V sobotu proběhl na Březové další regionální XC závod; letos se neřadí do Karlovarské poháru (zato Chodovský bike – příští weekend – ano). Hlavní znaky závodu: počasí pod mrakem, málo závodníků, nová trať.
To, že na trati bylo málo závodníků, mělo několik důvodů. Předem však upozorňuji, že mám na mysli hlavně závod ve 12.00 (muži, veteráni I. a junioři) – ženy a další šly mimo můj obzor.
Ten den se v Teplicích konal závod ČP XC. Tam bojoval Filip Eberl (po spurtu s Pavlem Boudným pátý), Petr Svoboda v závodu elity (!) se zajímavými okolnostmi (které si však zatím radši nechám pro sebe) dojel 39., s jedním kolem ztráty a sekundu před Jardou Kulhavým.
Jirka Dytrych asisháněl kvalitní štuk na barák, Kája Brabec nejspíš šel, vzhledem k výkonnostní mizérii (jak mi bylo řečeno), pořádně zakalit a Radek Layer byl neznámo kde. Aha, už vím. Šetřil síly na Chodovar Cup ve Stříbře, kde druhý den vyhrál juniory před Tomášem Peškem o 40 sekund (výsledky). Ještě ke Stříbru: Pavel kodl ev veteránech třetí, Petr Svobi druhý v mužích, Tom Eberl tamtéž čtvrtý, Míra Brill hooodně vzadu.
Teď k Březové. Spolu s Evou, Vláďou adalšími studenty jsem od devíti skládal ve Varech přijímací kzoušky na Právnickou fakultu UK. V 11:50 nás paní administrátorka vypustila z místnosti a já běžel k parkovišti, vlétl do auta a pospíchal na Březovou. Za 14 minut jsem tam byl – byly kolony za kamióny. Jelo se docela rychle a z Varů za mnou jelo černé Céčko minué generace na AMG kolech, snížené, doslova nadržené a pak mě předjelo tak 170kou.
Na parkovišti se mi klepaly nervozitou ruce, tak jsem nemohl vyndat klíč od nosiče kola. anise strefit nohou do kraťasů. Tak deset minut po startu jsem přijelk čáře a Lucka se zeptala, jestli to chci změřit. Jasně že jo. Čas jsme pak měl – dle měřičů – dvě minuty za Lubošem, který vyhrál, a podobně před Mírou, který byl druhý.
Třetí dojel Honza Jiříček po problémech se zády. Další nevím, výsledky ještě nejsou. Trať jsem jel celou sám. Výhoda v tom, že mě nikdo nehnal a netlačil mi na mozek, nevýhoda, že mě nikdo nehnal a nezlepšil můj čas. Trať velmi velmi jezdivá, můj osobní kandidát na nejlepší XC trať roku.
Nahoře na kopci sídlili fandové, každý průjezd startem pro mě byl osvěžením, tak dík moc.
Dík směřuje k Mírovi a dalším obětavcům, kteří sli sbírat značky z trati.
A nejlepší bylo, že večer jsme se potkali s Luckou a Marcelou v Masce. To ostatní byli doma čekali na zítřejší závod ve Stříbře – Radku, to je ostuda.