Jarní soustředění 2005: Lloret de Mar @ Spain

17.3.2005 čtvrtek 170 (1950)

Počasí opět v osobáku a já též. Hora Túro de L´Home. 1704 m n.m. Sice až nahoru jsme se nedostali (scházelo tak 60 m výškových a asi 1500 dálkových pro neprůjezdnost silnice – pod sněhem) ale větší kopec a dělničinu jsem ještě nejel. Dobrých 30 km do kopce a posledních 6 zvláště vypečených. Stoupat jsme začli v 5-ti. Se žateckýma. Kraťas brzo řízeně odpad, pak Áda, a já asi ve 1/3 kopce. Takže „grupo lider“ byl Šupy a Jirka Ř. No kopec dloooouhej. Náhoře krásně, teplo a vítr minimální. Čekali jsme na Zelího, ale asi po 20-ti minutách začli sjíždět a potkali asi 3 km pod vrcholem. Minul odbočku a zajel si 12 kilometrů. Počkali naň a cesta domu. Většinou z kopce a přesto zvl. já a Zelí jsme měli docela vyťato. Jsou to tady ale kopce v tom španělsku. Převod 42 x 23 ale posledních 7 – 8 km bylo proklatě těžkých. Síly ubylo a stěna se zvedla.
Ondra s Michalem jeli s Báčisem a natočili 200. Ale jim to nezávidim, páč dnešek byl zážitek.
Kájovi praskla pneu a tak pro něj Michal ještě s Vláďou jeli. Vyrazili v 18,30 a teď je 20,30 a kluci nikde. Mám o ně strach.

Soustředění se chýlí ke konci. Už je to docela stereotyp i když počasí je čím dál lepší a snad jsme i trochu kolena a lýtka osmahli. Do splnění plánu schází 50 km a to je dobré. Kiláků máme všichni hodně. I když jsem si maloval, že shodím víc tuků, jsem celkem spokojenej. Si ani nedovedu představit o kolik míň bych musel jíst abych vydržel tyhle dardy. Ráno při odjezdu jsem po normální snídani (vetšinou talíř cornflakesu v mlíku namočený) se cítím celkem najedenej. Ale po 10 km lehkého šlapání mám pocit hladu. A lehčího hlaďáka mám v podstatě při každém dojezdu, i když tak jako mi seklo lonské při 2-stovce se mi tady nestalo. Mám nejmenší traťovky. Třeba dneska: jabko, perník a Endurogel. A 2,5 litru vody. Ještě, že jsme zastavili u studánky.

Mladíci Ondra, Jirka Říha, Michal Šupol a Batiston jezdi dobře. Asi nejvyšší čas, že jsem v kategorii C. Tady jsme se Zelím celkem bez nároku. No uvidíme co přinese sezóna. Rozhodně bych jim alespoň občas a alespoň v časovce.

Tak Karla už přivezli. Zabloudili. Karel je pohodář. Celej den v betli s nepojízdným kolem a náladu má stále dobrou. Jako Áda. Ten se před chvíli vrátil s Jirkou ze žranice v hotelu. Zaplatili 9,50 a pak to do sebe hrnuli (Áda 7 steaku, 3 ryby ….) až jim ztékal studený pot po čele. Dobře že jsem tam nešel. Negativní zkušenost z obdobné akce mám z před 2 roků. Raut po mezinárodním varském triatlonu, který se odehrál na Loketském hradě. Žrádla mraky. A ček i když od většiny jsem jen ochutnal, bříško jsem měl plný, bylo mi špatně a krkal jsem i ráno. Ble.

Zítra chci rozhodně k moři a do moře. Rozhopadně se mi ale nechce solo a někdy v 17 hodin. Všichni jsou ale nastartovaní na minimálně 180 km a taxem zvedav jaxe to zvládne.

18.3.2005 pátek 150(2100)

Tak letošní první letní den jsme prožili ve Španělsku. Počasí zase rekordně a všichni v kraťákách. Směr Tossa, Feliu, Playa d´Aro, kopeček, pak rovinky po silnici bez aut a následny asi 7 km kopec. Sjel nás předtím domorodec dobře vypadající olepen v cyklodresu FC Barcelona a až nahoru těžká prestiž. Škoda, že se jí neúčastnil Batis a Ondra. Pod kopcem šli čůrat, dementi. No mě Barceloňák s Říhou a Šuplem ujeli asi kilák před vrcholem. Nutno dodat, že to byl hákovej kopec a dal se jet na velkou odspoda až nahoru. Druhá půlka švihu už tak pěkná nebyla, co se krajiny a trasy týče. Zelí se odpojil na 110km, že jede dom a syčák jeden šel najíždět potají. 8-)

Doma hodinová siesta (já asi 1/3 saku těstovin s kečupem a mákem) a se „stěhováky“ konečně vamos a la playa. Nojo, jenže od moře se začala valit mha silná. A celý týden azuro. To jsou paradoxy. No vlítli jsme tam stejně. Bylo to hodně studený, ale příjemný. Zítra to před odjezdem vypadá na repete.

Tak už nám to končí. Ani nevím jesi jsem rád nebo ne. Byl tu klid na to co mám rád, tj. kolo. Ček jen žral, spal a trénoval ale občas toho bylo moc. Snad se poctivá práce projeví v závodech. Z Chorvatska jsem loni odjížděl s tím, že týden je málo. Teď to bylo asi akorát.

Teď jsem nějak bez vůle. Slupnul jsem 1-ku bagety s máslem a pár lžic španělský nutely. Plnej se sice necítím a provinilej jo. Pač dneska „jen“ 150, žejo. 8-) Batistonové šli s Ondrou do vinotéky, stěhováci na kopec nad chalupu a tak tu na ně čekám, páč až přijdou mají namířeno ještě „šopingovat“ a tak půjdu asi s nimi.

Ufff, ta cesta zítra. Snad nebudu v Sokolově blinkat po těch 15 hodinách. Už sem si na cestu promazal 1-ku bagety. Asi to chce trochu jíst po cestě. Bude to dlouhý.

Večer je tu beseda. Mladici plánovali nějakou session v disku, ale nakonec všici vykydali a Karlovi zbylo něco z doplatku za energie a taxe těch asi 7 Eur prý propije.8-)

Jídlo z čech už povětšinou snědeno – co se mě týče. Ostatní vezou zpátky. Kupříkladu Zelí plánoval pytel špaget na den. Optimista …???…nebo pesimista? No musel mi ještě přispět 6 perníky na traťovky, Luboše jsem ve slabé chvíli pumpnul o 2 horalky a Pávis mi dnes vyloženě přes nechuť nacpal do huby mueslityč. Díky chlapci. Vedu v evidenci a čestně vrátim. Od Luboše jsem musel kupit 40 Euračů. Měl jsem 150. 45 cesta sem. 50 ubytování, 3 energie, zatím celkem minimální útrata v potravinách za blbosti cca. 15. Na cestu zpět 50 prozatím v plánu.

Ty brďo teď dávají na španělském státním kanále TV1 byčí zápasy. Přímy přenos. Před chvíli zabil jeden mladej toreador bejčka na druhý pokus a teď tam jinej dráždi 600-et kilového. Před chvíli si tahle mašina pohrávala s opancéřovaným koníkem. Je to zajímavý (rozhodně na cyklistiku to nemá ani náhodou), ale od chvíle kdy mu začnou bodat do šíje ty bodáky tak už mi je to týrání. Ten první bejček chudák už na konci ani nevěděl která bije a do čeho má trkat, jak byl prošitej. Ten druhej je teď živější, ale už mu taky dochází. A už dostal taky konečnou tim zahnutym mečem. Druhej toro byl lepší páč ho zkolil napoprvé.

Večer Dia-shoping. Focení z auta. Dopravní nehoda. Motorka (skůtr) „nasračky“. Slavnostní sušenkovo-pudingová tabule. Sezení s TT. Amstel a Sangrie. Všichni country a celkem zakyslí ze sušenek, alkáče (minima), tréninku, sluníčka, stejnejch xichtů, zítřejšího uklízení, dlouhé cesty domů, ze šedi dnů právě uplynulých, z ještě větší šedi dnů nadcházejících, ….

Každému řikám jesi se nechce vymáčknut na tento sněhově panensky bílý papír, ale nikdo nemá odvahu, ani po dvou Amstelech či Sangriích.

No i mě padají víka. Brou.

19.3.2005 sobota 70 (2170)

Poslední den. Chul. Výjezd v 9. Směr St. Grau. Focení. Nostalgie. Krásné počasí ale moře zpocené. Jede se hódně volně. Časté zastávky. Kája si pučil od bratra kolo a zase upad. Michal trochu rozladěn. Doma ve 12,30. Teď velký úklid. A směr domov.