Okolo Skalky cestička

Bratři

Konečně se našli…

[fotky, výsledky] Závod XC Skalka jsem jel poprvé. Trať je z více než poloviny stejná jako na již nepořádaném závodě okolo hotelu Stein. Start i cíl je po rovinatém asfaltovém úseku, po průjezdu okolo zahrádek, z nichž občas jako zkouška pozornosti vyskočí chatař či chatař v autě či jeho pes, následuje sjezdík, zatáčka a výjezd na štěrkovou cestu podél pole, která lehce do kopečka dovede bikery ke stezce odvahy vedoucí ve svahu ke Skalce. Je to singletrack, jehož znalost dopředu se závodníkům jednoznačně vyplatí. Pak je to totiž zábavný úsek, kde se dá hodně získat. Jinak ale jde o nepříjemný zatáčkovitý úsek, který je sice z kopce, ale člověk na něm ztrácí vteřiny zbytečným bržděním, jízdou v nevhodné stopě a podobně. Své o tom ví závodník z X-teamu BaNo, který se přímo přede mnou sesunul v zatáčce smykem k zemi a závod pro něj skončil. Pak následuje drncavý přesun po louce pod největší kopec závodu. Ten byl kvalitní. Velice prudký (já to jezdil na převod 1-1, 1-2), ale jetelný. Ba dokonce bytelný. Hned na kopci se odbočilo na další technicky náročný sjezd po kořenech, šikmo ve svahu. Do cíle se pak už jelo třicítkou a výše po poli a po cestě.

Start
Kdo potřebuje na velkou, ať se přihlásí.

Zázemí závodu… tuto kategorii já obvykle nehodnotím, protože na závod jezdím závodit a zbytek je mi tak trochu ukradený, až na čekání na výsledky. (To mi ale nyní bylo ukradené rovněž tak.) Ale když už to Monika zavedla, tak musím říct, že hospoda byla, stupně vítězů také, ceny vhodné (např. Karlovi se drogistické zboží vysloveně hodí, když teď všechno dává do dopingu, že ano), vše OK.

K závodu… nevím proč, ale mně to nepřišlo jako úplně standardní XC závod. Možná je to množstvím rovinatých úseků (okolo startu, podél louky, do cíle). Nebo je to tím, že jsem jel sám… nevím. Možná to tak vůbec není. Takže k věci. Start proběhl ve dvou vlnách. Jako závodníkovi by se mi líbil hromandý start kategorií junioři, muži, masters I a II. Ti jsou všichni silní. První a kus druhého kola trvalo, než si vedoucí dvojici Brill, Fišer, dojeli pekelníci masters I Oubrecht, Brabec. Před touto čtveřicí se pohyboval Filip Eberl, kterému Míra Brill v prvním kole sekundoval téměř na konec singletracku okolo Skalky. Pak se Filip nenávratně vzdálil. Míra si, když ucítil stíhací psi v zádech, trochu přišlápl, ale nakonec byl stejně dojet. Já za těmi tři měl díru a ta se citelně zvětšila při opravování řetězu, který jsme ten den přetrhl již podruhé. Avšak spravil jsem a pokračoval. Řetěz přetrhl i Tom Eberl. Ti tři vepředu jeli pořád spolu, ke konci jemně odpadl Luboš, v závěrečném stoupáku Míra jednak na Karla vystrčil ramena, pardon lokty, a jednak opět předvedl ten nepěkný trik s hrozivým zrychlením před vrcholem kopce. A tak si do cíle přijel pro vítězství. Po započítání náskoku při startu však skončil celkově druhý.

Míra v čele

Vašek VětrovecDíky pauze u řetězu jsem měl možnost sledovat dění v zadních řadách. Viděl a slyšel jsem Sanťáka: „teda Grobi, za tebou jet, to je něco,“ obořoval se subtilní biker směrem k Petrovi G. Ten reagoval logicky „Tak se na mě tak nelep“ a jeli dál. To byla celkem legrace. Pavel se pak prý někde lehnul a po Tomáši Makoňovi jsem ho předjížděl jako druhého. Groba měl náskok a pustil mě do sjezdu přesně na vrcholu prďáku. To už se jelo do cíle a třetího muže jsem měl na dohled.

Ještě musím dodat, že jako první do terénu kosmickou rychlostí najížděl Viktor Rybáček. Zkusil jsem to jako on později a štěstí mi přálo, přežil jsem, ale měl jsem namále.

Filip EberlV ženách exceloval Víťa Hanuš ;). Ne, to jen přijel před Terezou Jansovou, která se pak pro změnu blýskla kotníkovými tretrami značky Punk. Petra Rousová jela na testovacím Spešlu a skončila třetí za Dádou, kterou si všichni pamatujeme v bílé svatební. Tu připomínala barva nových týmových hadříků ZS-COXYS-DOMO. Ještě že tam nebyl Podhaj (ais kojil doma to svoje děťátko), to byla manekýnská přehlídka. Kdepak jsi se flákal, Jiří? Když jsme u těch absentérů, tak Honza J. na závod sice směřoval, ale neodrazil.

To je asi vše, co o závodě vím. Zajímavý, a pro mnohé povzbudivý může být fakt, že i s 10 % tuku v těle se dá jezdit na celorepublikové špičce, jak jsme se dozvěděli od Filipa.

Cykloteamáci

Díky pořadatelům za závod a mějte se pěkně.

Dodatky

Obvykle po osbě články nečtu a nejinak je tomu nyní, ale při prohlížení fotek jsem si uvědomil…

… že Jirka Blažek byl první v masters II (za ním Groba, Sanťák).
… že trojhvězdí dívek-fanynek bylo ve složení Roudnická, Daiková a Rousová.
… že v Ostrově jsou asi moderní bílé podkolenky :)

Autoskláři


2 thoughts on “Okolo Skalky cestička”

  • já Jan napsal/a:

    jeste mi v te rane krut. mel sem z neucasti v zavode zkazeny cely den. vyrazili sme kolmo, v citicich zaclo prset a v nebanicich sme uz byli durch. taxme si sedli na caj (s rumem), ze na to prdime (u me rozhodly uplne nove bovdeny a lanka, ktere se mi nechtely po zavode v marastu zas menit) no a protoze je tomkin chytry kluk, tak na zavod odjel (bednu mel jistou:o)) Kdyby aspon cely den lilo, ale my se misto zavodu opili v hospode a paxe udelalo hezky. Jenze s temi pivy uz neslo absolvovat ani trenink :o) Taxem se snazil si vcerejsek vynahradit dnes, dvoufazovym treninkem, ale uplne mi zkazil radost brabcak, ktery projizdel nebanicema. nejen ze vcera odparal lubose, ale dnes uz zas trenoval, chrt jeden abstinencni :o) navic jel docela kule. Mel by mu ty anabolika nekdo zakazat!!! :o)
    Jinak me neucast mrzi o to vic, kdyz tam pry byly tak pohledne fanynky :o))

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete použít tyto HTML značky:

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>