Amateurská cyklistika je rychlejedoucí expres a kdo netrénuje každý den, tak se veze jenom na nárazníku.
Za tento týden: 680 km
Celkový počet: 7430km
Neděle 160km. Dopo 80 km na MTB. Cesta do Chebu tak akorat v tempu na rozehřátí (Míra Bril, Tiby, Honza J., Pepa Kodl a v Šabině jsme dojeli Blážu). Na startu celkem dost lidi. Krásný počasí. Skoro letní. Ale časovka jedno WUELKY zklamání. To že prohraju s třeba s Honzou Mádlem nebo Márou Radným či Petrem Korelusem jsem asi i čekal, ale že mi naložej minutu, tak s tím jsem ani v nejčernějších snech nepočítal. Trasu jsem si projel, na 3 technicky náročnější úseky jsem se i vrátil, ale čas byl hodně špatnej. Výsledky jsem ještě neviděl, ale v kategorii C jsem byl až 4-tej. To, že jsem dojel před Palinkem si nemůžu počítat, páč jel včera Škodabike na 60km a je jasný, že byl zmáklej. Naložil mi i Santos * minuty. Přitom jsem mi jelo celkem dobře a tepy byly od 175 – 180.
A příčiny? Viděl bych to hlavně v nadváze. Musím se dostat s váhou pod 80 (a i to je moc na vytrvalce). Možná trochu mé ničemnosti v terénu. I když nijak složitej terén to nebyl. Jen jednou jsem vykop nohu a zastavil v kopci kvuli kořenu. Matroš taky není už zrovna in a nejlehčí. Vobyč rám 7005, docela těžká vidle Marzocchi a ani 36 drátu v kolech a ráfky Bayer se neroztáčejí do kopce zrovna lehce. No ale to jsou jen výmluvy. Jsem srač** a tukan. Jo a Míra Bril jel ˝ minuty za mnou a málem mne dojel. Byl 3-tí v mužích A a není vůbec špatnej, ale i tak bych z toho možná měl kopřifku. 8-)
Odpo jsem si spravil chuť na silnici. Bečovský okruh. Doufal jsem, že někoho potkám (jen táta Vaňous jel v protisměru), ale za přehradou jsem akorát dostihl mě neznámeho borce. Vysoky postava, nabušený a oholeny haxny, Scott v barvach Phonak s Durou, stříbrný Ksyria a žlutý Time s červenejma suchačema. Už jen dle těchto znaků bylo jasné, že bude dobrej. A byl. Sem se chtěl jen vyťapat na rovině, ale až do Bečova jsme to praskali ke 40 km/hod. V Bečově jsem se musel zeptat na jméno (Mira Vrabec). Jel směr Praha. Kopec do Krásna jsem to pak vydejchával. Sjezd už nebudu jezdit na Loket. Zvláště od porcelánky dolů je to hodně rozbitý. Na druhou stranu je to výrazně lepší i když v cestě stojí 12% stoupání.
Sobota 110km. Tradiční sraz u svatého. Bátis, Kovy, Tomáš Báča, Víťa Hanuš na bajku, Marek Radný a jeden junior. Zase směr Muenchen a tam jsem to obratil a jel stejnou cestou s juniorem v zadech domu. Nechtěl jsem se moc unavit pač zítra mě čaká MTB čása do kopce v Chebu.
U Imperiálu se připojil Valtera&syn. Matouš jel moc pěkně. Je mu 12 a až do Bečova jel s námi ve skupině. I když se nejela žádná kaše (34 – 35) tak byl ček, rád, když mohl odstřídat. A malej tam furt byl zahačkovanej.
Odpo ještě 40km se synkama na horskejch podél Ohře. Ale to si nepočítám.
Pávis vyhrál na Škodabiku 5000. To mu gratuluju. I Honza jel výborně a to sem rád, když lidi se kterejma trénuju maj dobrý výsledky.
Zelíčko jel UAC a byl 3 v C-kařích. Se divím kdo tam mohl být lepší.
Pátek 90km. S Míšou Bátisem Bečovskou strádou až do Mnichova a pak přes Prameny domu. Průměr přes 32, občasne krátké zrychlení.
Čtvrtek 140km. No konečně. Počasí se umoudřilo a až 4-tý den v týdnu trochu kloudnej trénink, kterej unaví a po kterém chutná večeře. Chasa z TB Březová slavila u Pulečka narozky jOinťase a Thomsíka a tak jen ve 2-ou s Markem R. Škoda, že to nestíhal Mišel Batiston. Už jsem se nešponoval a nepředváděl jak když byl na treninku poprvé ale skoro po 90 km s docela dobrými „berky“ jsme měli AVS přes 33. Trasa ETI, Kaceřov, Nebanice, Lipoltov a zadem přes Mokřinu do Kynžvartu, sjezd do Marjánek, bufet na pumpě a vrchařská kolem golfu. Kopce jsem se snažil jezdit na těžší a zaposilovat si (v pro mě ideální frekvenci budu kopce trénovat až s někým lepším, třeba Ondrou či Bátisem). Tep jen kolem 160 a zase mi zdálo, že víc to nepujde , ale jen mi Marek vystřídal, hned se mi tepofka zvedla a celkem lehce. V kopečku před Mnichovem, jsem ho trochu škubnul (mu v jeho vysvihaným těle docházeli cukry, zatímco já mám tuků spoustu). Snažil jsem se držet rychlost přes 30 a v konci jsem si musel nastoupit. Ale povedlo se. Ne Bečovské strádě jsme potkali Ren a taxem Máru vyměnil a průměr už jen klesal až na konečných 31,7. V Lokti jsem měl cuky, že bych se jel podívat na hochy k Pulcovi, ale už se mi nechtělo do kopce, plánoval jsem ještě nějakou práci a zavoďáci nechlastaj, žejo……dokud nejsou zavodněný. 8-)
Středa: 0km. Pěkně jsem to zadupal. Nechtělo se mi po 3-tí za sebou na zimáka, byl jsem línej, unavenej (nevím z čeho), škrabalo mě v krku, …….. a vůbec všechno špatně.
Úterý: 100km. Vzhledem k zahlaví, který jsem včera napsal jsem musel jet i když bylo venku nepěkně. A to jsem se těšil na pořádnej švih protože účast přislibil Csip, Marek, Ontˇas, Bláža a Honza Jiříček. Nakonec jsme jeli jen ve 2-ou s Hansem. Přes Nebanice, Pochlovice, Kynžvart, M.Lázně, Mnichov, Bečev, Krásno, Loket. Víc či míň pršelo prakticky permanentně, na 25-ým km jsem defektil a musel měnit. 3,5 hodiny nám to trvalo. Zrychlili jsme si jen dle chuti a nakrátko. Na pořádný dávení nebyla chuť a ani podmínky. Honza jezdí pěkně švihově a jeho špice byly vždycky o trochu rychlejší. No před Sokolovem jsme byli rádi, že to máme za sebou a že jsme vůbec jeli. Zitra to snad bude lepší. 3 dny po sobě na zimáku by byly unavný. A navíc mě z SPD bolí to pravý koleno čím dál víc.
Pondělí: 80km. Vyjetí po víkendu a hlavně po neděli. V dešti a zimě. Ještě k víkendovým závodům.
SAL – S Karlem Krejčím, upřímně vzato jsem do špůrtu zas tolik nepočítal. Týden před jsem mu dal v časovce skoro 2,5 minuty, ale znovu se ptvrdilo, jak je cyklistika zajímavá a každý má silnou stránku někde jinde. Karel prostě koncovku umí. A kdyby byl cíl v nějakém delším kopci, asi by to hodně sedělo Ádovi. A nemohl bych se zlobit, když bych jel se sprintérem, kterej nestřídá a pak by me vomastil v cíli. Za závod je vždycky dost příležitosti sprinterovi natoupit a odjet. A když mu neodjedu a prohraju, tak holt neni chyba v něm – že nestřídal, ale ve mě – že jsem nebyl dostatečně vykonnej abych mu ujel. Kupřikladu Andrea Tafi, když chtěl vyhrát, věděl, že musí zkusit nastoupit několikrát, a jednou se to možná povede a vyhraje. Tafi neni spurter a bylo mu jasny ze když dojede do cíle s nějakejma lidma, tak asi prohraje, takže mu nezbývalo než do cíle dojet sám. Voigt to samé. Jasný je, že to bolí, ale bolí to i ty co musej ty nástupy chytat. A jestli někdo říká, že Petacchiho neuznává, protože se celej závod veze, pak mu parťáci z Fassy rozjedou spurta a on v klidu vyhraje, tak neví o čem je řeč.
Já se považuju za tempaře, takže až se mnou budete někdy v úniku, tak buďte ve střehu. 8-)
Nutno říct, v neděli Karel Krejčí nejel vůbec defenzivně a poctivě střídal. A já na nějaký nástupy neměl.
Svazový závody v Plzni očima Ondry Pávka:
Sobota – kriťák na Lopatě 60 kol, každý 5 bodovací + průjezdy pro první 2 lidi!!! Takže se jela furt kaše, udělal sem si boda asi ve 3. kole a byl hned klidnější. Dál se jely furt bomby, nikdo neměl na to, aby odjel. Největší kaše se sámoška jela každý pátý kolo, kdy bodujou 4 borcí. Krummer byl 48 km/hoďku. Jelo se mi gut, myslim že sem byl aktivní i dál bodoval a vyplatilo se – 8. flek je pro mě úspěch, takže body do poháru. Na neděli sem si teda udělal fóra, myslim ty pohárový body.
Neděle ráno – celkem nasračky, včechno mě bolelo :-/ z kriťáku a tréninkový volno nebylo ani nepamatuju… Č.Pohár kousek za Plzní 15 x 10km. Dlouho sem se nemohl rozjet. Nicméně sem furt plašil vepředu, což se vyplácelo hlavně v těch třech ostrejch točkách co tam sou a co se za nima jedou dycky šišky. Odjeli 2 borcí – Kunta (Dukla Praha) a můj spolubojovník z úniku AMČR Lukáš Petr (Brno) – dotáhli to, hovada. Jinak balík cukavě pohromadě kupředu. Já si hlídal špic a 40 km před cílem sem šel po každým úniku a jeden dva vyvolal. Jen v tom jednom sem chyběl – F. Klouček ml. za to dvakrát vzal kolo před cílem, 3 máničky se ho chytli a taky to dotáhli, já za nima s dalšíma 4 vlajkama vlál a půl kola před cílem nás sežral baťoh. Klouček gruppe to taky vo fous dotáhla. V balíku se seřadila na špici Dukla Prague a rozjeli špurta, já navzdory předchozím vyvětrávání už sem na to neměl. Body by tam bejt ale měly, šacuju to tak kolem 25.
V neděli byly také MTB závody Ašský Bláteník, kde se účastnili i mí sparingové. Oubrecht celkem jasně a za ním silná 3-ka Brabec, Radný, Mádl. Marek Radný zajel výborně. Pak vyrovnaný střed: Korelus, Flaška, Palinko a třeba i pro mě překvapivě Tonda Valeška a mladý Šimeček. Překvapil Míra Brill (ale když jsem ho v pátek potkal v civili byl hubenej jak lunt, hadry na něm viseli a o tom to je), Jeník J. zajel dobře celý závod s Tomkinem a Palinkem, ale čišela z něj mírná nespokojenost. A to je dobře.
V Český Lípě se jel ten maratón a zároveň přebor SKP. Nejlepší z našich samozřejmě Zbyňa Pecháček. A kdyby měl víc času na kolo než na L. byl by na bednu. Přesože vaří z vody, umí.