Šmoulové na raftech očima Štafle

lukyI přes nepříznivou předpověď počasí se nás na nádraží sešlo 13 kusů, včetně 2 dětí. Tento počet inicioval české dráhy k hromadné slevě, a tak jsme vyrazili směr Nebanice za 15 Kč. Za tuto cenu jsme mohli dokonce obsadit 2 kupíčka a nikdo nemusel stát. Už cesta tímto dopravním prostředkem některými otřásla natolik, že ihned po kontrole jízdenky otevřeli kouzelné válečky, aby cesta utíkala. Do Nebanic jsme dojeli hodně brzo ráno, vesnice ještě spala. Naše skupina však upoutala pohled paní výčepní v oblíbené hospůdce, která se nad námi slitovala, a, přestože nebylo ještě ani 9 hod, nás nejen pustila dovnitř, ale ještě nás napojila i nakrmila. Po dobré polévce a pivu jsme už byli konečně připraveni na cestu. Kolem 10 hod naší početnou skupinu doplnil zbytek družiny a my všichni, celkem 14 dospěláků a 3 děti, mohli vyrazit [fotky].

voda

Někteří silní jedinci se ihned chopili pádel, jiní zcela otevřeně pádla zapíchli do raftu a vyndali je až v Šabině (Dáda a Lukášem :-) a my ostatní jsme více či méně úspěšně pádlování předstírali. Jediným zdrojem obživy se pro pár hodin stali kouzelné válečky všech barev, malinovice z Hájů, stříbrná butylka a asi 0,5 l nealkoholických nápojů, které jsme solidárně přenechali dětem. Naše pro některé snad malá rychlost přesunu měla hned několik zásadních důvodů. Jednak jsme byli ohleduplní k dětem na palubě a nechtěli jim silným protivětrem způsobit zánět středouší a jednak z důvodu poctivého dodržování pitného režimu jsme často zastavovali a ono brzdit raft ve vysoké rychlosti není žádná sranda.

voda

K občerstvovací stanici do Dasnic jsme přijeli už bez malinovice, které bylo zoufale málo, bez mé butylky, která PLNÁ spadla do vody a i přes okamžitou záchranou akci Lukáše, který se do rozbouřené řeky vrhl tak, jak ho Bůh stvořil, a snažil se cennou láhev vylovit, ale řeka v těch místa byla obzvlášť hluboká a studená a tak se mu to nepodařilo, za to však s jedním mokrým členem posádky (Honza :-[ ), jedním mokrým telefonem (Sony Ericsson ;-) ) a jedním mokrým klíčem od luxusního vozu (Octavia >:o ). Opravdu chvályhodné zázemí nám poskytl další člen TBB, který se zřejmě dobrovolně zřekl jízdy na raftu právě proto, aby připravil oheň a posezení. Posilněni náhražkou masa s malým množstvím karcinogenů, které tentokrát chutnaly výtečně jsme opět nasedli, abychom kolem 18 hod dorazili do místa určení, do Šabiny.

voda

Takže jaké že to bylo? Úmrtí -žádná, pouze drobná zranění (Elišku kousl kůň =-O ) a jedno malé psychické trauma. Materiální ztráty – minimální. Počasí -nezmokli jsme. Zážitky -dokonalé. Takže přátelé, kamarádi ,šmoulata… za rok či dříve zase repete…!

voda

voda

voda


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete použít tyto HTML značky:

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>