Tak a mám po závodě. Musím říct,že to bylo fakt strašný. Dokud jsem to nepoznala na vlastní kůži, tak jsem si říkala, že to bude tak nějak v pohodě. Ale nebylo. Začnu ale od začátku – ode dne před závodem.
Den před závodem jsme se dopoledne jeli rozjet opět na tréninkový okruh. Slunce pařilo a já jsem byla ráda, že jsem se na ten kopec vůbec nějak vyhrabala. Při sjezdu v kamení se mi uvolnilo lanko z přehazky, tak jsem musela jet jen na jeden převod. Vlastně tři, ještě jsem měla převodník :-D Kluci mi řekli, že se na to kouknou až doma, tak jsem celou cestu zpět jela tak nějak divně a ještě ke všemu sama, protože kluci zase valili. No nic, co se dá dělat. Odpoledne jsme se jen schovávali před úmorným teplem a na šestou hodinu jsme vyrazili do místa startu, kde byla slavnostní večeře. Zde jsme si vyslechli rozpravu a pak rovnou na večeři. Byl strašný nával. Jak by taky ne, když bylo něco okolo 600 závodníků a ještě k tomu doprovody. Já jsem si dala maso a těstoviny. Vlastně výběr nebyl tak nějak extra. Ale jídlo výborné, musím říct, že jsme se všichni přecpali. :-) Zpátky do apartmánu jsme vyrazili brzy, protože start závodu byl už v 9 hodn ráno.
Ráno v den závodu jsme museli vstávat už v půl šesté, protože na místo jsme jeli na kolech, což bylo asi 15 kilometrů daleko. Tak jsme se ráno dali dohromady, pojedli jsme, sbalili si a vyrazili v půl 7 na start. Uložili jsme si věci do depa, vše připravili na závod, nechali jsme si napsat čísla. Pak už jsme jen vyčkávali start. Ještě nějaké to protažení a rozplavání. Pak ještě motlitba havajské duchovní, troubení na mušle a závod je odstartován.
Plavání
Napřed pořádná loktovačka, protože každý chce být ve předu, ale za druhou bójkou už se to uklidnilo. Výběh z vody, asi 100 metrů přeběh po písku a znova jedno kolo. Plavalo se mi celkem dobře, jen slaná voda mi trochu nesedla, cítila jsem ji v puse ještě hodně dlouho na kole.
Kolo
Depo jsem zvládla celkem v pohodě a vyrazila jsem na kolo. První kopec celkem šel. Pak pár kamenitých sjezdů a zase kopce, tentokrát plné šutrů. Nejednou jsem musela slézt a tlačit. Asi v půlce kola mě začly brát křeče do stehna. Toho jem se obávala nejvíc. Před závodem jsem ne dopovala magnésiem a antikrampem, ale stejnak to nepomohlo. I jsem pravidelně jedla gely na kole. Asi ten závod už byl na mě moc. Jsem prvním rokem v mé kategorii, tak snad se to třeba časem zlepší a vydržím až do třičtvrtě kola :-D No abych neodbíhala – zbytek kola byl už tak nějak na dojetí. Z kopce se mi jelo výborně, ale opačným směrem… Ještě se sluncem v zádech, které mi bralo drahocenné zbytky sil. Poslední míli na kole jsem už nedočkavě odpočítávala metry do konce. Ale zdálo se mi to pořád nekonečné, samý kámen, samý prach… Konečně jsem se dostala na asfaltku a přijezd do depa. Přezula jsem se a vyrazila s gelem v ruce na běh.
Běh
Gel dlouho nevydržel a hned u první občerstvovačky jsem ho vycucla. Jelikož byla první část běhu do pořádnýho kopce, tak se pro mě stal pochodem mrtvol z občerstvovačky na občerstvovačku. V místě zlomu jsem se z kopce rozběhla, což mi kupodivu vydrželo až do cíle. Ale ne nějakou závratnou rychlostí, bohužel. Pod kopcem na nás čekala slavná Makena Beach. Tu jsem strašně proklínala,ale nějak jsem se přes ni dostala. Nabrali jsme směr vyschlý les, kde jsme přeskalovali, přelejzali a podlejzali suché popodané stromy. Poslední kousky po pláži a lávových šutrech, a HURÁÁÁÁ do cíle. Byl to pro mě naprosto osvobozující pocit proběhnout pod cílovou bránou. Na chvíli se mi zvedl žaludek, ale pak se to naštěstí uklidnilo.
V cíli
Šla jsem se trošku napít a pak někam do stínu odpadnout… Když jsem se trochu vzpmatovala, tak mě kluci, kteří se tam už hodinu váleli, hnali,že už jedeme na apratmán. Tak jsem nějak nasedla na kolo a snažila se šlapat. Cestou jsem ještě párkrát chytla křeč a jela jsem asi hodinu a něco.
Nyní se chystáme na slavnostní večeři, tak doufám, že to nějak přežiju. Ještě teď je mi špatně, motá se mi hlava a nohy raději radši ani nijak neohýbám, aby se mi zase nezkroutily v křeči.
Xterra…
Xterra Hawai = pro mě boj o přežití. Jsem ráda, že jsem si tenhle závod vyzkoušela a vím, jak se jezdí ve světě. Každopádně se to nedá srovnat s českými závody, ty jsou úplně v pohodě oproti týhletý vraždě. Ani nevím, jestli se mi sem ještě někdy bude chtít. Možná po téhle zkušenosti začnu s rekreačním sportem, protože závody takového měřítka, jako je Xterra Hawai, si opravdu nedávam. Jsem ale šťastná, že jsem DOKONČILA a jsem celá :-).
Zdravím všechny do Čech.
Poděkování
Závěrem dnešního závodního dne bych chtěla poděkovat hlavně mým rodičům a rodině za podporu, nejen finanční ale hlavně psychickou. Samozřejmě taky trenérovi Petru Fialovi, který se o mě už po dlouhou dobu stará a za jehož oddíl Profi Sport Cheb závodím.
Dále patří můj velký dík firmám, které se rozhodly mi dát na tento závod peníze. Především je to firma Baustav, která mě podpořila i v letošní sezóně a hodně velkým dílem přispěla i na tento závod. Dále firmy EPL Cond, Eutit, Rotas strojírny, Ventura Pub Karlovy Vary. Nesmím zapomenout na Cyklocentrum Vondráček (TVR), díky kterým jsem měla suprově vybavené kolo a nestal se mi nějaký větší defekt.
Nakonec díky všem, co mi drželi palce a mysleli na mě!!! Díky vám jsem přežila a dokončila!
Teď budu týden odpočívat a rehabilitovat se a pak šup do mrazu a koloběhu všedního života v Čechách.
Ahojky, Irča
Statistika
- Jiří Klíma – mistr světa v kat. 20-25
- Ondřej Pipek- 3. místo kat. junioři
- Vašek Klakurka – 4. místo kat. 25-29
- Jan Kubíček – 13. místo Elite
- Irena Klingorová – 7. místo kat. 20-25
Petr napsal/a:
Velká gratulace Irče. Sedmé místo ve dvaceti letech na světě, když jsi v kategorii prvním rokem je paráda. Sport společně s náročnou VŠ jsou tvrdá dřina. Vydrž.
Olda D. napsal/a:
Ahoj,samozřejmě gratuluji k dokončení. Jen si dovolím několik poznámek, možná se neshodnu jen se závěrem, že začneš asi s rekreačním sportem.Myslím, že i z tvého hodnocení závodu a popisu pocitů při trénincích před závodem vyplívá, alespoň je to můj pocit, že si se zúčastnila závodů možná z části profi, ale na druhou stranu s rekreační přípravou a kondicí. Vždyť i při pohledu do výsledkovky vás vidím devět/9/ v kategorii. Ten závod nedovedu posoudit, je asi velmi těžký, ale pokud bych se na podobný závod vydal, určitě bych pátral po informacích.Tady z regionu tam byl třeba Honza Kubíček myslím že 2-3x, určitě ví mnohé. Potom ttrénink musí simulovat podmínky závodu.Samozřejmě i u nás máme v určitém období léta slučná vedra a v Krušných horách se dají opakovat výjezdy, které by se snad z části daly přirovnat k oněm na Hawai Xteře. Podle vlastních slov se kolo jelo na dojetí a běh byl pochodem mrtvol. Opravdu siasi nebyla na podobný X trém připravená. Jsi první rok v kategorii do 24 let, určitě ti budu moc držet palce a fandit aby si při příštím startu a to nejen na Hawai Xteře, ale i třeba tady v ČR byla připravená tak, že na závěr závodu se budeš těšit a předbíhat vahasínající soupeře. Vydrř a přitlač na pilu. Olda Dvořák
Ondra V. napsal/a:
Ahoj Oldo. Z tvého příspěvku to vypadá, že si Irča odběhla od závodů kolem hnoje a jela se kouknout jak se jezdí ve světě. Jestli zde tedy sledujes Irči sezonu, musel sis také všimnout,že Irča má tento rok za sebou dvě mistrovství Evropy a závod světového poháru. V každém z těchto závodů byla mezi nejlepšími třemi. A napřiklad ME na Sardinii se také jelo v horku na suché trati. Takže závod v horku si již zkusila a zajela výborný výsledek. Irča se samozřejmě již před odjzdem informavala na závod na Havaji.A také se dozvěděla, že je to specifický závod, který prostě jednou sedne a jindy ne.A chtít simulovat havajský profil v českých, krušnohorských podminách jde brát opravdu pouze jako vtip! A ano dle výsledku ve své kategorii dojela sedma z devíti. Bohužel už ve výsledcích není vidět kolik slečen se na start postavilo a tudíž kolik z nich tento extrémně těžký závod vzdalo. Ale jen pro srovnání. Irči letošní čas by minulý rok stačil na třetí místo v Age Group 20-24 let. I to vypovídá o obrovské konkurenci tento rok. A přirovnávat Irči celoroční úsilí,výborné výsledky a tvrdý trenink k rekreačním mi nepřijde vhodné.Myslím, že většina slečen jejího věku by nezvládla ani zimní přípravu!! Spíš si její výsledky ve sportu a ve škole zaslouží obdiv…
Štafle napsal/a:
Irče posílám velkou gratulaci že přežila…no a příští rok si to i užije :))