Závod na tratích 0,4-11,5-3,2 začínal už v deset ráno, což je pro lidi z jiných měst celkem vražda. Po různých peripetiích (které si můžete přečíst v nezkrácené verzi článku zde) jsem na registraci přijel asi 40 minut před startem.
Zaregistroval jsem sebe a Bc. Fišerovou. Neznal jsem její ročník narození, tak jsem jej odhadnul na 1990. Zklamal mě i Dlouhán, kterej si radši užíval dovolenou, než aby se mnou poměřil síly :). Monča se radši oddávala (nejen) pivním orgiím v Chodové Plané. Bc. Radek byl někde v pražské dáli, takže jsme s Honzou Sokolem měli jeho manželku jenom pro sebe.
Pozn.: Z důvěryhodných zdrojů jsem se dozvěděl, že každá moje pomluva zde je pečlivě přečtena a poté důmyslně používána. Proto se budu snažit pomluvit co nejvíce lidí. ;)
Nyní pár slov k závodu.
Na začátku plavání, které mi samozřejmě nejde. Asi jsem ztracený případ.
Potom skok na horské kolo, které mi samozřejmě taky najde. Ale v něm se aspoň zlepšuju. Trať kola byla oproti minulým letům dost zjednodušena, což nám nemehlům samozřejmě dělá radost.
Pár lidí jsem na kole předjel, pár lidí předjelo mě. Tak se mi to už stává, zejména na xterrách. Nejradši mám ty experty, co mě do stoupáku předjedou a pak svěsí nohy, takže je musim předjíždět jak vůl zpátky. Na trati jsem letos nezažil žádný zaznamenáníhodný incident. Pavel Vavruška údajně podlezl mlíko, který značilo trať. Co ho k tomu vedlo? :)
Zde bych měl zmínit, že tátovo kolo (který jsem si vypůjčil) je super a je mnohem lepší než to moje. To neni fér!
No a pak už je jenom 3,2km běh, kde musím napravit všechny hříchy, které jsem spáchal během závodu. Předběhl mě jenom jeden člověk, ale já přebíhal jako blázen. Nakonec se mi přece jenom povedlo předběhnout i první holku s nápisem na zadku.
Pořadatelé se vyznamenali a opět sestavili výsledky bez mezičasů. Navíc rozdělené po kategoriích. Neměl jsem potuchy, kolikátý jsem skončil. Tak jsem si musel sestavit vlastní absolutní pořadí. Skončil jsem 13. Jako na Hostivaři. (To číslo je snad prokletý nebo co.)
Malej Sobič ani Honza Šimeček nejeli v hlavní kategorii a radši soutěžili s desetiletejma dětma. Fakt napínavej závod.
Po závodě jsme se přesunuli do nějaký hospody v Chodově (jmenovalo se to Sparta, nebo tak nějak), dali si oběd a pivo a čekali na štafetu. Štafety se zúčastnily celkem čtyři týmy, mezi kterými náš hvězdný tým jménem Pivní skauti obsadil třetí místo, a vyhrál tak dvojnásobek vložené částky. Do trojky Evička nakonec sehnala Honzu Sokolů, kterýmu to i po těch pivech běželo skvěle. Málem bych zapomněl, že jsme za třetí místo dostali taky pivo.
A to je vše, přátelé.
Monča napsal/a:
Moc pěkně si nám to popsal…..ale fakt toho bylo o víkendu nějak moc a pivní festival má nejvyšší prioritu to je bez debat.A pak,ten běh musím ještě trochu trénovat,ale už mám boty :))
Marťas napsal/a:
A boty jsou základ :)
Monča napsal/a:
to vím,mám adidasky :)) a už s nima uběhnu i 200m
Marťas napsal/a:
Tak to jsi na dobrý cestě :)
Monča napsal/a:
Hlavně to nepřepálit hned na začátku… :))