Všechno je jednou poprvé, a tak jsem si řekla, že projet se po sjezdovce na kole je nabídka, která stojí za zváženou a vydala se do hor na Karla. A jaké to pro mě bylo? Jak už jsem udělala jednou, změnila bych název na Kamenovku, protože stejně jako na CH40 byly doménou kořeny, tak tady to byly velké ostré kameny.
Nevím proč, ale tenhle závod jsem si vybrala už někdy v létě, a tak jsem podrobně studovala profil tratě a sbírala informace o trati od přátel bikerů. Jak už to tak bývá, názory byly zcela protichůdné. Někdo že jo, že Štafle dovede, jiný že zase pro Štafli to není. V TBB a okolí se teď rojí kdejaký virus a bacil a z toho kašlík a rýmička, no a já chytla bacila nervosus obžervus (kdyby měl někdo zájem, vím od koho :). Od rána jsem nedělala nic jiného než jedla. K snídani borůvkové koláče tři kusy, Deli tyčku, banán, na Božáku pak štrudl a kávu, kterou nikdy nepiju, a na startu jsem si kousla do toho hnědýho lepivýho hnusu. Pak mě už zarazil Tomsík slovy „nežer furt, nebo se pobleješ „. A měl skoro pravdu. Pokračování článku