhovorů s partnerkami – a v tomto případě, pozor, manželkami – účastníků extrémního vytrvaleckého cyklistického počinu 1000miles pokračuje. Vyzpovídali jsme Danu Kopeckou a Olgu Panzerovou, které zastupují tandemisty Milana Panzera a Lukáše Kopeckého, a dále Míšu Hubenou, manželku chodce Pepy Hubeného ze Sokolova.

Dádo, doma jsi sama s dětmi, vzpomínáte na manžela a otce?

Lukáš koupil před startem dětem mapu ČR a Slovenska a mám za úkol dělat tečky, kde každý večer jsou. Tak to dodržujeme, přibližně ;).

Popiš prosímtě, na základě dostupných zpráv, jak kluci valí.

Vyrazili v neděli v 16:00 (vlak s hodně účastníky měl zpoždění, tak se start posunul o hodinu) a kolem 20:00 června měli cca 54 km. To si Lukáš ještě všechno chválil. Další den už psal, že mají zadky na maděru a trápí je úžeh, úpal a dehydratace, ale popřál mi vše nej k výročí svatby, sice o den dýl, ale vzpomněl si (on nebo svědek Panzi, to je jedno, teď jsou jedno tělo, jedna duše :D). To byli na 208 km.

Další večer psal, že jsou na 308. km a další den ujeli jen 70 km. Asi z toho měli depku, tak místo večeru v přírodě to šli propíchnout do hospody s Plzní. No a další 2 noci už spali v penzionech, srabi. Včera (13. 7.) konečně zdolali 500 mil a už jsou za půlkou (vítěz je v cíli). Mají co dělat, protože Panzi má jen 14 dní dovolené. Lukášovi jako OSVČ je to jedno, ale říkal, ať moc neutrácíme.

Tak doufám, že jste ho poslechli. A co technika? Kluci jedou na dvojkole s vozíkem, čili jde o nadměrnou soupravu.

Tandem celkem drží. Zatím řešili jen Panziho prasklou sedlovou objímku, prasklý upínák a osu u vozíku, měnili kotouč, 3x brzdové destičky a zadní plášť. Taky se o tandem hezky starají. Když brodili Váh, nejdřív Panzi přenesl nad hlavou vozík, pak se vrátil pro Lukáše a spolu nesli tandem nad hlavami, aby se nenamočil. Medvědy ani vlky (kromě těch na zadcích) nepotkali, ale jednou ve tmě ve sjezdu „prokličkovávali“ mezi stádem divočáků a užívají si s komáry. Od začátku si Lukáš stěžoval na vedro a sucho, tak ho sv. Petr vyslyšel a od včerejška jim prší. Jen nevím, jak moc z toho budou nadšené jejich zadnice, snad jim nedošla mastička ;). Jo a říkají jim Limuzína :).

Oli, a jak u Vás, ozývá se Milan?

Milča se nám hlásí pravidelně, aby se nám s Maruškou večer klidně usínalo.

Sděl nám prosím nějaké zajímavosti z trasy.

S Lukášem se šlape dobře, kluci jsou spolu parádně sehraný. To vedro na startu byl průšvih, ale kluci to zvládli bravurně, pili dost. No, a už třeba zjistili, že spaní na nádraží má své – vždy po 20 minutách něco jelo, takže spali dohromady asi 2 hodiny, taková kvalitní noc, ale přibrzdili si pak za odměnu na delší polední klid. Milča je nadšený z výhledů, krajiny a trasy. Příjezd do Čech oslavili plzničkou hned ve druhé hospůdce, v té první byl nějaký bručoun výčepní. Včera Milča vyprávěl, jak vynášeli tandem do schodů, raz dva tři teď… a kolo se nepohnulo ani o milimetr – bude to mazec s tím nabaleným tandemem.

Oli, jak odhaduješ jejich šance na dokončení závodu?

Myslím, že jestli vydrží kolo, tak kluci do cíle došlapou :-). Právě dorazila SMS: kluci 15. 7. vyrážejí z Teplic nad Metují bez (neopravitelného) vozíku, už jako drsňáci jen se spacákem.

Nyní bych se rád zastavil u Pepy, který se na trasu vydal pěšky. Míšo, shrň prosím Pepovy zážitky.

Pepa musel bohužel po dvou dnech vzhledem k zdravotním problémům vzdát. Vedra, neschopnost cokoliv pozřít, puchýře díky ulevování obrovské bolesti kolen a kotníků… Za dva dny ušel 160 km a z Košic jel domů vlakem.

— Děkuji Vám za rozhovor a posádce tandemu držím palce!