Bratři Svobodovi se připravují na 1000miles

„Svoboda Brothers“ z Aše kdysi začali závodit a od té doby je vídáme na předních příčkách výsledkových listin – samozřejmě, jak čas dovolí. Zatímco Pecan žije s Marcelou v Mnichově, Jirka Svoboda dokončil druhý ročník na ČVUT v Praze a celé jaro/léto válí na závodních tratích. V rozhovoru Jirka přiznal, že mu s tréninkem pomohl přiznivý školní rozvrh. Níže si můžete přečíst celý rozhovor s Jirkou.

Jirka Svoboda na Františkolázeňském kritériu 2015. Foto: Karel Rous
Jirka Svoboda na Františkolázeňském kritériu 2015. Foto: Karel Rous

Na Březové jsi mi říkal o extrémním vytrvaleckém zážitku s bráchou v Krušných horách. Popiš prosím, jak jste tedy cestovali přes Přebuz a po trase Stonemana?

IMAG0145

Už někdy vloni jsme si chtěli Stonemana objet, ale nějak nám to nevyšlo, tak jsme to odložili na letošek. Rovnou jsme to spojili s testem vybavení na 1000miles. Ani jeden jsme nikdy nejezdili s brašnama, tak jsme si to museli někde vyzkoušet a hlavně zjistit, jestli to naše vyrobené brašny vůbec přežijí.

20150604_061555

V plánu bylo vyjet někdy ve středu v podvečer, až brácha přijede z Mnichova, ať nejedeme celou dobu za tmy. Jenže ten cestou chytil zdržení, tak jsme vyráželi až někdy okolo 22:00. Jeli jsme napřímo přes Aschberg někam poblíž Božího Daru, abychom se mohli druhý den napojit na trasu Stonemana co nejdříve. Přespali jsme kousek za přehradou u Carlsfeldu, kam jsme dorazili po jedné ráno. Našli jsme si budku, vytáhli spacáky, karimatku a vyrobený žďárák. Spali jsme asi v 950 m.n.m, já si vzal až moc lehkej spacák, takže jsem se půl noci klepal zimou a moc se nevyspal, takže první nedostatek na míle jsem odhalil brzy =D.
​​
20150604_061621

Pak přišla hlavní část…

IMAG0167

Ráno jsme vyjeli asi v 7 a napojili se na trasu Stonemana u Johanngeorgenstadtu. Celou trasu asi nemá cenu popisovat, je to moc pěknej okruh. Celej je dobře značenej, snad až na jednu výjimku jsme nemuseli vytáhnout mapu. Je to vlastně taková prohlídka rozhleden, za ten okruh jsme jich viděli minimálně 10. Terén není nijak náročnej, na většině trasy převažují šterkový a polní cesty. Pěkná je část na Ravensbergu, kde trasa vede po místních singltrailech. Jeli jsme to celé pohodovým tempem, měli jsme několik přestávek na jídlo a řešení technických problémů. Celej okruh nám hodil cca 180 km (podle Stravy) za 10 hodin čistý jízdy (i s přestávkama to udělalo asi 14 hodin). Pokud si to někdo chce užít a taky se někde cestou porozhlídnout, tak rozhodně doporučuji jet to aspoň dva dny. Trase vede přes plno zajímavých míst.

IMAG0161

To už se ale přiblížil večer, takže jak jste se s tím vypořádali?

20150605_072450

Jak jsme projeli celý okruh, tak jsme jeli směr Přebuz, vytipovali jsme si v mapě jeden přístřešek, kde bychom mohli strávit noc. Pár cest, co byly v mapě, v reálu už neexistovaly, takže jsme se k přístřešku nakonec brodili bažinou. Samozrejmě už ani přístřešek zde nebyl a místo něj zde byly pouze lavičky… Tak jsme bádali v mapě, k jakému jinému se vydat. Našli jsme nějaký vzdálený asi 10 km, už se nám moc nechtělo, ale bylo to přívětivější než spát jen tak pod širým nebem. Do budky jsme dorazili okolo půlnoci a byla parádní.

20150605_072521

Tak snad Ti nebyla úplná kosa. A ráno domů?

V pátek jsme už nikam nespěchali a jeli napohodu domu, abych o víkendu nějak objel závody na Březové. Vzali jsme to přes Přebuz, Špičák, sjeli do Kraslic. Pak jsme se vydali ještě na Cibulku, jelikož jsme ji ještě ani jeden nenavštívili.

Okruh na mapě – zde

S Pecanem se chystáte na 1000 Miles. Kdo s tímto nápadem přišel?

IMAG0176

Už nějaký rok spolu objíždíme některé extrémní závody (survivaly) a přemýšleli, co bychom ještě mohli objet. A přejet celou republiku a Slovensko je více než lákavé =). Byli jsme okouknout loňský start a vydali se kus s nimi. A tam jsme se rozhodli, že to příští rok taky zkusíme.

Z výsledků je vidět, že jsi momentálně v laufu. Vzhledem k tomu, že jsi jistě dost času trávil ve škole a v Praze, by mě zajímalo, jak jsi přes zimu a jaro trénoval? Měl jsi nějakou zvláštní motivaci?

Díky příznivému rozvrhu jsem v Praze nemusel zůstávat celý týden. Přes zimu jsem něco naběhal a doma jsem si občas sednul na válce, ale moc jsem tomu nedal. Začal jsem pořádně až z jara. Motivace nějaká výrazná nebyla (možná tak, abych zase stíhal klukům tady u nás v kraji), jezdil jsem, jak mě to bavilo. Je fakt, že jsem spíš jezdil tréninky na biku, a to převážně nad 100 km, abych si na to zvykl směrem k 1000miles.

Jak se na závod připravuje Pecan? Z fotek vidím, že hodně spoléhá na nachozenou fyzičku a polahávání na pláži… no nevím ;-).

Petr Svoboda (uprostřed) na soustředění v Itálii (3/2013). Foto: RF
Petr Svoboda (uprostřed) na soustředění v Itálii (3/2013). Foto: RF

Brácha měl zimní/jarní přípravu učitě lepší než já, každý víkend byl někde v Alpách na skiaplech nebo ledopádech. Jednou jsem byl s nimi na skialpach, trošku nás tlačil čas a musím říct, že mě tam po pár hodinách utavili, že jsem s nimi ani na vchol nedošel. Takže vytrvalost mu rozhodně chybět nebude. Poslední měsíc začal i víc jezdit na kole. Na Stonemanovi bylo vidět, že ani kolo mu stále nedělá žádný problém.

Pecan s Marcelou. Foto: FB
Pecan s Marcelou. Foto: FB

Jsou ve škole na ČVUT v ročníku nějací cyklisté?

Zatím jsem na žádného nenarazil =).

— Díky, Jiří, a přežijte 1000miles.

Kudy dál, Jiří? (soustředění v Itálii, 3/2013). Foto: RF
Kudy dál, Jiří? (soustředění v Itálii, 3/2013). Foto: RF

Vašek Viktorin: V Polsku jsem poznal další stupeň prošitosti

Václav Viktorin je jezdcem oddílu AC Sparta Praha Cycling

Po rozhovoru s Joe Dombrowskim si můžete vychutnat zajímavé informace od Vaška Viktorina. Vašek je sice Sokolovák, ale v současné době se pohybuje spíš v Plzni, kde v prvním ročníku navštěvuje denní studium na Fakultě ekonomické na Západočeské univerzitě. Má za sebou má první rok mezi cyklistickými profesionály v dresu Sparty Praha. Tento rozhovor je hlavně o tom, jak se dostat z tréninků v Sokolově na etapový závod do Polska. Před další sezónou je cenným zdrojem informací a motivace nejen pro mladší cyklist(k)y.

Pokračování článku


Dombrowski: Hlavně, ať vás to baví!

Joe Dombrowski

Už pomalu, ale jistě začíná období, kdy se my cyklisté zvedneme z gaučů a začneme se po posezónní pauze hýbat. Konkurence nespí. A abyste vstávali s větším nadšením, připravili jsme na zimu pro motivaci několik rozhovorů se zajímavými osobnostmi z našeho kraje. A na začátek si dáme výjimku potvrzující pravidlo, protože vyzpovídáme kolegu z Virginie v USA.

Joe Dombrowski (21 let) letos závodil v kategorii do 23 let za tým Bontrager-Livestrong, vyhrál Baby Giro d’Italia a byl 4. v horské 7. etapě Okolo Kalifornie. Se svým kolegou Ianem Boswellem patří k nejnadějnějším jezdcům do 23 let na světě. Pro sezónu 2013 se oba upsali týmu Sky.

Joe Dombrowski

Joe, jsi hubený jako lunt, jak jsi to dokázal a jak udržuješ supernízkou hmotnost? Máš nějaká pravidla, která bys doporučil mladším kolegům cyklistům?

Jsem vrchař a rozhodně tak i vypadám. Má váha ale není něco, o co se vyloženě snažím, spíš je to součástí mé přirozené fyziologie. Vždycky jsem byl docela lajna, ale myslím, že i kdybych nesportoval, tak bych byl stejná vyžle.

Myslím, že pro mladé závodníky je lepší nezaměřovat se moc na docílení nějaké konkrétní hmotnosti. Tělo v tom věku roste, a potřebuje proto dostatek nezbytných kalorií. Mnohem důležitější je si pohlídat, aby člověk jedl hodnotnou a vyváženou stravu.

Pokračování článku


Poděkování Jiřímu Linhartovi

Jiří Linhart na akci Kiwi muž 2009
Jiří Linhart na akci Kiwi muž 2009

Pokud patříte mezi čtenáře novin, tak jistě víte, že každé noviny obsahují celostátní novinky zejména z politiky, ale že s regionálním sportem je to těžší. Příjemnou výjimkou je Karlovarský deník, který se jako každý deník ze stáje plné celkem 73 regionálních deníků poměrně intenzivně věnuje regionálnímu sportu, a to i cyklistice, běhu a jiným Bohem zapomenutým disciplínám. V Karlovarském deníku je má na starosti pan Jiří Linhart. Mezi jeho posledními články nás může zaujmout například ten o úspěchu Ondry Pávka a Radka Krummera v Českém poháru, o vítězství Roberta Novotného na Artamonovi, o běžcích Ivaně Sekyrové a Karlu Hellmichovi anebo o Kiwi muži.

Jiřímu Linhartovi chci jménem čtenářů těchto stránek poděkovat, že nás a naše fanoušky zásobuje kvalitním čtivem a pomáhá šířit informace o cyklistice a běhu.


Radoslav Krummer mezi nejlepšími v K. Varech

Radoslav Krummer. Foto: autor článku
Radoslav Krummer. Foto: autor článku

Hokej ve všech možných kategoriích ovládl ankety města a okresu Karlovy Vary, ve kterých se hlasovalo o nejúspěšnějších sportovcích uplynulého roku 2008. Spolu s finalisty loňské hokejové extraligy, stříbrným olympionikem Bauerem, extraligovými basketbalistkami a zástupci dalších ostře sledovaných sportů se na pódiu slavnostního sálu karlovarského hotelu Richmondu objevil i cyklista.

Pro titul nejúspěšnější sportovec města Karlovy Vary v kategorii masters si došel Radoslav Krummer. Bezesporu zaslouženě, neboť způsob, jakým v loňském roce v dresu Slavie Karlovy Vary vyhrál Extraligu masters, byl skutečně obdivuhodný. V soutěži, která se skládala ze 22 závodů, absolvoval Radek 17 startů a pokaždé byl na bedně! Deset závodů vyhrál, pětkrát byl stříbrný, dvakrát skončil na 3. místě a celkové vítězství měl v kapse už tři závody před koncem seriálu! V závodech, které měly punc mistráků, vybojoval tři medaile – v silničním závodě s hromadným startem v Sokolově bronzovou, v časovce jednotlivců v Českém Dubu stříbrnou a v časovce dvojic v Březnici si spolu s Jiřím Šťastným z týmu Kerda Colnago dojeli pro titul.

Pokračování článku


Jaký si to uděláš, takový to máš

Autoskláři z Chebu vítězně
Autoskláři z Chebu vítězně

Máme přesně to, co si zasloužíme, od vlády počínaje. Každý si hraje na svém písečku, často závidí jeden druhému (většinou nechápu proč a co), málokdo má dost a neví, kdy přestat nebo odejít. V naší velké cyklistické rodině, v našem kraji, je to trochu jinak. Spousta lidí se s chutí věnuje svému koníčku. a někteří dokonce ochotně pomáhají při práci s mládeží a další například s organizací soutěží. Bohužel nás celkově nespojuje radost z dobře vykonané práce nebo úspěchu druhých. Tato motivace nám chybí. Bez dobré poctivé práce jednotlivců se žádná zájmová skupina neobejde. Všichni máme šanci využít své zkušenosti ve prospěch ostatních. Každý podle svých možností – od doprovodu, řidič, pomocník, trenér, mechanik, rozhodčí, pořadatel závodu nebo sportovní akce, hospodář, dopisovatel, těch možností, jak pomoci druhým, začínající mládeži, těch je celá řada. Pokračování článku


Úspěšný sportovní rok 2008 triatletky Ireny K.

S poháry[autor: Jiří Linhart, Karlovarský deník] Až budou Karlovarský kraj a město Karlovy Vary vyhlašovat nejúspěšnější sportovce za uplynulý rok, neměla by mezi nimi chybět Irena Klingorová. Jen málokdo se letos může pochlubit takovou bilancí jako ona.

„Studuji na 1. českém gymnáziu v Karlových Varech ve 4. ročníku a veškerý svůj volný čas, a to už od mala, věnuji sportu a tréninku. Vyzkoušela jsem více disciplín, teď dělám závodně triatlon v oddíle AC Start Karlovy Vary a cyklistiku v oddíle Profi Sport Cheb,“ prozradila o sobě letos 18letá sportovkyně. Pokračování článku


Honička na okruhu mě baví víc, říká Luboš Oubrecht

Chebské kašny 2007

Chebské kašny

Jednoho bajkera netřeba představovat. Zdejší tratě brázdí už pěkně dlouho: „Specialized Rockhopper byl první bike, na kterém jsem se svezl. Bylo to v roce 1991.“ Já sám jsem Luboše Oubrechta poprvé viděl na Podhradské padesátce. Připadal mi jako můj vrstevník, a tak jsem si na něj dělal naděje. Marně. Nejenže byl ve skutečnosti o několik let starší, ale také o mnoho rychlejší. Tak to bylo po řadu dlouhých let a až loni jsem si na něj mohl dělat pravidelně nároky. „Hodně času jsem věnoval RC autům a chyběla mi motivace závodit. Ale po jednom ze závodů OTV série ve Weidenu v půli června jsem ze sebe byl hodně nešťastnej, fakt mi to tam nejelo a cpal se přede mě každej. To byl impulz k tomu, abych začal zase víc trénovat,“ dodává Luboš. Uvidíme již v sobotu 25. dubna, jak svědomitě Luboš zvládl jarní část přípravy. V tomto příjemném rozhovoru se dozvíte mnoho zajímavého, takže neváhejte a čtěte dále. Pokračování článku