Sportovní rok 2009 Ireny K.

Xterra v Ostrově
Xterra v Ostrově (František a Irena Klingorovi)

V loňském roce jsem se rozhodla po absolvování pár Xterr (terénních triatlonů) zaměřit letošní sezónu právě na tyto závody. Proč? Důvod je velice jednoduchý. Xterra mi nabídla mimo spojení tří sportů v jeden také větší pestrost a variabilitu. Plave se většinou v rybníce nebo řece. V tom není moc velký rozdíl. Ale oproti klasickému silničnímu triatlonu, kde většinou záleží na tom, s kým se svezete v balíku na kole, a taktizovat se dá pouze v kopcovitých závodech, v terénu musíte makat sám za sebe, nenezřídka vzít kolo na záda a běžet do příšerného kopce nebo schodů, vybírat si správný terén a mnoho dalších věcí, které určitě moc dobře znají čistokrevní bikeři. Poté následuje běh opět v terénu. Prostě se při terénním triatlonu nenudíte.

Celou zimní přípravu jsem tedy věnovala přípravě právě na Xterru s pomocí mého trenéra Petra Fialy. Absolvovala jsem pár soustředění s Chebským SCM i s plaveckým oddílem TJ Slovan Karlovy Vary, u kterého mám možnost zúčastňovat se tréninků pod vedením Štěpánky Řehořkové a Marie Cagaňové. Musím se přiznat, že moje příprava na letošek nebyla úplně ideální, protože mě čekala v květnu maturita. Jako snad každý student jsem z ní měla respekt, tak trochu i strach, a proto byl duben a začátek května spíše učební než tréninkový. Nakonec jsem úspěšně odmaturovala se skóre 5 :-).

Hned po maturitním týdnu jsem se vrhla do víru závodů. Jako první mě čekala Xterra O2 Žluté Lázně. Moje forma nebyla po proučeném měsíci nic moc, závod byl pro mě spíše utrpením. Ale i to se někdy stává a je třeba se s tím poprat. Řeka Vltava nevypadala už z dálky vábně, sama si netroufám říct, co všechno cestou posbírala, než dotekla do Prahy… Ale myslím, že to byla nejlepší pozice, koukat se jen z dálky. Plavalo se sice jen 500 metrů, ale už při vstupu do temných vod jsem se nemohla nějak nadechnout. Z hlásaných 17 tupňů (myslím, že to je minimum, aby se závod mohl uskutečnit) měla voda asi 11. Dobré probuzení na první závod :-D. Kolo bylo stejné jako loni, ne moc technicky náročné, jen byl přidán asi 300 metrový výběh na pole. Běh po nábřeží mě úplně dorazil, takže jsem byla ráda, že jsem se nějak doplazila do cíle.

Tak první Xterru mám za sebou. Další mě čekala 13. 6., opět v Praze, ale tentokrát v Hostivaři. Závod na delších distancích a o poznání těžší, hlavně na kole. Plavání se mi tu moc povedlo, lezla jsem zde první ze žen z vody. To všichni docela koukali :-). Kolo jsem zvládla bez pádu a běh také, i když už teda docela chyběly síly na výběhy kopců. Nakonec jsem se kousla a doběhla. Týden na to jsem si zajela Xterru v Chodově a den po tom Chodovský bike. Dvojité vítězství v ženách mě potěšilo, hlavně to byla dobrá příprava na další závody.

Příprava před závodem
Příprava před závodem

Na konci června, přesněji dvacátého sedmého mě čekal pro mě nejdůležitější závod – Xterra Czech Tour Hluboká nad Vltavou. Závod velice náročný nejen svou délkou, ale také podmínkami, za kterých se jel. O vodu nebyla nouze. Bylo jí dokonce tolik, že nám plavání z rozvoděné Vltavy museli přesunout do sádkového rybníka. Plavání bylo zkráceno, což pro mě jako bývalého plavce nebylo moc výhodné. Kolo se jelo opět v jinak uzavřené oboře jako každý rok. Letos ovšem byla malá změna. Díky vytrvalému dešti se jinak pevné lesní cestičky změnily v kašovitou hmotu, brody lesních potůčku v potoky se slušným proudem a hloubkou a na štěrkové cesty byly naplaveny hromady jílu. No prostě parádička… Bláto jsem měla úplně všude, o kole radši ani nemluvit. Běh byl po kole celkem náročný, i když byl jen v parku okolo zámku. Pořadatelé si i tam našli různé úzké blátivé cestičky v křoví a běžet s bahenní maskou po celém těle, která je tak trochu zaschlá není zrovna to nej: -). I když už jsem měla hodněkrát za celou trať myšlenky na to,že to zabalim, nakonec jsem se do cíle dostala. A tím jsem si splnila i můj sen z loňského roku – MÁM KVALIFIKACI NA HAWAI!

Vodník? :-)
Vodník? :-)

Na začátku července všude ve zprávách dávají hrůzné obrázky ze záplav a to i z míst, kde se má konat náš další závod – severní Čechy. Měla jsem docela strach, protože jsme měli plavat v Labi a to není zrovna malá říčka, obzvlášť když se rozvodní. Voda nakonec trochu opadla a my jsme se mohli vydat 11. 7. na další Xterru do Děčína. Abych se přiznala, tato Xterra mi nějak nesedla. Plavání bylo díky silnému proudu spíše běhání (po proudu jsme plavali, proti proudu běželi po břehu – to celé třikrát). Kolo bylo hodně technické a kopcovité, já jela poprvé a trať vůbec neznala. Jela jsem jak jsem mohla. Běh byl v okolí hradu, schody nahoru, po cestičkách dolu. Do cíle jsem se dostala, ale v ne moc dobrém čase. Tak všechny závody se nemohou povést na výbornou.

Hostivař
Hostivař

Nezbývá nic jiného, než se polepšit na dalším, tentokráte domácím závodě v Ostrově nad Ohří (25. 7.), který se jel jako Mistrovství republiky ve sprint terénním triatlonu. Plavání bylo vzhledem k délce běhu a kola neobvykle dlouhé, řekla bych něco přes 800 metrů, a navíc ještě ztíženo vlnami, které zrovna nejmenší nebyly. Trať kola jsem měla celkem najetou z předchozích tréninků, takže mě žádné překvápko nečekalo. Běh mě ale zaskočil. Měla jsem proběhnutou kratší verzi, ale v té naší delší to ještě pokračovalo až na bývalou motokrosovou trať. Do cíle jsem dorazila 40 vteřin za mojí soupeřkou z budoucí kategorie na celkovém šestém místě ze žen a na 2. mezi juniorkami. Výsledek byl oproti Děčínu výborný a i já jsem byla maximálně spokojená.

Týden nato jsem jela Kiwi muže, srandazávod pro všechny Karlovaráky. I s mým blouděním na běhu, kde jsem si dala navíc něco okolo 700 metrů, jsem měla na druhou ženu náskok 5 minut a celkově jsem se umístila na 21. místě z cca 80 účastníků. Tak to pro mě bylo takové zpestření sezóny :-)

Letos mě čekají už jen 2 závody seriálu Xterra, a to Lipno a Hradec Králové a hlavně vysněná Hawai, na kterou ovšem nevím, jestli vůbec pojedu. Jedna věc byla kvalifikace, druhá věc, mnohem těžší, je shánění sponzorů. Pro většinu firem je v dnešní době ekonomické krize obtížné uvolnit nějaké peníze a to ještě na sport, který není tolik profláklý jako hokej nebo fotbal. Tak doufám, že budu mít štěstí a můj sen se splní a v říjnu odletím. Držte mi palce!

Závodnice TJ Olympioniku Cheb Irena Klingorová

Xterra Czech Tour

Trať

Umístění

(ženy / juniorky)

Žluté lázně

0,5-20-5

7/2

Hostivař

0,9-27-7

6/1

Hluboká nad Vltavou

0,8-38-11

16/1

Děčín

0,75-20-5

7/2

Ostrov nad Ohří

0,8-16-6

6/2


One thought on “Sportovní rok 2009 Ireny K.”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete použít tyto HTML značky:

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>